Příspěvek na dojíždění do zaměstnání (spolu s příspěvkem na přestěhování označovaný jako podpora regionální mobility) pomáhá nezaměstnaným odstranit bariéru v podobě nákladů na dopravu pro získání zaměstnání jinde než v místě bydliště. Příspěvek může získat… více
Příspěvek na přestěhování (spolu s příspěvkem na dojíždění označovaný jako podpora regionální mobility) může od Úřadu práce získat uchazeč o zaměstnání v případě, že se za prací přestěhuje, a to alespoň 50 km od svého… více
Příspěvek na zapracování, vyskytující se v upravené verzi v projektech zaměřených na mladé lidi bez praxe pod označením příspěvek na mentora, je podporou pro zaměstnavatele, který přijme uchazeče o zaměstnání s potřebou větší péče při… více
Cílem rekvalifikace je získání, rozšiřování, udržování či obnova dovedností v rekvalifikačních kurzech akreditovaných MŠMT, MPSV či v kurzech středních škol a dalších odborných rekvalifikačních zařízeních (autoškoly, svářečské školy či poskytovatelé osvědčení o odborné způsobilosti). Kromě… více
Cílem rekvalifikace je získání, rozšiřování, udržování či obnova dovedností v rekvalifikačních kurzech akreditovaných MŠMT, MPSV či v kurzech středních škol a dalších odborných rekvalifikačních zařízeních (autoškoly, svářečské školy či poskytovatelé osvědčení o odborné způsobilosti). Kromě… více
Ve třetím díle videokonference Nástroje podpory sociálního začleňování a možnosti jejich koordinace na území obce jsme se zaměřili na další možné role obce při podpoře zaměstnanosti. Během realizace projektu Dobrá práce v obci jsme identifikovali, že obec může vystupovat jako tvůrce a koordinátor platformysložené z místních hráčů (lokální partnerství), jako garant sítě služeb a podpůrných programů kolem klienta a koordinátor případové spolupráce, jako tvůrce podmínek ke vzniku pracovních příležitostí a jako zaměstnavatel. Poslední setkání bylo věnováno zejména posledním dvěma rolím.
Starosta Kadaně Jiří Kulhánek přednesl příspěvek o sociálně odpovědném zadávání veřejných zakázek města Kadaň, které je zaměřené na podporu zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných a absolventů škol. Popsal mechanismy komplexní podpory dětí, které dříve končily v evidenci úřadu práce hned po ukončení základní školy, či během prvního ročníku školy střední. Po otevření studijních e-oborů přímo v Kadani, po dojednání spolupráce mezi střední školou, městem, terénními sociálními pracovníky, pracovníky NZDM a úřadem práce tyto děti s podporou rodičů vystudují (některé se při tom do lavic vrací z evidence ÚPČR), získají na městských zakázkách pro školu praxi a následně nacházejí pracovní uplatnění u zaměstnavatelů. Ti plní v zakázkách města sociálně odpovědnou podmínku (více jsme o podpoře středoškoláků v Kadani mluvili na konferenci Podpora vzdělávání na cestě k zaměstnanosti.) Nakonec starosta Kadaně představil plány do příštího roku, kdy chce cílovou skupinu, na níž se bude vztahovat podmínka zaměstnání ve veřejných zakázkách města, rozšířit na všechny osoby, kterým poskytoval ÚPČR v posledních 18 měsících alespoň jeden den zvýšenou péči podle §33 ZoZ, což by umožnilo zaměstnat na zakázkách i pracovníky na VPP, a zajistit tak jejich prostup do standardních pracovních pozic.
V další části se místostarosta Prahy 7 Kamil Vavřinec Mareš podělil o proces přechodu od externího zadávání k vlastní činnosti na městské části. Jejich primární záměr byl dobře zajistit mandatorní funkce obce, postupně pak přišli na to, že pokud zapojí osoby znevýhodněné na trhu práce, posouvá to tyto osoby dál, zejména, mají-li soustavnou podporu. Tzv. in-house zadávání má řadu výhod, mj. se ukázalo být také finanční úsporou. Podpora sociálně znevýhodněných se tak na Praze 7 stala kýženým vedlejším dopadem efektivnějšího způsobu správy obce.
Starosta Hanušovic Marek Kostka představil komplexní systém zaměstnání a integrace, ve kterém mluvil o podpoře tzv. předáků, o nutnosti poskytnout finanční zdroje na ty, kdo mohou poskytovat osobám znevýhodněným na trhu práce podporu, a také o důležitosti zjišťování potřeb podpořených osob. Zdůraznil význam komplexní práce s rodinou a školami a zmínil také problém nízké výše tzv. nezabavitelné částky, která způsobuje bariéru pro přechod na běžný trh práce. Své aktivity v obci postupně rozšiřují a nabírají zaměstnance do stálých pracovních pozic. Systém zaměstnávání se tu setkává s dobrou odezvou ze strany zaměstnavatelů i s podporou občanů. Stejně jako v jiných obcích, důležitou funkci v podpoře zaměstnanosti plní neziskové organizace.
Markéta Dvořáková z MAS Brdy-Vltava uzavřela konferenci příspěvkem, ve kterém představila „pracovní četu“ jako službu obcím i zaměstnancům. Zdůraznila nutnost postupného získávání důvěry v obcích v úspěšnost takového projektu, stejně jako potřebu vyjednávání a odbourávání předsudků a nedůvěry vůči lidem se znevýhodněním. Zdůraznila důležitost těch, kteří zastávají roli kouče či mistra, i výhodnost pro obce, které mají díky podobnému projektu možnost zajistit práce, na které se hůře shánějí pracovníci, navíc v rámci malých zakázek, na které se často špatně shání dodavatelé. V současnosti uvažují v MAS Brdy-Vltava o zapojení nezaměstnaných lidí do dalších lesních prací.
Celý záznam z třetího setkání naleznete ZDE.
PREZENTACE:
Úvodní Role obce od Bronislava Podlahy
Pracovní četa v MAS Brdy-Vltava od Markéty Dvořákové
“Máme tady staré fotbalový branky. My vám je dovezem, ale prostě vy už si je musíte natřít, ukotvit. Lavičku, jo, dobrý, není problém, ale sami si to zabetonujte, sami si to vykopejte. No a od toho je tam ten mistr, který to s nima pak už realizuje.” – Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň
Jaká je situace v obci?
Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.
Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky byly nejvíce prostorově koncentrované v lokalitě Prunéřov, kde v bývalých nádražních budovách ve značné vzdálenosti (30 – 45 minut chůze) od centra města bydlí zhruba 200 lidí. Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.
Co se řešilo?
Prunéřov byl vnímán obyvateli města i institucemi jako problémové místo, kde žije mnoho dlouhodobě nezaměstnaných, kteří obtížně nacházejí uplatnění na volném pracovním trhu. Tito lidé mají často více bariér pro vstup na volný pracovní trh: jsou předlužení a čelí exekucím, setkávají se s etnickými předsudky a obvykle mají nízké vzdělání a kvalifikaci. Zároveň město pociťovalo problém s čistotou a kvalitou veřejného prostoru v Prunéřově a řešilo organizaci úklidu této lokality.
Jak se to řešilo?
V první fázi byla důležitá aktivita politické reprezentace města, která se identifikovala s konceptem prostupného zaměstnání a tedy i využitím veřejně prospěšných prací a veřejné služby jako prvních stupňů pro zaměstnání. Byla navázána spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a ustaven poradní tým pro otázku zaměstnanosti. Zřízení pracovní skupiny bylo důležité, protože v rámci ní mohli zástupci města (sociální odbor, vedoucí příspěvkových organizací, politická reprezentace – starosta), neziskového sektoru (zástupci Světla Kadaň z.s., Radka z.s.) i státní správy (Úřad práce) a efektivněji koordinovat své aktivity.
Aktivita místních aktérů umožnila strategicky plánovat a realizovat dílčí opatření na řešení sociálního vyloučení v Prunéřově. Rozjely se tak projekty směřující k podpoře lepší kvality bydlení, poskytování sociálních služeb a rozvinulo se využívání nástroje veřejně prospěšných prací (VPP). V rámci Technických služeb města byla zřízena tzv. pracovní četa z nezaměstnaných umístěných na VPP pocházejících přímo z Prunéřova, jejímž úkolem byl úklid této lokality. Místní aktéři do tohoto opatření promítli představu, že pokud se na úklidu budou podílet přímo místní obyvatelé, budou lépe motivovaní ke kvalitní práci, vytvoří si užší vztah k místu bydliště a budou moct být na výsledky své práce hrdí. Tato myšlenka se osvědčila, pracovní četa, která se stará o úklid, údržbu zeleně a drobné opravy městských bytů v místě svého bydliště odvádí již několik let úspěšně funguje. Povedlo se také navázat spolupráci s místními domovníky, kteří s vedoucím čety domlouvají práce podle momentálních potřeb domů a jejich okolí.
Co to přineslo?
Přestože je Prunéřov stále označován za sociálně vyloučenou lokalitu, stav veřejných prostranství a budov (včetně bytů) se zde výrazně zlepšil. Stejně tak se postupně zlepšuje vnímání lokality mezi zástupci města a pracovní četa je tak i nástrojem pro zlepšení sociálního klimatu ve městě. Kromě toho, že Prunéřov postupně ztrácí stigma problémové lokality, je vhodným využitím VPP řešena nezaměstnanost asi dvou desítek osob, podporováno získávání jejich pracovních kompetencí, s nimiž se pak mohou lépe uplatnit na pracovním trhu.
Co dál?
Zdá se, že se Prunéřově daří zlepšit situaci lidí ohrožených sociálním vyloučením; toto zlepšení však nelze připisovat jen výše popsanému nástroji, ale synergii dlouhodobých aktivit místních aktérů .
Zřízení pracovní čety je možné vnímat jako inspiraci pro první krok k lepšímu začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na volný pracovní trh. V rámci čety si pracovníci zvyšují sebevědomí, získávají sociální i pracovní kompetence a stav Prunéřova se i díky jejich činnosti zlepšuje. Zůstává zde však problém prostupnosti z VPP do dalších stupňů zaměstnání a na volný trh. Zatím se v četě spíše točí stále stejní pracovníci nastupující opakovaně na VPP. Při vstupu na běžný pracovní trh jsou hlavním omezením těchto lidí exekuce, které značně komplikují finanční udržitelnost zaměstnání mnoha nízkopříjmovým domácnostem (podrobněji zde: prolink na dávkové poradenství).
K větší účinnosti VPP využitých v prunéřovské pracovní četě by rovněž přispělo posílení doprovodných sociálních služeb a jejich koordinované provázání s nástroji na podporu zaměstnanosti (viz např. Děčínská SMS).
Zdroje financování
Veřejně prospěšné práce jsou financované ze zdrojů Úřadu práce.