“Dělali jsme i prezentace pro zaměstnavatele. Takže jsme natočili s těmi lidmi videospoty, které jsme potom zaměstnavatelům pouštěli, a oni si přímo vybírali a potkávali se tam s těmi lidmi. Takže to bylo zajímavé.” – Bc. Olga Šoltesová, Radka z.s., koordinátorka projektu
Jaká je situace v obci?
Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.
Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.
Co se řešilo?
Organizace Radka z.s. v Kadani řešila problém hledání zaměstnání u dlouhodobě nezaměstnaných ze sociálně vyloučených lokalit. Tito lidé, kteří čelí vícečetným bariérám při vstupu na pracovní trh, často nemají dostatek sociálních kompetencí ani sebevědomí při hledání práce. Nemají potřebné zkušenosti a mnohdy se obávají komunikace se zaměstnavatelem, pracovních pohovorů či úvodních testování. Úřad práce nemá dostatečnou kapacitu na individuální podporu nezaměstnaných, která by rozvíjela schopnosti sebeprezentace a komunikace se zaměstnavateli, a zvyšovala tak jejich šance na získání zaměstnání. Toto bílé místo v oblasti pracovního poradenství se snaží pokrýt svou činností organizace Radka z.s.
Jak se to řešilo?
Nezisková organizace Radka z.s. od začátku roku 2017 realizuje dva projekty “Práce se nebojíme” (v Kadani) a “Práce je cíl” (v Klášterci nad Ohří) zaměřené na podporu dlouhodobě nezaměstnaných. Náplní projektů je především pracovní poradenství, mentoring a trénink dlouhodobě nezaměstnaných se zaměřením na lidi sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením. Jejími klientkami jsou například matky samoživitelky, které musí skloubit zaměstnání s péčí o děti. Klienti a klientky jsou také do projektu rekrutování přímo Úřadem práce, ale jejich zapojení je založeno principu dobrovolnosti a aktivní účasti.
Radka z.s. k motivaci klientů, zvyšování jejich sebevědomí a rozvoji komunikačních dovedností kromě tradičních metod jako jsou skupinové motivační kurzy, učení se psaní životopisu a rozvoj finanční gramotnosti využívá též méně obvyklých postupů. Mezi ně patří například natáčení videa, kde se klienti představují potenciálnímu zaměstnavateli nebo setkání, tzv. “workshopy”, kde se setkávají potenciální zaměstnavatelé a klienti na “neutrálním území”. Mají zkušenost také doprovodem klientů a na pracovní pohovory, který jim dodá pocit sebejistoty a zmenší obavu z neznámého prostředí a situace.
Kromě práce na zvyšování schopností klientů se pracovníci Radky soustředí také na dlouhodobou spolupráci se zaměstnavateli. Mají s nimi navázané stabilní vztahy tak, že se vzájemně informují o volných místech a potenciálních uchazečích.
Co to přineslo?
V rámci uvedených projektů se v Kadani od začátku roku 2017 podařilo podpořit zhruba 80 účastníků projektu a zaměstnat 30 osob na volném pracovním trhu. V Klášterci nad Ohří bylo zapojeno celkem asi 40 lidí, přičemž zaměstnání získalo 15 nezaměstnaných.
Projektové aktivity fungují zejména u nezaměstnaných s bariérami, které se dají odstranit úpravou pracovních podmínek a sladěním potřeb zaměstnavatele a zaměstnance, jako jsou například ženy s malými dětmi.
Co dál?
V rámci projektu se s klienty pracuje především ve fázi před nástupem do zaměstnání a během zkušební doby. Poté je kontakt udržen jen s částí klientů, v některých případech tak chybí zpětná vazba pro sociální pracovníky projektu nebo možnost podpory při řešení případných problematických situací v zaměstnání. Pro dlouhodobé udržení zaměstnání by měl déle trvající kontakt s umístěnými klienty velký přínos.
Zdroje financování
Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Práce se nebojíme (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_026/0003865). http://www.radka.kadan.cz/index.php/radka/projekty/prace-se-nebojime
Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Práce je cíl (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_042/0006165). http://www.radka.kadan.cz/index.php/radka/projekty/prace-je-cil
Úklid veřejných prostor přenechal Kolín i s pracovníky veřejně prospěšných prací neziskovce. Město má tak méně starostí, dlouhodobě nezaměstnaní naopak blíže k podpůrným službám.
“Není pro mě problém tady za těch 8 měsíců protočit místo 25 lidí 60. Vyhodit, vzít někoho jiného. Ale nechci to dělat. Chci, aby ty lidi se naučili právě to, že ráno tady musí být v sedm, aby věděli, že když jsou nemocní, musejí si vzít neschopenku, že když někde propaří celý víkend, tak já budu radši, když mi v neděli večer napíšou „chci na pondělí dovolenou“, než aby nepřišli bez omluvy. To netoleruju prostě. Oni vědí, že tam nějaká jasná pravidla jsou. A já jsem pak samozřejmě schopná pomoct jim k tomu dluhovému poradenství, řešit s nimi jejich věci, do kterých vlastně mně nic není… Takhle to mám nastavené a myslím si, že to funguje.” – Linda Heroutová, vedoucí úklidu
Jaká je situace v obci?
