“Máme tady staré fotbalový branky. My vám je dovezem, ale prostě vy už si je musíte natřít, ukotvit. Lavičku, jo, dobrý, není problém, ale sami si to zabetonujte, sami si to vykopejte. No a od toho je tam ten mistr, který to s nima pak už realizuje.” – Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky byly nejvíce prostorově koncentrované v lokalitě Prunéřov, kde v bývalých nádražních budovách ve značné vzdálenosti (30 – 45 minut chůze) od centra města bydlí zhruba 200 lidí. Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Prunéřov byl vnímán obyvateli města i institucemi jako problémové místo, kde žije mnoho dlouhodobě nezaměstnaných, kteří obtížně nacházejí uplatnění na volném pracovním trhu. Tito lidé mají často více bariér pro vstup na volný pracovní trh: jsou předlužení a čelí exekucím, setkávají se s etnickými předsudky a obvykle mají nízké vzdělání a kvalifikaci. Zároveň město pociťovalo problém s čistotou a kvalitou veřejného prostoru v Prunéřově a řešilo organizaci úklidu této lokality.

Jak se to řešilo? 

V první fázi byla důležitá aktivita politické reprezentace města, která se identifikovala s konceptem prostupného zaměstnání a tedy i využitím veřejně prospěšných prací a veřejné služby jako prvních stupňů pro zaměstnání. Byla navázána spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a ustaven poradní tým pro otázku zaměstnanosti. Zřízení pracovní skupiny bylo důležité, protože v rámci ní mohli zástupci města (sociální odbor, vedoucí příspěvkových organizací, politická reprezentace – starosta), neziskového sektoru (zástupci Světla Kadaň z.s., Radka z.s.) i státní správy (Úřad práce) a efektivněji koordinovat své aktivity.

Aktivita místních aktérů umožnila strategicky plánovat a realizovat dílčí opatření na řešení sociálního vyloučení v Prunéřově. Rozjely se tak projekty směřující k podpoře lepší kvality bydlení, poskytování sociálních služeb a rozvinulo se využívání nástroje veřejně prospěšných prací (VPP). V rámci Technických služeb města byla zřízena tzv. pracovní četa z nezaměstnaných umístěných na VPP pocházejících přímo z Prunéřova, jejímž úkolem byl úklid této lokality. Místní aktéři do tohoto opatření promítli představu, že pokud se na úklidu budou podílet přímo místní obyvatelé, budou lépe motivovaní ke kvalitní práci, vytvoří si užší vztah k místu bydliště a budou moct být na výsledky své práce hrdí. Tato myšlenka se osvědčila, pracovní četa, která se stará o úklid, údržbu zeleně a drobné opravy městských bytů v místě svého bydliště odvádí již několik let úspěšně funguje. Povedlo se také navázat spolupráci s místními domovníky, kteří s vedoucím čety domlouvají práce podle momentálních potřeb domů a jejich okolí.

Co to přineslo?

Přestože je Prunéřov stále označován za sociálně vyloučenou lokalitu, stav veřejných prostranství a budov (včetně bytů) se zde výrazně zlepšil. Stejně tak se postupně zlepšuje vnímání lokality mezi zástupci města a pracovní četa je tak i nástrojem pro zlepšení sociálního klimatu ve městě. Kromě toho, že Prunéřov postupně ztrácí stigma problémové lokality, je vhodným využitím VPP řešena nezaměstnanost asi dvou desítek osob, podporováno získávání jejich pracovních kompetencí, s nimiž se pak mohou lépe uplatnit na pracovním trhu.

Co dál?

Zdá se, že se Prunéřově daří zlepšit situaci lidí ohrožených sociálním vyloučením; toto zlepšení však nelze připisovat jen výše popsanému nástroji, ale synergii dlouhodobých aktivit místních aktérů .

Zřízení pracovní čety je možné vnímat jako inspiraci pro první krok k lepšímu začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na volný pracovní trh. V rámci čety si pracovníci zvyšují sebevědomí, získávají sociální i pracovní kompetence a stav Prunéřova se i díky jejich činnosti zlepšuje. Zůstává zde však problém prostupnosti z VPP do dalších stupňů zaměstnání a na volný trh. Zatím se v četě spíše točí stále stejní pracovníci nastupující opakovaně na VPP. Při vstupu na běžný pracovní trh jsou hlavním omezením těchto lidí exekuce, které značně komplikují finanční udržitelnost zaměstnání mnoha nízkopříjmovým domácnostem (podrobněji zde: prolink na dávkové poradenství).

K větší účinnosti VPP využitých v prunéřovské pracovní četě by rovněž přispělo posílení doprovodných sociálních služeb a jejich koordinované provázání s nástroji na podporu zaměstnanosti (viz např. Děčínská SMS).

Zdroje financování

Veřejně prospěšné práce jsou financované ze zdrojů Úřadu práce.