„Postupem času, jak jsem přemýšlela o svým životě, tak jsem se zvedla. (…) No, tak hlavně to sebevědomí, že prostě jsem si jistější i v běžným životě. Už vlastně už vím, co chci. No prostě jdu si za svým cílem.“ tak popisuje jedna ze zaměstnankyň svou zkušenost se prací v četě, která zajišťuje úklid a údržbu zeleně v MAS Brdy Vltava.

Pracovní četa na základě poptávky obce přijede na určené místo a vykoná zadané práce. Nejčastěji se jedná o vyžínání trávy a náletových dřevin, výsadbu a údržbu zeleně, úklid  apod. Poté, co jsou práce dokončeny, se četa přesune do další obce. Role obce je zde tedy klíčová, jelikož záleží na ní, zda znevýhodněným pracovníkům poskytne důvěru a svěřím jim péči o svůj majetek.

Lidé, kteří se projektu sdílené čety zúčastnili, mají mnoho společného. Většina z nich pochází ze znevýhodněného prostředí, v životě neměla moc dobré zkušenosti a musela se srovnávat se složitými situacemi. V rámci pracovní čety mají možnost získat pracovní kompetence, ale především také podporu pro řešení jejich problémů.

Tréninkové zaměstnání v kombinaci se souběžnou podporou ze strany odborníků přináší většině účastníků projektu stabilizaci, motivaci, obnovuje u nich víru nejen v sebe sama, ale také v druhé. Dodává jim vizi lepší budoucnosti a vlastní důležitosti. U účastníků projektu tak jde v samotném důsledku spíše než o obnovení nebo osvojení pracovních návyků především o změnu jejich psychického nastavení, vystoupení ze začarovaného kruhu beznaděje a frustrace.

Podrobnosti o fungování čety najdete ve studii Je to tak hezký, že máte práci, máte kolem sebe lidi https://www.pracevobci.cz/upload/studies/22/Brdy-Vltava-final.pdf.

Ve čtvrtek 4. února proběhla celodenní online závěrečná konference projektu Dobrá práce v obci. Přinášíme shrnutí toho hlavního, co zde zaznělo, třeba i pro ty z vás, kdo se nakonec nemohli zúčastnit celého programu. 

Moc děkujeme za příjemně a produktivně strávený společný čas!

VÝCHODISKA PODPORY – Změna postavení na trhu práce

První blok se zaměřoval na příčiny dlouhodobé nebo opakované nezaměstnanosti a následné určení principů, z nichž by měla vycházet podpora této skupiny.

Evropský pohled: Comprehensive approach to the long term unemployment 

Úvodní vstup od Gelu Calaceana z Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (DG EMPL) Evropské komise zasadil téma konference do aktuálních evropských debat, ve kterých na základě evaluací politik zaměstnanosti dochází postupně k odklonu od work first přístupů. Zdůraznil důležitost komplexní koordinované podpory, zejména pak přístupu k stabilnímu, adekvátně hodnocenému zaměstnání. 

• Evropský pilíř sociálních práv – základní informace, kompletní znění 
• Cost–benefit Analysis of Remedial Interventions for the Long-term Unemployed 
• DOPORUČENÍ RADY o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce

Lucie Trlifajová pak navázala představením základních východisek projektu Dobrá práce v obci, který jako problém vnímá především zacyklení osob v prekarizovaných pracích. Cílem podpory nezaměstnaných osob nemá být jen zaměstnání samo o sobě, ale změna postavení na trhu práce. Pro to je podstatné porozumění různým typům bariér, kterým nezaměstnaní mohou čelit, a z toho vycházejícím principům podpory. Petr Kučera se následně zaměřil na představení konceptu  “dobré práce” jako cíle veřejných politik. I když jde o koncept, který je součástí řady mezinárodních dokumentů, v české politice zaměstnanosti doposud zcela chyběl.

• Prezentace Principy podpory dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných – Lucie Trlifajová a Petr Kučera
• Factsheet Příčiny obtížného uplatnění na trhu práce, Zkušenost dlouhodobě nezaměstnaných, Znamená práce ekonomickou jistotu?

V souvislosti s prekérními pracemi bychom také rádi upozornili na naši novou analýzu o zranitelnosti lidí v prekérních pracích, kterou zviditelnila současná pandemie, a neschopnosti sociálního systému efektivně chránit lidi v těchto nejistých pracích.

• Prekarizovaní pracovníci a pracovnice v době pandemie covid-19 – celá studie, článek s hlavními zjištěními 

PRINCIPY PODPORY – Od VPP ke komplexní podpoře

Druhý blok ukazoval, jak lze využít zkušenost s veřejně prospěšnými pracemi jako východisko pro nastavení komplexní podpory jedince. Veřejně prospěšné práce jsou dlouhodobě kritizovány, zejména proto, že nepřináší změnu v situaci lidí, kteří na nich pracují, jak ilustroval Jiří Vyhlídal z VUPSV.  Přesto lze zkušenosti s nimi využít a rozvíjet. Potenciální roli obce v oblasti zaměstnanosti a centrální roli, kterou mohou mít při koordinaci komplexní podpory dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných, se ve svém příspěvku věnovala  Daniela Büchlerová. Na závěr bloku byla představena zcela nová analýza Podpora bez podpory o vedoucích tréninkových pracovních míst, kteří hrají klíčovou roli v podpoře na tréninkových místech.

• Prezentace Vyhodnocení programu VPP v roce 2016 – Jiří Vyhlídal
• Prezentace Principy podpory dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných: Od VPP ke komplexní podpoře – Lucie Trlifajová, Daniela Büchlerová
• Analýza Podpora nez podpory: Výzvy a potřeby spojené s vedením lidí se zkušeností dlouhodobé nezaměstnanosti v tréninkovém zaměstnání

Na závěr dopolední části byly představeny nástroje, které v průběhu projektu Dobrá práce v obci vznikly a jež jsou určeny obcím, zaměstnavatelům a komukoliv, kdo se podílí na tvorbě lokálních strategií, především v oblasti zaměstnanosti:

• Web Zamestnavam.cz, který přináší přehled možných podpůrných nástrojů zaměstnanosti pro překonání znevýhodnění a bariér na straně zaměstnance i pro podporu připravenosti zaměstnavatele;
• Mapa nezaměstnanosti a sociální nejistoty, která poskytuje unikátní informace o vývoji nezaměstnanosti a chudoby v České republice od roku 2006, přičemž umožňuje sledovat dané jevy na různých územních úrovních až po úroveň jednotlivých obcí.

KOMPLEXNÍ PODPORY V OBCI – prakticky a konkrétně

Na začátku odpolední části lokální koordinátor Bronislav Podlaha společně s metodikem projektu Karlem Novákem zdůraznili klíčovou pozici obce při podpoře lokální zaměstnanosti a podrobně rozvedli možné role, které v této pozici obec může hrát – roli tvůrce a koordinátora lokálního partnerství, garanta sítě služeb a koordinátora případové spolupráce, roli tvůrce podmínek ke vzniku pracovních míst či roli zaměstnavatele. Na ně pak navázali evaluátoři projektu s prezentací dosavadních zjištění a zkušeností obcí, které do projektu byly zapojeny.

• Prezentace Role obce při podpoře lokální zaměstnanosti – Bronislav Podlaha a Karel Novák
• Prezentace Limity komplexní podpory v současném nastavení: Zkušenosti z obcí v projektu – Alžběta Wolfová, Karel Čada

Poslední část konference byla rozdělena do dvou virtuálních místností, které byly určeny především diskuzi se zástupci obcí zapojených do projektu i mezi účastníky navzájem. Úspěch diskuzí dosvědčuje fakt, že jedna z nich se protáhla téměř o hodinu nad plánovaný konec konference. Zápisy z těchto diskuzí stejně jako jednotlivé prezentace z konference naleznete pod odkazem níže.

• Poznámky z diskuze: Blok A – Koordinace a plánování v obci a tvorba pracovních míst aneb “Jednou tu nebudeme”
• Poznámky z diskuze: Blok B – Přímá podpora a její principy
• Publikace z regionu MAS Brdy Vltava o podpoře dlouhodobě nezaměstnaných v rámci pracovní čety – Je to tak hezký, že máte práci, máte kolem sebe lidi
• Shrnutí a videozáznam z prosincového setkání kadaňské konference, které se zaměřilo na možné role obce při podpoře zaměstnanosti, zejména na roli tvůrce podmínek ke vzniku pracovních příležitostí a roli zaměstnavatele 

---

Všechny prezentace a poznámky z odpoledních diskuzí ZDE.

Další materiály:

• Hlavní zjištění projektu – shrnutí
• Analýza Zkušenosti dlouhodobě nezaměstnaných a příčiny jejich postavení na trhu práce
• Analýza Daně, dávky, exekuce – jak v současnosti funguje systém podpory a ochrany nízkopříjmových domácností?
• Analýza Jak využít zkušenosti s VPP?
• Blog projektu Dobrá práce v obci – příběhy a příklady dobré praxe
• Mapa nezaměstnanosti a sociální nejistoty

Ve třetím díle videokonference Nástroje podpory sociálního začleňování a možnosti jejich koordinace na území obce jsme se zaměřili na další možné role obce při podpoře zaměstnanosti. Během realizace projektu Dobrá práce v obci jsme identifikovali, že obec může vystupovat jako tvůrce a koordinátor platformysložené z místních hráčů (lokální partnerství), jako garant sítě služeb a podpůrných programů kolem klienta a koordinátor případové spolupráce, jako tvůrce podmínek ke vzniku pracovních příležitostí a jako zaměstnavatel. Poslední setkání bylo věnováno zejména posledním dvěma rolím.

Starosta Kadaně Jiří Kulhánek přednesl příspěvek o sociálně odpovědném zadávání veřejných zakázek města Kadaň, které je zaměřené na podporu zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných a absolventů škol. Popsal mechanismy komplexní podpory dětí, které dříve končily v evidenci úřadu práce hned po ukončení základní školy, či během prvního ročníku školy střední. Po otevření studijních e-oborů přímo v Kadani, po dojednání spolupráce mezi střední školou, městem, terénními sociálními pracovníky, pracovníky NZDM a úřadem práce tyto děti s podporou rodičů vystudují (některé se při tom do lavic vrací z evidence ÚPČR), získají na městských zakázkách pro školu praxi a následně nacházejí pracovní uplatnění u zaměstnavatelů. Ti plní v zakázkách města sociálně odpovědnou podmínku (více jsme o podpoře středoškoláků v Kadani mluvili na konferenci Podpora vzdělávání na cestě k zaměstnanosti.) Nakonec starosta Kadaně představil plány do příštího roku, kdy chce cílovou skupinu, na níž se bude vztahovat podmínka zaměstnání ve veřejných zakázkách města, rozšířit na všechny osoby, kterým poskytoval ÚPČR v posledních 18 měsících alespoň jeden den zvýšenou péči podle §33 ZoZ, což by umožnilo zaměstnat na zakázkách i pracovníky na VPP, a zajistit tak jejich prostup do standardních pracovních pozic.

V další části se místostarosta Prahy 7 Kamil Vavřinec Mareš podělil o proces přechodu od externího zadávání k vlastní činnosti na městské části. Jejich primární záměr byl dobře zajistit mandatorní funkce obce, postupně pak přišli na to, že pokud zapojí osoby znevýhodněné na trhu práce, posouvá to tyto osoby dál, zejména, mají-li soustavnou podporu. Tzv. in-house zadávání má řadu výhod, mj. se ukázalo být také finanční úsporou. Podpora sociálně znevýhodněných se tak na Praze 7 stala kýženým vedlejším dopadem efektivnějšího způsobu správy obce.

Starosta Hanušovic Marek Kostka představil komplexní systém zaměstnání a integrace, ve kterém mluvil o podpoře tzv. předáků, o nutnosti poskytnout finanční zdroje na ty, kdo mohou poskytovat osobám znevýhodněným na trhu práce podporu, a také o důležitosti zjišťování potřeb podpořených osob. Zdůraznil význam komplexní práce s rodinou a školami a zmínil také problém nízké výše tzv. nezabavitelné částky, která způsobuje bariéru pro přechod na běžný trh práce. Své aktivity v obci postupně rozšiřují a nabírají zaměstnance do stálých pracovních pozic. Systém zaměstnávání se tu setkává s dobrou odezvou ze strany zaměstnavatelů i s podporou občanů. Stejně jako v jiných obcích, důležitou funkci v podpoře zaměstnanosti plní neziskové organizace.

Markéta Dvořáková z MAS Brdy-Vltava uzavřela konferenci příspěvkem, ve kterém představila „pracovní četu“ jako službu obcím i zaměstnancům. Zdůraznila nutnost postupného získávání důvěry v obcích v úspěšnost takového projektu, stejně jako potřebu vyjednávání a odbourávání předsudků a nedůvěry vůči lidem se znevýhodněním. Zdůraznila důležitost těch, kteří zastávají roli kouče či mistra, i výhodnost pro obce, které mají díky podobnému projektu možnost zajistit práce, na které se hůře shánějí pracovníci, navíc v rámci malých zakázek, na které se často špatně shání dodavatelé. V současnosti uvažují v MAS Brdy-Vltava o zapojení nezaměstnaných lidí do dalších lesních prací.

Celý záznam z třetího setkání naleznete ZDE.

PREZENTACE:
Úvodní Role obce od Bronislava Podlahy
Pracovní četa v MAS Brdy-Vltava od Markéty Dvořákové

Ve dnech 13. – 14. října 2020 jsme v rámci projektu Dobrá práce v obci uspořádali mezinárodní videokonferenci zaměřenou na systémovou podporu sociálního začleňování a zaměstnanosti na lokální úrovni. Účastníci se mohli podrobněji seznámit s komplexem programů realizovaných na území města Kadaň a inspirovat se diskusí o možnostech systémového zakotvení běžných i méně běžných nástrojů podpory lidí znevýhodněných na trhu práce.

První den konference ukázal škálu služeb, kterou v sociální oblasti může poskytovat obec velikosti Kadaně, a měli jsme možnost slyšet, co vše může v podobném městě fungovat na podporu sociálně vyloučených a dlouhodobou nezaměstnaností ohrožených osob. Z příspěvků vzešla důležitost strategického plánování a koordinace vzájemné spolupráce, které fungování v obci reálně určují a do nichž jsou zapojeni klíčoví aktéři včetně politických zástupců. 

Byly představeny jednotlivé konkrétní nástroje, které jsou v obci nejen v oblasti zaměstnanosti rozvíjeny – terénní program města Kadaně, systém prostupného bydlení, domovní schůze, komunitní aktivity, dluhová poradna, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahové aktivity pro děti a mládež, programy na podporu studia, prostupné a podporované zaměstnání, pracovní poradenství, klientská případová spolupráce, zapojení sociálního podniku. Právě koordinace dostupných služeb, kterých je v Kadani velké množství  a propojování různých rozvojových oblastí (zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních služeb atp.) je velkou výzvou a nekončícím procesem, který směřuje k maximální efektivitě využití dostupných zdrojů pro potřeby občanů města. Často jde o náročnou a mravenčí práci, a zásadní roli hrají lidské zdroje.

„V případě vyloučené lokality Prunéřov by bez práce sociálních pracovníků byla podoba lokality neudržitelná“, řekl zástupce města Kadaň Tomáš Mědílek. Nutnou podmínkou pro fungování tohoto procesu je politická podpora, která je v Kadani dlouhodobě vysoce nadstandardní.

V úvodu druhého dne konference představila Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky SPOT jednotlivé bariéry pro vstup na trh práce, nalezení kvalitního místa a jeho udržení, a osvětlila možné další směřování politik zaměstnanosti. „Ambicí politiky zaměstnanosti není zaměstnání jako takové, ale mělo by jít o snahu zlepšit situaci daného člověka jako takového. O snahu pomoci mu vystoupit z marginalizovaného postavení na trhu práce, získat respekt, důstojnost, pocit uznání, či základní slušné jednání – a tak i umožnit plánování budoucnosti“, zdůraznila.

Organizace Rytmus Praha a Fokus představily sofistikované nástroje práce s lidmi, které jsou založené na dobrém poznání jejich situace a podpořené sítí dalších odborníků. Dle Kristýny Valentové z organizace Rytmus umožňují tyto nástroje celkový pohled na život člověka a zmapování jeho vnitřních i vnějších zdrojů. To usnadňuje komunikaci se zaměstnavatelem a na pracovišti a pomáhá práci si udržet. Petr Špaček z oganizace Fokus Praha zdůraznil mimo jiné důležitost využití případové sítě podpory a práci se zaměstnavateli při odbourávání jejich předsudků a naplňování i jejich potřeb. Oba příspěvky ukazují, že i osoby s velkým znevýhodněním se daří na trh práce umisťovat a uvedené nástroje intenzivní podpory jsou potenciálně přenositelné i na skupiny osob s jiným typem znevýhodnění a stigmatu. 

V další části byla představena slovenská zkušenost alternativních přístupů k politice zaměstnanosti, postavená na zkušenosti neziskových organizací EPIC (epic-org.eu) a Člověk v ohrození. Akcentované bylo zejména zapojení poskytovatelů služeb a dalších v terénu působících organizací do aktivní politiky zaměstnanosti státu a role krajských samospráv. Dále byla představena činnost Agentúry práce BBSK v Lučenci a její profilování lidí znevýhodněných na trhu práce, které umožňuje dobré nastavení nástrojů podpory adekvátních k životní situaci konkrétního člověka.

Poslední část konference byla věnována zkušenosti ze strany ÚP ČR a následné diskuzi o možnostech a limitech nastavení podpory. Hlavními tématy byly možnosti lepšího využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro získání trvalého pracovního místa, více proklientský přístup, spolupráce ÚP ČR a realizátorů podpůrných programů, významný potenciál obcí při koordinaci celé této podpůrné sítě a podpora zaměstnavatelů a eliminace jejich předsudků.

Další plánované setkání bude zaměřeno na fungující lokální systémy podpory zaměstnanosti a na roli obcí při podpoře a zřizování kvalitních pracovních míst tréninkového i trvalého charakteru.

---

Prezentace vystupujících naleznete zde.

Záznamy jednotlivých dní konference:

• 13. října 2020 – 1. DEN – video
• 14. října 2020 – 2. DEN – video

Program obou dnů je k dispozici zde.

Knihovna poskytuje mnoho příležitostí pro osobní růst. Každý je dobrý na něco a rok v knihovně může znamenat rok nových zkušeností, sociálního kontaktu, zachování optimismu a nabití sebevědomí do hledání zaměstnání. Za rok se může změnit mnohé, ale také nemusí. Ne vždycky to vyjde, ne vždy je možné ve spolupráci pokračovat. Na nepříjemné situace musíte být připraveni a nebát se jich. Knihovny nejsou sociální služby. Mohou je ovšem velice dobře doplňovat v mnoha ohledech a mohou hrát velmi významnou úlohu v politice aktivní zaměstnanosti.

Polička je malebné, klidné město v Pardubickém kraji s nezaměstnaností příliš nevybočující z celostátního průměru. Nepříznivý trend je možné sledovat v nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, lidí nad 50 let či lidí nějakým způsobem znevýhodněných na trhu práce. Zejména úřady práce disponují finančními prostředky, které je možné, v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, využít jako benefit při zřízení a udržení nových pracovních činností vykonávaných ve veřejném zájmu. V mnoha českých obcích je již dnes obvyklé, že pracovníci placení úřadem práce zajišťují úklid ulic a úřadů, starají se o zeleň a jiné venkovní práce. Tento způsob zaměstnání však není vhodný pro každého a také většinou nedokáže využít individuální potenciál zaměstnance. Potenciál rozvoje činnosti Práce v obecní nebo v městské knihovně nabízí řadu příležitostí jak pro knihovny, tak pro uchazeče o zaměstnání.

V Městské knihovně Polička jsou v současné době zaměstnáni čtyři pracovníci, jejichž mzdy jsou v rámci veřejně prospěšných prací hrazeny Úřadem práce (dále ÚP) ve Svitavách. Mária (38 let) obaluje knihy pro poličskou knihovnu, školy a 16 knihoven regionu, vyrábí placky a zapojuje se do mnoha činností knihovny. Míla (53let) se stará, aby byla knihovna po celý den čistá, pomáhá Marušce a dokáže ledasco zorganizovat. Jirka (21) digitalizuje staré regionální časopisy a noviny, fotky a dokumenty, nosí „banánovky“ s knihami, opravuje, zvučí akce a funguje také jako ochranka – přítomnost muže v knihovně uvítá každá knihovnice, která je odpoledne v knihovně sama. Pavel (56) má na starosti historický archiv a staré regionální tisky, ve kterých vyhledává a systematizuje vše, co pomáhá k proniknutí do historie města a okolí. Tento rok bychom rádi vydali jeho Poličský historický kalendář. Díky všem se snížilo pracovní vypětí stávajících zaměstnanců, mnoho věcí se zjednodušilo a mohly být realizovány nové služby a aktivity knihovny.

Při komunikaci s ÚP je dobré alespoň první kontakt učinit osobně. Ne vždy narazíte na nadšené úředníky, nenechte se odradit a nebojte se „oběhat pár dveří“. Knihovna by měla být (a je) pro úřad práce vítaným partnerem, nikoliv prosebníkem. Pokud to nejde, trvejte na písemných doručeních zamítnutí žádosti a trvejte také na tom, že jsou neopodstatněné. Většinou však budete překvapeni, jak snadné to je. Vyplnění žádostí a následný postup je věcí zejména dobré mzdové účetní. Získání mzdových prostředků je důležité, nicméně klíčové je mít zodpovězeny otázky:

• Jaké činnosti (8 hodin denně) se bude zaměstnanec rok věnovat? Ideální je mít hodinový týdenní plán. 
• Máme dostatečné prostorové kapacity? Máme vstřícný kolektiv, který dokáže pomoci? 
• Máme kapacity a trpělivost na naučení dané práce? Umíme ji kontrolovat/měřit? 
• A zejména – Znáte člověka, který je pro danou práci vhodný? Nečekejte, že vám ho na ÚP někdo vybere, aktivně se zajímejte ve své komunitě. Opravdu se vás lidé neptají na práci?

Finanční podpora ÚP klade na knihovny vyšší nároky na organizaci práce a zejména na komunikaci mezi zaměstnanci a vedením knihovny a města. Pokud máte dojem, že byste chtěli dělat více, než na co máte personální i finanční kapacitu, spolupráce (nejen) s ÚP je přesně pro vás.

Nehledejte však jen levnou pracovní sílu, ale počítejte i s prací vás samotných. Nástroj, jakým jsou veřejně prospěšné práce (VPP), představuje pouze krátkodobou formu zaměstnání, vytvoření trvalého pracovního úvazku je v návaznosti na činnost a výsledky (obalování knih, digitalizace) možná, většinou je však třeba si od začátku ujasnit, že se jedná o činnost na (zpravidla) rok. Knihovna poskytuje mnoho příležitostí pro osobní růst. Každý je dobrý na něco a rok v knihovně může znamenat rok nových zkušeností, sociálního kontaktu, zachování optimismu a nabití sebevědomí do hledání zaměstnání. Za rok se může změnit mnohé, ale také nemusí. Ne vždycky to vyjde, ne vždy je možné ve spolupráci pokračovat. Na nepříjemné situace musíte být připraveni a nebát se jich. Knihovny nejsou sociální služby. Mohou je ovšem velice dobře doplňovat v mnoha ohledech a mohou hrát velmi významnou úlohu v politice aktivní zaměstnanosti – zejména svojí možnou rolí v celoživotním vzdělávání a v informačních službách.

Přímý kontakt se svojí cílovou skupinou – novým kolegou, jehož pracovní návyky a pohled na svět se mohou od toho vašeho lišit – je pro knihovnu také dobrá zkušenost, která pomůže lépe zacílit potřeby běžných uživatelů a povede ke smysluplnější realizaci našich aktivit. Informační vzdělávání dospělých, finanční gramotnost, poskytování ověřených, srozumitelných a aktuálních informací z oblasti (nejen) sociální péče, rozvoj malého podnikání – knihovny, tedy alespoň některé, mají příležitost být v oblasti zaměstnanosti velmi užitečné.

KONTAKT: Jan Jukl, ředitel MK Polička e-mail: jukl@knihovna.policka.org, www.knihovna.policka.org

Převzato ze sborníku Komunitní činnost veřejných knihoven v procesech integrace sociálně znevýhodněných osob, ASZ, 2015

Pan Petr získal po ukončení povinné školní docházky výuční list zedníka, avšak nikdy tuto profesi nevykonával. Již deset let totiž pracuje na plný úvazek jako kuchař v různých typech restaurací. Zapojení do pilotního projektu ověřování profesní kvalifikace mu pomohlo k získání osvědčení o profesní kvalifikaci a možnosti získat výuční list v oboru kuchař bez nutnosti doplnit si institucionální vzdělání.

Hlavní motivací pro něho bylo, aby své nově nabyté dovednosti mohl uplatnit ve svém podnikání, což se mu podařilo. Otevřel si společně se svými dvěma kamarády restauraci s názvem BRIO v Českých Budějovicích, kde mají neustále obsazeno. Dle svých slov návštěvníci restaurace vnímají pozitivní nadšení ze strany personálu pro tuto práci, a proto se také restauraci daří.

Více se dočtete na webu projektu Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení

„Zaměstnavatelům bych vzkázala: Dejte zdravotně znevýhodněným lidem šanci. Možná budete překvapeni, co všechno zvládnou. Mají dvojnásobně silnou vůli než „zdraví“ lidé, protože bojují na dvou frontách – v každodenním životě jako všichni ostatní a ještě se svou nemocí či handicapem. Když je zaměstnáte, uděláte dobrou věc a dáte smysl lidskému životu. A z pragmatického hlediska – vyplatí se vám to i finančně“- Michaela Hlaváčková, klientka pracovní poradny Asistence, o. s.

Příběh paní Michaely, která se přes svůj zdravotní handicap s pomocí kvalitní sociální služby a díky vstřícnému přístupu zaměstnavatele dokázala začlenit na pracovní trh, si přečtěte zde:

http://www.netzp.cz/priklady-dobre-praxe/Pribeh-Michaely-Hlavackove__s769x7528.html

„Zadavatel má možnost, v návaznosti na charakter a rozsah předmětné veřejné zakázky, v rámci zadávací dokumentace uplatnit tzv. zvláštní podmínku na plnění veřejné zakázky v sociální oblasti: Dodavatel pro plnění veřejné zakázky bude prokazatelně zaměstnávat osoby z řad dlouhodobě nezaměstnaných, a to minimálně po dobu celého plnění veřejné zakázky. Počet těchto osob musí činit alespoň 10% z celkového počtu osob, které se na plnění veřejné zakázky budou podílet.“ – Pravidla pro zadávání veřejných zakázek města Most

V Mostě je a vždy byla vysoká míra nezaměstnanosti, přičemž možnosti města jak tuto nepříznivou situaci mírnit jsou omezené. Kromě využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, především veřejně prospěšných prací, se město rozhodlo nahlížet na své veřejné zakázky jako na další potenciál k vytváření pracovních míst pro uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných občanů. Vybudovalo proto systém pro společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek. V této oblasti má velké zkušenosti, protože je v ČR průkopníkem tzv. „podmínky 10 %“, kterou má zakotvenou v Pravidlech pro zadávání a průběh veřejných zakázek.

Podrobnější se o zkušenostech Mostu se společensky odpovědným zadáváním veřejných zakázek dočtete zde:

http://sovz.cz/wp-content/uploads/2016/08/dp_cs_mesto-most.pdf

„Často slýchám o špatné motivaci dlouhodobě nezaměstnaných. My svým zaměstnancům vždy poskytujeme informaci, kolik bylo fakturováno a kolik z fakturované částky připadlo na platy. Díky tomu snáze pochopí, jaký vliv má odpovídající pracovní výkon na jejich mzdu,“ – Starosta obce Dubenec Jaroslav Huňat

Sociální podnik Hustířanka služby s.r.o. byl svazkem obcí založen zhruba před rokem a v současnosti má šest zaměstnanců. Nabízí druhou šanci dlouhodobě nezaměstnaným a lidem po výkonu trestu, ale zaměstnává i osoby v I. nebo II. stupni invalidity a také žadatele o azyl. Pro pracovníky je výhodou i to, že pracují v místě bydliště a nemusejí platit často vysoké částky za dojíždění do zaměstnání. Díky profesionalitě práce nepracuje podnik pouze na zakázkách pro zakládající obce, ale služby nabízí i na otevřeném trhu. Veřejnost si může objednat například sekání trávy, údržbu zeleně, úklid sněhu, bourací, nebo úklidové práce, truhlářské práce, nebo i malování.

Podrobnější popis této dobré praxe najdete zde, převzato ze stánek Agentury pro sociální začleňování.

Sociální podnik Hustířanka služby s.r.o. vznikl díky unikátní spolupráci dobrovolného svazku obcí mikroregionu Hustířanka. Dobrovolný svazek tvoří celkem šestnáct obcí, z Královéhradeckého kraje. Patří k nim například Dubenec, Kuks, Vilantice, nebo Velichovky. Díky vstřícnému přístupu vedení podniku, jsme zde mohli uspořádat jednodenní exkurzi pro naše partnery, kteří o zřízení sociálního podniku uvažují ve svých obcích.

Specifická skupina zaměstnanců přitom vyžaduje odlišný přístup k práci s motivací a osvojováním pracovních návyků. „Často slýchám o špatné motivaci dlouhodobě nezaměstnaných. My svým zaměstnancům vždy poskytujeme informaci, kolik bylo fakturováno a kolik z fakturované částky připadlo na platy. Díky tomu snáze pochopí, jaký vliv má odpovídající pracovní výkon na jejich mzdu,“ vysvětlil během návštěvy starosta obce Dubenec Jaroslav Huňat. Důležitá je také role předáka, bývalého hokejového trenéra, který umí své kolegy správně motivovat a pomáhá jim se zapracováním.

Adaptace na nové místo je usnadněna i poskytováním pravidelného sociálního poradenství, které probíhá ve spolupráci s Farní Charitou Dvůr Králové nad Labem. „Počáteční zděšení z toho, že poradenství zajišťuje řádová sestra, po měsíci zmizelo a někteří z našich zaměstnanců v hovoru s ní tráví mnohem více času, než bylo původně určeno. Jsou díky tomu mnohem vyrovnanější a nabývají sebejistoty, která jim tolik chybí,“ uvedl Jaroslav Huňat.