Středočeské město Kolín má 31 tisíc obyvatel a díky dobrému železničnímu spojení s Prahou mají jeho obyvatelé širší možnosti získání zaměstnání. Nezaměstnanost v ORP Kolín však patří v rámci kraje mezi jednu z nejvyšších (v lednu 2019 činila 3,7%). Přes přítomnost průmyslové zóny je tu trvalým problémem nedostatek míst pro osoby s nízkou kvalifikací. Zatímco situaci v tradiční sociálně vyloučené lokalitě Zengrovka se pomocí systematické terénní práce a preventivních opatření města podařilo výrazně zlepšit, riziko sociálního vyloučení se v průběhu posledních dvou desetiletí přesunulo do téměř třicítky kolínských ubytoven. Klíčovým aktérem a inovátorem v řešení sociálního vyloučení v Kolíně je již léta nezisková organizace Prostor Plus, která kromě realizace terénní sociální práce či primární prevence na školách zajišťuje úklid městských veřejných prostranství za pomoci několika desítek pracovníků zaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací (VPP).
Co se řešilo?
Ještě před několika lety zaměstnával městský úřad v Kolíně několik skupin pracovníků veřejně prospěšných prací. Ti se zabývali úklidem ulic, městských budov, vyklízením bytů, ale také třeba údržbou sportovišť a hřbitovů. Vedle městských pracovních čet v Kolíně fungovala také skupina uklízečů zaměstnaných na VPP vedená neziskovou organizací Prostor Plus, který pomocí této čety uklízel několik vybraných veřejných míst včetně sociálně vyloučené lokality Zengrovka. Pro městský úřad představovala koordinace několika pracovních skupin, související interní komunikace a práce se specifiky zaměstnanců VPP (např. administrace exekučních srážek) značnou zátěž.
Jak se to řešilo?
V zájmu racionálnější organizace na jedné straně a většího sociálního potenciálu neziskové organizace na straně druhé se město (se souhlasem ÚP) rozhodlo vzdát vlastních dotovaných míst a převést je pod Prostor Plus. Organizaci tím počet míst na VPP vzrostl z 15 na cca 30-40. Do rozpočtu Prostoru Plus kromě příspěvků na mzdy vyplácených Úřadem práce přibyl také měsíční příspěvek města ve výši 35 tisíc. Prostor Plus v rámci úklidu veřejných prostranství pro město zabezpečuje veškerý ruční úklid, dočišťování nedostatečně udržovaných prostor kolem silnic, péči o některé městské prostory (např. městská sportoviště), ale také přípravu a úklid během kulturních akcí.
Pro lidi zaměstnané na VPP toto nové uspořádání znamenalo v první řade lehčí přístup k síti sociálních služeb Prostoru plus. Pro osvědčené a motivované zaměstnance se dále nabízí možnost návazného zaměstnání v oblasti úklidové a stavební činnosti v přidruženém sociálním podniku Social Trade, které lze vnímat jako vyšší stupeň v rámci systému prostupného zaměstnání. Social Trade si i přes nálepku “romské firmy” postupně získává renomé a dnes vedle řídícího pracovníka uživí desítku dalších zaměstnanců, z nichž polovina pochází z řad účastníků VPP. Namísto formálních rekvalifikací se Social Trade snaží těmto lidem nabídnout neformální učení řemeslným pracím a zručnostem, které by jim pak otevřely dveře dál na otevřený pracovní trh.
Jednou z klíčových podmínek v pozadí kolínského modelu je důvěra města v organizační a metodickou kompetenci partnerské neziskové organizace. Prostor Plus se v Kolíně angažuje již přes 15 let, jeho minulé i současné aktivity sahají od komunitní práce s mládeží, přes prevenci zneužívání drog po dluhové poradenství. Schopnost vzájemné domluvy i skutečnost, že koordinace mezi představiteli neziskovky a města probíhá na neformální kolegiální rovině, napomáhá tomu, že zadávání i výkony probíhají bez větších komplikací.
Co se povedlo?
Outsourcováním ručního úklidu za pomoci VPP do partnerské neziskovky dosáhlo město zajištění spolehlivého úklidu ulic a veřejných prostranství při vynaložení minimálních nákladů – administrativních, organizačních i finančních. Zaměstnanci na VPP mají u Prostoru Plus blíže k návazným sociálním službám, které organizace provozuje (dluhové poradenství, terénní program). Pro zaměstnance, kteří jsou spolehliví a motivovaní skýtá výkon VPP v Prostoru Plus perspektivu postupu na stabilní pracovní místo v sociálním podniku Social Trade.
Co dál?
Z úklidové čety pracovníků v režimu VPP by se v souladu s myšlenkou prostupného zaměstnávání logicky nabízelo hledat cestu posunu do soukromé úklidové firmy. Překonání bariéry mezi chráněným zaměstnáním v Prostoru Plus a běžným byznysem se však kvůli neochotě místního úklidového monopolu AVE ke hlubší spolupráci zatím nedaří.
Organizační zjednodušení, kterého město dosáhlo odevzdáním aktivní péče o pracovníky VPP do rukou neziskové organizace, znamená také to, že se odpovědnost za další promýšlení a zabezpečování komplexní podpory vzdálilo městskému úřadu. Přestože by město podle svých představitelů dovedlo v případě potřeby úklid i práci s nezaměstnanými řešit jinak, nabízí se ale otázka, za jakou hranicí může případné další rozšiřování dodavatelského řešení přenesené působnosti obcí v sociální oblasti ohrozit inkluzivitu nebo kontinuitu poskytovaných služeb.
Zdroje financování: