Regionální mobilita zaměstnanců je podporována dvěma příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti. Jde o příspěvek na dojíždění do zaměstnání , který pomáhá nezaměstnaným odstranit bariéru v podobě nákladů na dopravu do zaměstnání jinde než v místě bydliště. A příspěvek na přestěhování, který získá uchazeč o zaměstnání v případě, že se za prací přestěhuje.
“Máme tady staré fotbalový branky. My vám je dovezem, ale prostě vy už si je musíte natřít, ukotvit. Lavičku, jo, dobrý, není problém, ale sami si to zabetonujte, sami si to vykopejte. No a od toho je tam ten mistr, který to s nima pak už realizuje.” – Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň
Jaká je situace v obci?
Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.
Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky byly nejvíce prostorově koncentrované v lokalitě Prunéřov, kde v bývalých nádražních budovách ve značné vzdálenosti (30 – 45 minut chůze) od centra města bydlí zhruba 200 lidí. Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.
Co se řešilo?
Prunéřov byl vnímán obyvateli města i institucemi jako problémové místo, kde žije mnoho dlouhodobě nezaměstnaných, kteří obtížně nacházejí uplatnění na volném pracovním trhu. Tito lidé mají často více bariér pro vstup na volný pracovní trh: jsou předlužení a čelí exekucím, setkávají se s etnickými předsudky a obvykle mají nízké vzdělání a kvalifikaci. Zároveň město pociťovalo problém s čistotou a kvalitou veřejného prostoru v Prunéřově a řešilo organizaci úklidu této lokality.
Jak se to řešilo?
V první fázi byla důležitá aktivita politické reprezentace města, která se identifikovala s konceptem prostupného zaměstnání a tedy i využitím veřejně prospěšných prací a veřejné služby jako prvních stupňů pro zaměstnání. Byla navázána spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a ustaven poradní tým pro otázku zaměstnanosti. Zřízení pracovní skupiny bylo důležité, protože v rámci ní mohli zástupci města (sociální odbor, vedoucí příspěvkových organizací, politická reprezentace – starosta), neziskového sektoru (zástupci Světla Kadaň z.s., Radka z.s.) i státní správy (Úřad práce) a efektivněji koordinovat své aktivity.
Aktivita místních aktérů umožnila strategicky plánovat a realizovat dílčí opatření na řešení sociálního vyloučení v Prunéřově. Rozjely se tak projekty směřující k podpoře lepší kvality bydlení, poskytování sociálních služeb a rozvinulo se využívání nástroje veřejně prospěšných prací (VPP). V rámci Technických služeb města byla zřízena tzv. pracovní četa z nezaměstnaných umístěných na VPP pocházejících přímo z Prunéřova, jejímž úkolem byl úklid této lokality. Místní aktéři do tohoto opatření promítli představu, že pokud se na úklidu budou podílet přímo místní obyvatelé, budou lépe motivovaní ke kvalitní práci, vytvoří si užší vztah k místu bydliště a budou moct být na výsledky své práce hrdí. Tato myšlenka se osvědčila, pracovní četa, která se stará o úklid, údržbu zeleně a drobné opravy městských bytů v místě svého bydliště odvádí již několik let úspěšně funguje. Povedlo se také navázat spolupráci s místními domovníky, kteří s vedoucím čety domlouvají práce podle momentálních potřeb domů a jejich okolí.
Co to přineslo?
Přestože je Prunéřov stále označován za sociálně vyloučenou lokalitu, stav veřejných prostranství a budov (včetně bytů) se zde výrazně zlepšil. Stejně tak se postupně zlepšuje vnímání lokality mezi zástupci města a pracovní četa je tak i nástrojem pro zlepšení sociálního klimatu ve městě. Kromě toho, že Prunéřov postupně ztrácí stigma problémové lokality, je vhodným využitím VPP řešena nezaměstnanost asi dvou desítek osob, podporováno získávání jejich pracovních kompetencí, s nimiž se pak mohou lépe uplatnit na pracovním trhu.
Co dál?
Zdá se, že se Prunéřově daří zlepšit situaci lidí ohrožených sociálním vyloučením; toto zlepšení však nelze připisovat jen výše popsanému nástroji, ale synergii dlouhodobých aktivit místních aktérů .
Zřízení pracovní čety je možné vnímat jako inspiraci pro první krok k lepšímu začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na volný pracovní trh. V rámci čety si pracovníci zvyšují sebevědomí, získávají sociální i pracovní kompetence a stav Prunéřova se i díky jejich činnosti zlepšuje. Zůstává zde však problém prostupnosti z VPP do dalších stupňů zaměstnání a na volný trh. Zatím se v četě spíše točí stále stejní pracovníci nastupující opakovaně na VPP. Při vstupu na běžný pracovní trh jsou hlavním omezením těchto lidí exekuce, které značně komplikují finanční udržitelnost zaměstnání mnoha nízkopříjmovým domácnostem (podrobněji zde: prolink na dávkové poradenství).
K větší účinnosti VPP využitých v prunéřovské pracovní četě by rovněž přispělo posílení doprovodných sociálních služeb a jejich koordinované provázání s nástroji na podporu zaměstnanosti (viz např. Děčínská SMS).
Zdroje financování
Veřejně prospěšné práce jsou financované ze zdrojů Úřadu práce.
“Ve spolupráci s Úřadem práce a se Střední odborným učilištěm jsme uspořádali den otevřených dveří. Sejdeme se všichni, jdeme si prohlídnout školu, učitelé tam jsou, takže jim řeknou něco o škole, úřad práce jim něco řekne a my tam jsme od toho, abychom je motivovali, aby se vrátili zpátky do školy.” – Pavlína Holubová, Světlo Kadaň z.s., koordinátorka cílové skupiny
Jaká je situace v obci?
Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.
Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.
Co se řešilo?
V Kadani byl identifikován zvýšený počet předčasných odchodů žáků ze vzdělávání. Někteří žáci – často jde o Romy – po základní škole z různých důvodů nepokračují dále ve studiu nebo dokonce vypadávají ze studia po dokončení povinné školní docházky ještě před 9. třídou ZŠ. Časté jsou také případy, kdy žáci sice na střední školu nastoupí, ale neudrží se tam přes první či druhý ročník. Tito mladí lidé pak končí v evidenci Úřadu práce a hned na začátku své životní dráhy si výrazně snižují šanci na získání dobrého stabilního zaměstnání.
Jak se to řešilo?
V Kadani se této problematice věnuje organizace Světlo Kadaň z.s., která v rámci dvou projektů cíleně pracuje s mladými lidmi dokončujícími základní školu a čerstvými středoškoláky. Jde převážně o romské děti a mladé lidi, kteří v některých případech navštěvovali nízkoprahový klub Světla Kadaň, nebo byli kontaktováni při návštěvách sociálních pracovníků v základních školách či doporučeni do projektu místní pobočkou Úřadu práce.
Projekt pracuje s určitou formou mentoringu, při němž účastníci projektu získají svého mentora – často člověka pocházejícího z romské komunity – který jim pomáhá projít procesem výběru povolání a střední školy s ohledem na jejich individuální potřeby a možnosti. Podpora mentora spočívá jednak v konkrétních praktických věcech, jako je vyplnění přihlášky na střední školu nebo učiliště či vyřízení tzv. zápisového lístku, doprovázení na lékařskou prohlídku nebo do škol pro kopii vysvědčení, jednak v psychosociální opoře – dodání motivace a sebedůvěry, podpora při řešení osobních a rodinných problémů. Kromě podpory a motivace ke studiu se v rámci projektových aktivit učí mladí lidé také kompetence podstatné pro úspěch na pracovním trhu: psaní životopisů a motivačních dopisů nebo trénují pracovní pohovory.