„Bez sociálního podniku bychom neměli sílu zvládat údržbu zeleně v našich obcích. Díky němu nám zůstali lidé, se kterými jsme v rámci veřejně prospěšných prací pracovali v předchozích letech, a kteří již měli zkušenosti s územím a prací v komunálních službách,“ uzavřel starosta Dubence.

Příběh paní Hany

Netypické pracovní pozice mají dvě zaměstnankyně, dříve dlouhodobě nezaměstnané, které na obecních úřadech pomáhají s úklidem, drobnými kancelářskými pracemi, nebo revizemi bezpečnosti obecního majetku. V malých obcích, kde starostové nejsou zaměstnáni na plný úvazek, tuto pomoc opravdu oceňují. Jednou z nich je paní Hana. Je jí 58 let a prakticky celý život pracovala jako zaměstnankyně kravína. Po odchodu rychle vystřídala několik krátkodobých prací, ale nikde nevydržela dlouho. Kvůli nejistotě zaměstnání se jí snížilo sebevědomí a skončila nezaměstnaná. Nyní, díky sociálnímu podniku, pomáhá na Obecním úřadě ve Vilanticích. Na Obecním úřadě vysoce hodnotí její spolehlivost a iniciativnost. „Lidé mě chválí a já jsem spokojená,“ uvádí paní Hana.

Webové stránky sociálního podniku: https://www.hustirankasluzby.cz/

„Díky veřejné zakázce jsme získali práci na období 3 let pro dvě směny pracovníků se zdravotním postižením. Střídáme dvě party po 4 lidech, tak aby neměli jednotvárnou a fyzicky náročnou práci každý den a dokážeme tak plnit veškeré požadavky zakázky. Přijali jsme čtyři nové lidi se zdravotním
postižením a zvýšili jejich kvalifikaci pro práci s motorovou pilou. Dílnu jsme vybavili novým zařízením a díky příspěvku Úřadu práce na zřízení pracovního místa jsme pořídili i ojetý vůz kvůli dopravě pracovníků do lesa.“ – Mgr. Alena Šimonová, ředitelka Chráněných dílen Fokus Vysočina

Technické služby Havlíčkův Brod, které hospodaří na 544 ha lesních porostů, zadaly nadlimitní veřejnou zakázku na zajištění těžebních a pěstebních
prací v lesních porostech. Zadavatel se podle slov ředitele Technických služeb Havlíčkův Brod, pana Ing. Karla Milichovského, snažil od začátku zpřístupnit veřejnou zakázku malým a středním podnikům, včetně sociálních podniků. Na část zakázky byl takhle vybran dodavatel Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o, která pracuje především s duševně nemocnými, ale i jinak handicapovanými lidmi.

Některá města či větší veřejní zaměstnavatelé mají se zadáváním veřejných zakázek s ohledem na širší společenský přínos zkušenosti. Přestože realizace sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek není snadná, na tomto příkladu dobré praxe z Havlíčkova Brodu se můžete přesvědčit, že to jde a přináší výsledky.

Popis této dobré praxe najdete zde.

Tréninková pracovní místa v jídleně magistrátu nabízí zkušenosti a podporu

„Hodně důležitá je pro tyto lidi správná motivace k práci. Musí vědět, proč má smysl pracovat. Obvykle se o tuto motivaci starají naši zaměstnanci.  Snažíme se, aby klienti tréninkových pracovních míst takříkajíc zapadli do našeho kolektivu a stali se jeho součástí. Vytváří si vazby na pracoviště i lidi.“ – Lenka Brymová, mentorka v rámci projektu tréninkových míst v jídledně brněnského magistrátu

V jídelně Magistrátu města Brno většinou potkáte na obědě současné zaměstnance magistrátu, bývalé zaměstnance v důchodu a cizí strávníky, kteří mají svá pracoviště blízko. V samotné jídelně pracuje čtrnáct zaměstnanců, má přímou podporu od města Brno a možná by mohla na první dojem působit jako pouhá “běžná jídelna“, což ale není tak docela pravda.

Jídelna je jedno z míst, kde v rámci zaměstnaneckého projektu Magistrátu města Brno vznikla  tréninková pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří mají z různých důvodů i v současné situaci problém najít uplatnění na trhu práce. V jídelně bylo dosud formou tréninkových pracovních míst, obvykle jako pomocná síla, zaměstnáno třináct takových lidí. O tom, čím je jídelna výjimečná, jsme si povídali s Lenkou Brymovou z Magistrátu města Brno, pod kterou projekt spadá.

Mentora jako nástroj na podporu zapracování nového zaměstnance po nástupu do (tréninkového) zaměstnání, který snižuje riziko selhání zaměstnance i případných konfliktů či nedorozumění se zaměstnavatelem úspěšně zkoušejí v rámci brněnského projektu prostupného zaměstnávání.

O zkušenostech s mentoringem z pohledu mentorky se dočtete v rozhovoru na blogu Dobrá práce v obci.

 

Nástroj k stabilizaci pracovní pozice zaměstnanců obce a zvýšení efektivity úklidu veřejného prostoru

Jaká je situace v obci? 

Chomutov je statutární město v Ústeckém kraji se zhruba 49 tisíci obyvateli z nichž každý šestý je v exekuci. Nezaměstnanost činila v únoru 2019 zhruba 5,7% obyvatel oproti 2,0% celorepublikového průměru. V blízkosti města se nacházejí různé průmyslové zóny (například tzv. zóna Žatecký triangl, dále pak zóny v blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří) a někteří obyvatelé města dojíždí za prací do Německa.

Padesátitisícové severočeské město Děčín má nadprůměrnou míru nezaměstnanosti – v roce 2018 byla na úrovni 4,1% (2,8% průměrně v ČR v daném období), – ale také desetiprocentní podíl obyvatel v hmotné nouzi a 16% populace v exekuci (2016).

Co se řešilo?

Veřejně prospěšné práce jsou jedním z nejrozšířenějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, ale nemají vždy jen pozitivní efekt. Jsou sice zamýšlené jako nástroj usnadňující návrat na volný pracovní trh, tak lidé zaměstnaní na VPP se často ocitají v uzavřeném cyklu – mezi krátkodobou smlouvou na VPP a registrací na Úřadu práce. Zároveň je efektivita práce v rámci VPP často velmi různá, velké rozdíly jsou také ve kvalitě vedení a rozsahu návazné podpory v mimo pracovních oblastech života (bydlení, zadlužení,vzdělávání dětí a péče o ně apod.). Podpůrný efekt VPP coby přípravy na vstup do standardního zaměstnání bývá u řady nezaměstnaných navíc znesnadněn zadlužeností. Na jedné straně odrazují uchazeče, jemuž se případná práce za vyšší plat kvůli srážkám ze mzdy nevyplatí, na druhé odrazují zaměstnavatele, pro kterého je administrativa spojená s exekucemi značnou zátěží. Pro lidi v exekuci (které jsou výraznou bariérou pro vstup na volný pracovní trh) je potřeba hledat způsoby jak zajistit stabilní a dobrou práci v rámci chráněných pracovních míst.

Jak se to řešilo? 

Chomutov je příkladem města, kde se úvahy o možnostech zaměstnání obyvatel dlouhodobě evidovaných Úřadu práce propojily s potřebou zlevnit obstarávání údržby zeleně ve veřejném prostoru, především v mateřských a základních školách. Snaha zajistit stabilnější zaměstnání lidem znevýhodněným na volném pracovním trhu, a zároveň efektivněji organizovat činnost VPP vedla ke vytvoření několika pozic tzv. “správců lokalit”. Tu obsadili pracovníci, kteří mají zkušenost se zaměstnáním na VPP, mají respekt spolupracovníků a hlavně bydlí v místě, za které zodpovídají.