Pro motivaci mladých lidí, a tedy i úspěch projektu je klíčový dobrý a důvěrný vztah mezi klienty a mentory. V projektu je navozován zejména dlouhodobou spoluprací, a také osobní zkušeností mentorů s přirozeným prostředím klientů. V případě, že se klienti a mentoři blíže neznají, je šance seznámit se na pětidenním společném kurzu ve formě “příměstskému tábora”, kterého se kromě účastníků projektu a mentorů účastní i studenti vyšších ročníků SŠ, kteří s mladšími sdílí dojmy a zkušenosti.
V rámci projektu jsou na základních školách organizovány motivační besedy, aby se žáci i učitelé s projektovými aktivitami seznámili a mohli využít jejich podpory.
Z hlediska úspěšnosti projektu je také podstatná spolupráce mentorů s rodiči, které je důležité motivovat, aby podporovali další studium svých dětí a eliminovali vznik situací ohrožujících dokončení studia.
Co to přineslo?
Zmíněné projekty působí nejen přímo v Kadani, ale také v jejím okolí (Chomutov, Jirkov, Klášterec nad Ohří, Ostrov nad Ohří a Radonice). Podle údajů Světla Kadaň z.s. se podařilo v Kadani podpořit ve vzdělávání desítky mladých lidí (aktuální přesné údaje o počtu podpořených mladých lidí jsou k dispozici na webu projektu, viz níže).
Kromě zvyšování kvalifikace mladých lidí, převážně Romů, se také daří postupně proměňovat vnímání hodnoty vzdělání u některých rodičů a přesvědčit je, že může být pro jejich děti příležitostí k lepšímu uplatnění na pracovním trhu i v životě.
Co dál?
Popisované projektové aktivity jsou úspěšné, nicméně pro větší efekt by bylo třeba navázat spolupráci se všemi základními školami v Kadani nejen tam, kde jsou dobré neformální vztahy mezi mentorkami a zaměstnanci škol.
Problematická je situace mladých lidí, kterým se podaří vyučit se, nebo dostudovat a nastoupit do zaměstnání, jsou však zároveň členy domácností, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi či příspěvek na bydlení: v takových případech, které nejsou ojedinělé, je pak získáním příjmu mladého člena domácnosti ohrožena celková finanční stabilita rodiny, která se tak může dostat pod hranici nároku na dávky, avšak reálně nezvýšit svůj příjem, a to zejména pokud je někdo z jejích členů v exekuci. Zároveň je to pro mladého člověka, který by tak měl svou mzdu odevzdat společné domácnosti rodičů velmi demotivační. V tomto případě by mohlo pomoci zřízení “startovacího bydlení” pro mladé, které by jim umožnilo založit vlastní domácnost, například v rámci nebo v návaznosti na realizované projekty sociálního bydlení v Kadani.
Paradoxní situace vzniká také tehdy, když si studenti v rámci školní odborné praxe vydělají nějakou menší částku, která se však v případě rodin pobírajících sociální dávky pro nejchudší, započítává do společného příjmu domácnosti a může způsobit krátkodobý výpadek výplaty dávek, přičemž odměna za praxi činí výrazně nižší částku, takže se finanční situace celé rodiny v důsledku této odměny zhorší. V takovém případě je student demotivován k práci (i studiu) hned na začátku své životní dráhy. Zde by byla vhodná nějaká systémová úprava v dávkové oblasti.
Zdroje financování
Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Kariérové a pracovní poradenství pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené v Kadani (/CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_026/0003841). https://www.svetlokadanzs.cz/sluzby/centrum-prevence-svetlo-/projekt-karierove-a-pracovni-poradenstvi-kadan/
Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Sociální začleňování formou zlepšení uplatnitelnosti na trhu práce a ve společnosti – “Lepší uplatnění” (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_022/0001332). https://www.svetlokadanzs.cz/sluzby/centrum-prevence-svetlo-/projekt-lepsi-uplatneni/