V Chomutově ke zřízení pozic přistoupili už v roce 2011, kdy byli z prostředků města zaměstnáni 4 lidé. Do realizace myšlenky původně iniciované pracovníky nevládní organizace (Člověk v tísni) se postupně podařilo zapojit Úřad práce, který zajistil další financování mezd správců lokalit v rámci projektu Společně to dokážeme. V roce 2018 bylo v Chomutově celkem 10 správců, ve své pracovní četě měli obvykle 3 až 4 pracovníky veřejné služby, za které zodpovídali a se kterými se podíleli na úklidu v dané lokalitě. Pracovní čety tak fungují jako podpora Technických služeb města. Tito pracovníci mají jasný harmonogram, kdy mohou přijít do práce, kdy jim bude počítána v rámci veřejné služby, aby nedocházelo k tomu, že budou pracovníci nerovnoměrně rozdělení v rámci měsíce a bude tak obtížné práci plánovat a vykonat. V Chomutově správcům lokalit přiděluje a plánuje práci jejich koordinátor ve spolupráci s tzv. mistrem, který zjišťuje jaké vybavení technické vybavení zaměstnanci potřebují nebo kdo chce kdy na dovolenou. Koordinátor správců a mistr podléhají vedoucímu pracovní skupiny, který má starosti celou sekci údržby a úklidu pod městským úřadem.

Obdobná pozice funguje – “správce parků” nebo také “správce veřejného prostranství” – funguje v Děčíně v rámci Střediska městských služeb. Tito  zaměstnanci se podílejí na úklidu, údržbě zeleně v parcích a lesoparcích, ale také v okolí také turistických tras, které v průběhu roku udržují a obnovují. V roce 2018 bylo v Děčíně 12 správců, z nichž zhruba polovina měla na starosti přímo úklid a druhá polovina spíše dozor v rámci dané lokality (jako výpomoc Městské policie). Financování mezd bylo dříve zajištěno pomocí VPP, nedávno však město po zhodnocení přínosů práce správců přikročilo k zajištění financování těchto pozic z městského rozpočtu.). Kromě stabilizace práce to pro správce znamená i vyšší mzdu než je mzda minimální (formou osobního ohodnocení) a uvažovalo se o zavedení dalších zaměstnanecké benefity (například v podobě služebních mobilních tarifů).

Co to přineslo?

Z pohledu zaměstnanců čelících vícečetným bariérám na volném trhu práce přineslo zřízení pozic správce lokalit/parků/veřejného prostranství větší pracovní stabilitu a zlepšení pracovních podmínek. Místo krátkodobých smluv na VPP jsou nově placeni projektově nebo z rozpočtu města. S novou pozicí bývá spojen přístup k zaměstnaneckým benefitům, ale také k návazným službám (například pomoc při shánění bydlení v případě Chomutova). Stabilizace lidí na těchto pozicích přitom nevylučuje i případný postup dál na atraktivnější pozici v rámci obecního zaměstnávání nebo na volném pracovním trhu.

Městům Děčín a Chomutov přineslo zřízení pozic správců efektivnější výkon úklidu, resp. dozoru určité lokality, a to jak z hlediska finančních nákladů (není nutné poptávat služby externí firmy například pro ostrahu parků v případě Děčína), tak i z hlediska kvality odvedené práce. V Chomutově navíc správci dohlížejí na vykonavatele veřejné služby, kterých výkon hlídají o to pečlivěji, že v daném místě sami bydlí a cítí k tak k němu osobní vazbu. V případě dlouhodobého působení správců se díky postupnému posílení pozice v rámci komunity správci mohou stát  prostředníky mezi obyvateli a veřejnými institucemi, napomáhat zvyšování vzájemné důvěry nebo plánování rozvoje dané oblasti.

Z hlediska obcí je úspěchem také rozvoj funkčních modelů obecního zaměstnávání, který umožňuje prostupnost výkonu veřejné služby, VPP a stabilního zaměstnání pod obcí, jako i jejich integrovaného managementu.

Rizika a možnosti rozvoje:

Stabilizace správců v určité pracovní pozici je možné brát zároveň jako úspěch, ale stále ještě i jako slabé místo. Přestože je v Chomutově snaha zaměstnat správce v rámci městského rozpočtu, tak se podařilo takto financovat zatím jen 6 daných pozic. Není jasné, zda stabilizace bude dosažena pro všechny správce a v jaké bude podobě i do budoucna. V obcích je také důležitá politická podpora, aby byl vytvořený skutečně robustní a trvalý systém obecního zaměstnávání využívající prvku správců lokalit. Financování činnosti přímo z obecního rozpočtu lze v tomto ohledu vnímat jako dobře nastoupenou cestu.

Podobně, přestože existuje určitá podpora správců lokalit ze strany zaměstnavatele (obcí) v otázkách související se zaměstnáním (bydlení, dluhy, péče o děti a jejich vzdělání, psychologická podpora apod.), tak její poskytování není zajištěné komplexně a systematicky. V současnosti ji poskytují, respektive často suplují její poskytování předáci, mistři nebo vedoucí, kteří ale na to nemají dostatečnou kapacitu, ani odbornost. V některých případech sice odkazují své zaměstnance na další (sociální) pracovníky či poradce, ale bylo by vhodné vymýšlet standardizovanější postupy podpory. Nabízí se zde také doplnit tyto pozice o sociální pracovníky, kteří by dokázali odkázat dané zaměstnance na další sociální služby typu dluhových poraden a podobně.

Zdroje financování:

V Chomutově jsou správci lokalit financování z projektu “Společně to dokážeme” a v rámci městského rozpočtu. V Děčíně jsou správci financování jako kmenoví zaměstnanci z rozpočtu města.

Neutrální půda, přiblížení služeb a podpora i po získání zaměstnání.

“Každý ten jedinec je expertem na svůj vlastní život. Já jsem jenom tím, kdo ho provází systémem. Pokud on něco chce, já se mu snažím vyhovět, popřípadě mu to vysvětlit, pokud to nejde. Ale není to tak, že já mu budu říkat, co on má dělat.”  – Jiří Hanzelín, pracovní konzultant projektu

Jaká je situace v obci?

Statutární město Chomutov nacházející se v Ústeckém kraji má přibližně 50 tisíc obyvatel, z nichž každý šestý je v exekuci. Přes blízkost pořád rostoucí průmyslové zóny “Žatecký triangl” a německé hranice, kam mnozí místní dojíždějí za lepším výdělkem, byla evidovaná nezaměstnanost v okresu Chomutov v říjnu 2018 na úrovni 5%. Ve městě, především na sídlištích, žije rozptýleně mezi běžnou populací několik tisíc sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených osob. Jde o lidi, kteří mají obvykle větší několikanásobná znevýhodnění na pracovním trhu. Je proto zajímavé, že lze v Chomutově napříč městskými příspěvkovými organizacemi vysledovat poměrně hojné  využívání veřejně prospěšných prací v pestrém spektru činností – od pomocných kuchařů ve školách až po sekáče trávy na veřejných prostranstvích.

Co se řešilo?

Lidem s kumulací bariér na trhu práce dokáže Úřad práce při omezených personálních kapacitách a současné definici kompetencí jednotlivých jeho složek často jen stěží nabídnout dostatečnou podporu potřebnou k nalezení a udržení práce. Péče o klienta se kvůli dělbě práce mezi odděleními hmotné nouze, pojistných dávek nebo zprostředkování rozpadá do několika dílčích oblastí a zpravidla postrádá komplexní pohled na jeho sociální situaci a její koordinované řešení. Spíše než jako místo, kde se člověk může zorientovat ve svých právech, povinnostech a možnostech, či nalézt pomoc při odstraňování překážek bránících stabilnímu zaměstnání (zejména dluhů a nejistoty v bydlení , pak Úřad práce může působit spíše jako instituce vynucující, kontrolující a trestající.

Z hlediska řešení dlouhodobé a opakované  nezaměstnanosti je jedním ze zásadních limitů současného nastavení aktivní politiky zaměstnanosti fakt, že podpora Úřadu práce končí   v momentě nástupu uchazeče do zaměstnání. O jakýchkoliv případných potížích, nedorozuměních mezi zaměstnavatelem a umístěným uchazečem nebo selháních ze strany svého bývalého klienta se Úřad práce již nedozví a nedokáže nabídnout zůčastněným stranám žádnou pomoc při zachování pracovního poměru. O důvodech a okolnostech jeho případného předčasného ukončení, na které by mohla další podpora nezaměstnaného člověka navázat, nemá ÚP rovněž žádné poznatky. Projekt “Společně to dokážeme v Ústeckém kraji” realizovaný Úřadem práce v letech 2016 – 2022  v několika severočeských lokalitách, je výjimečný tím, že svým komplexním přístupem překonává jak segmentaci životní situace nezaměstnaného podle logiky administrativních oddělení ÚP, tak výpadek podpory po zapojení do pracovního procesu.

Jak se to řešilo?

Projekt “Společně to dokážeme v Ústeckém kraji”, realizovaný od jara 2016 do jara 2019, je v mnohém kontrapunktem “klasické” práce Úřadu práce, i když se realizuje v jeho gesci. Kancelář projektu se nachází na “neutrální půdě” v prostorách neziskové organizace Člověk v tísni, což podle pracovního konzultanta projektu vytváří pro uchazeče bezpečné prostředí. Zároveň se díky přítomnosti návazných služeb dluhového poradenství a terénních sociálních pracovníků NNO daří bezprostředně si předávat klienty a informace mezi jednotlivými službami podle aktuálních potřeb.

Pracovní konzultant nejdříve s účastníkem projektu mapuje jeho celkovou situaci – rodinnou, dluhovou, bytovou, zdravotní. V návaznosti na to během prvního měsíce po vstupu do projektu absolvuje účastník sérii motivačních školení (v rozsahu 20 hodin), v rámci nichž se dozví, co všechno ho na cestě od sepisování životopisu až po první výplatu čeká. Během dalšího individuálního poradenství si pak klient s konzultantem vyjasňuje, co by rád dělal a jaké kroky  je k tomu třeba podniknout. Na základě tohoto poradenství pak může hledat práci na otevřeném pracovním trhu, nebo získat nabídku od zaměstnavatelů, se kterými konzultant předem navázal kontakt. Projekt účastníkovi může dále nabídnout rekvalifikaci, proplacení nákladů na dojíždění v prvních dvou měsících nebo uhrazení jiných přímých nákladů (lékařská prohlídka apod.). Zaměstnavateli, který účastníka přijme do zaměstnání, pak jako pobídku poskytne příspěvek na mzdu účastníka projektu v rámci dotovaného pracovního místa (SÚPM).

Zásadní přidanou hodnotou projektu je ovšem to, že podpora účastníka nekončí jeho nástupem do zaměstnání. Na konzultanta se mohou kdykoliv obrátit nejen již zaměstnaní účastníci projektu, ale také jejich noví zaměstnavatelé. V případě vzniklých problémů tak může konzultant fungovat jako mediátor mezi oběma stranami.   Pokud účastník o místo přijde, navazuje projektová podpora opětovným hledáním práce. Kromě toho se v rámci projektu nabízí zaměstnavatelům workshopy, které je připravují na specifika práce se zaměstnancem se zkušeností s dlouhodobou nezaměstnaností.

Jak při rekrutaci účastníků projektu, tak při vyhledávání  spolupracujících zaměstnavatelů a volných míst postupuje pracovní konzultant nezávisle na evidenci  Úřadu práce: účastníky vyhledává v terénu sám (resp. se mu díky doporučení hlásí sami), místní firmy samostatně  oslovuje. Tento způsob práce zaručuje, že se do projektu dostávají jen motivovaní účastníci a zaměstnavatelé. Intenzivní individuální práce s účastníky, jakož i skutečnost, že většinu poradenství zajišťuje jedna osoba v podobě pracovního konzultanta umožňuje vznik důvěry, a zároveň hlubšího poznání životní situace a potenciálu klienta, které se vysokou měrou podílejí na vysoké úspěšnosti projektu.

Co to přineslo?

Projekt Společně to dokážeme reflektuje odborníky zdůrazňovanou skutečnost, že zaměstnanost nelze řešit odděleně od širší sociální situace člověka. Komplexní individuálně zaměřené poradenství a koncentrace několika podpůrných služeb v jednom místě (na způsob tzv. “one-stop shop”) zjednodušuje účastníkům projektu souběžné řešení problémů v jednotlivých oblastech. Zejména vedení k aktivnímu řešení dluhů pomáhá u klientů budovat motivaci udržet si legální práci či hledat lepší pracovní uplatnění. Kontinuální podpora účastníků projektu (a v případě potřeby i jejich zaměstnavatelů) po získání zaměstnání snižuje riziko předčasného ukončení pracovního poměru a návratu pracovníka zpátky do evidence úřadu práce.

Projekt je v Chomutově a okolí již známý jako úspěšný, noví projektoví účastníci se tak rekrutují často ze  známých již úspěšně zaměstnaných participantů nebo z klientů místních neziskových organizací. Počet zapojených účastníků projektu už rok před původním koncem projektu (2019) o desítky lidí převyšoval stanovené  závazky.

Co dál?

Velké nadnárodní průmyslové společnosti o zaměstnávání lidí s bariérami zatím nejeví zájem.

Zdroje financování:

Operační program Zaměstnanost (ESF) a státní rozpočet

Zajímavý odkaz:

Rozhovor s Jiřím Hanzelínem, terénní pracovníkem v projektu „Společně to dokážeme v Ústeckém kraji”

Nekomerční pracovní agentura v Kolíně pomáhá lidem po výkonu trestu získat a udržet si zaměstnání.

“Má klient kde bydlet? Má vyřízené doklady? Má v pořádku občanku a zdravotní kartičku? Můžeme mu třeba nějak pomoci s vyřízením dávek na oddělení hmotné nouze? Máme lidi, kteří přijdou přímo z toho výkonu trestu a prostě fakt neví a mají třeba ubytování na pět dní a pak, pak neví, co s nimi bude. Čili ta sociální stabilizace prostě je pro nás krok číslo jedna.” – Ilona Müllerová, pracovní konzultantka v projektu

Jaká je situace v obci?

Středočeské město Kolín má 31 tisíc obyvatel a díky dobrému železničnímu spojení s  Prahou mají jeho obyvatelé širší možnosti získání zaměstnání. Nezaměstnanost v ORP Kolín však patří v rámci kraje mezi jednu z nejvyšších (v lednu 2019 činila 3,7%). Přes přítomnost průmyslové zóny je tu trvalým problémem nedostatek míst pro osoby s nízkou kvalifikací. Zatímco situaci v tradiční sociálně vyloučené lokalitě Zengrovka se pomocí systematické terénní práce a preventivních opatření města podařilo výrazně zlepšit, riziko sociálního vyloučení se v průběhu posledních dvou desetiletí přesunulo do téměř třicítky kolínských ubytoven. Klíčovým aktérem a inovátorem v řešení sociálního vyloučení v Kolíně je již léta nezisková organizace Prostor Plus, která  kromě realizace terénní sociální práce či primární prevence na školách zajišťuje úklid městských veřejných prostranství za pomoci několika desítek pracovníků zaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací (VPP).

Co se řešilo?

Lidé vracející se z výkonu trestu do běžného života se zpravidla nacházejí ve velmi obtížné situaci. Během krátké doby si musí najít bydlení, zdroj příjmu, začít řešit své závazky a často i dluhy. Při hledání práce, která by jim ve stabilizaci životní situace napomohla, se pak setkávají s předsudky potenciálních zaměstnavatelů, často nemají dostatečné sociální kontakty a zázemí, neznají svá práva a povinnosti, mají nízké sebevědomí. Stát ani obce přitom aktivní systematickou podporu v procesu návratu z vězení do civilního života nenabízí.

Jak se to řešilo?

Podpoře a pomoci lidem po výkonu trestu se v u nás už léta zabývá organizace Rubikon Centrum, které právě v Kolíně v letech 2016-2019 realizuje projekt kombinující pracovní a dluhové poradenství. Účast v projektu, do něhož se v prvních dvou letech zapojilo na 60 klientů, poskytuje  dlouhodobou podporu v několika fázích.

V úvodních týdnech po dobrovolném nástupu do projektu se Rubikon s účastníkem věnuje sociální stabilizaci, která zahrnuje především zajištění bydlení, vyřízení dokladů a nárokování relevantních dávek státní sociální podpory či pomoci. Zároveň v této první fázi klientovi pomáhá Rubikon zmapovat své dluhy (týkají se 9 z 10 klientů), aby do práce vstupoval s představou o svých závazcích a perspektivou, jak s nimi naložit.

Návazná fáze podpory se soustředí na hledání pracovních příležitostí a přípravu na pracovní pohovor. S klienty, kterým často chybí i přístup k internetu, pracovní konzultant hledá vhodné pracovní nabídky, konzultuje životopis, ale také mluví o tom, jak prezentovat své pracovní zkušenosti potenciálnímu zaměstnavateli a jak vysvětlit několikaletou mezeru ve svém životopisu. Klientům, kteří mají u svých starších deliktů nárok na vymazání zápisu v trestním rejstříku, také pomáhají s příslušnou žádostí.

Pokud má účastník projektu nulové pracovní zkušenosti, má v rámci projektu Rubikon Centra možnost nastoupit na tréninkové místo, kde si pod zkušeným vedením na částečný úvazek vyzkouší pracovní režim v roli uklízeče. Projekt také umožňuje poskytnout mzdový příspěvek firmám, které pro klienta Rubikonu vytvoří místo. S těmi, kteří pracovní místo získají a nastoupí, Rubikon udržuje pravidelný kontakt pro případ, že by potřeboval další podporu při udržení si práce.

Strukturovaný poradenský proces doplňuje a podporuje přítomnost tzv. Romského mentora. Úkolem tohoto mentora je pomoci navrátilci z výkonu trestu se zorientovat v nové situaci z pozice člověka se srovnatelnou životní zkušeností – bohatšího ovšem o zkušenost úspěšné pracovní a sociální stabilizace. Ať už jde o vyřizování formalit na úřadech nebo řešení různých krizových situací, v terénu pohyblivý mentor dokáže klienta Rubikonu, obzvláště pokud jde o Roma, provázet a správně nasměrovat často účinněji, než neromská konzultantka v projektové kanceláři. Významným úkolem mentora je také mentorovat klienty při vykonávání alternativního trestu (např. propuštění s podmínkou, trest obecně prospěšných prací) a dohlédnout na jejich úspěšné splnění.

Co se povedlo?

Postupná, systematická příprava, kombinovaná s neformální podporou mentora, pomáhá u zpravidla zadlužených a v kontaktu s úřady nejistých lidí s trestní minulostí předejít typickým příčinám neúspěchu v práci a následného návratu do nezaměstnanosti. I když zdaleka ne každý, kdo do projektu vstoupí, nalezne trvalé zaměstnání, v jeho prvních dvou letech si práci našla a udržela zhruba třetina (20) účastníků. Polovina z nich byla přitom zaměstnána u zaměstnavatelů spolupracujících s Rubikonem, ostatní si místo našli sami na volném trhu.

Co dál?

Přestože je nedostatečná kvalifikace mnohdy pro lidi s nízkým vzděláním a trestní minulostí překážkou při hledání zaměstnání, motivovat je k jejímu doplnění bývá obtížné – vzdělávání berou jako nevítané zdržení na cestě k rychlému zaměstnání a tolik potřebnému výdělku.

Zdroje financování:

Operační program Zaměstnanost (ESF) v rámci tzv. “Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám”

Úklid veřejných prostor přenechal Kolín i s pracovníky veřejně prospěšných prací neziskovce. Město má tak méně starostí, dlouhodobě nezaměstnaní naopak blíže k podpůrným službám.

“Není pro mě problém tady za těch 8 měsíců protočit místo 25 lidí 60. Vyhodit, vzít někoho jiného. Ale nechci to dělat. Chci, aby ty lidi se naučili právě to, že ráno tady musí být v sedm, aby věděli, že když jsou nemocní, musejí si vzít neschopenku, že když někde propaří celý víkend, tak já budu radši, když mi v neděli večer napíšou „chci na pondělí dovolenou“, než aby nepřišli bez omluvy. To netoleruju prostě. Oni vědí, že tam nějaká jasná pravidla jsou. A já jsem pak samozřejmě schopná pomoct jim k tomu dluhovému poradenství, řešit s nimi jejich věci, do kterých vlastně mně nic není… Takhle to mám nastavené a myslím si, že to funguje.”  – Linda Heroutová, vedoucí úklidu

Jaká je situace v obci? 

Středočeské město Kolín má 31 tisíc obyvatel a díky dobrému železničnímu spojení s  Prahou mají jeho obyvatelé širší možnosti získání zaměstnání. Nezaměstnanost v ORP Kolín však patří v rámci kraje mezi jednu z nejvyšších (v lednu 2019 činila 3,7%). Přes přítomnost průmyslové zóny je tu trvalým problémem nedostatek míst pro osoby s nízkou kvalifikací. Zatímco situaci v tradiční sociálně vyloučené lokalitě Zengrovka se pomocí systematické terénní práce a preventivních opatření města podařilo výrazně zlepšit, riziko sociálního vyloučení se v průběhu posledních dvou desetiletí přesunulo do téměř třicítky kolínských ubytoven. Klíčovým aktérem a inovátorem v řešení sociálního vyloučení v Kolíně je již léta nezisková organizace Prostor Plus, která  kromě realizace terénní sociální práce či primární prevence na školách zajišťuje úklid městských veřejných prostranství za pomoci několika desítek pracovníků zaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací (VPP).

Co se řešilo?

Ještě před několika lety zaměstnával městský úřad v Kolíně několik skupin pracovníků veřejně prospěšných prací. Ti se zabývali úklidem ulic, městských budov, vyklízením bytů, ale také třeba údržbou sportovišť a hřbitovů. Vedle městských pracovních čet v Kolíně fungovala také skupina uklízečů zaměstnaných na VPP vedená neziskovou organizací Prostor Plus, který pomocí této čety uklízel několik vybraných veřejných míst včetně sociálně vyloučené lokality Zengrovka. Pro městský úřad představovala koordinace několika pracovních skupin, související interní komunikace a práce se specifiky zaměstnanců VPP (např. administrace exekučních srážek) značnou zátěž.

Jak se to řešilo?

V zájmu racionálnější organizace na jedné straně a většího sociálního potenciálu  neziskové organizace na straně druhé se město (se souhlasem ÚP) rozhodlo vzdát vlastních dotovaných míst a převést je pod Prostor Plus. Organizaci tím počet míst na VPP vzrostl z 15 na cca 30-40. Do rozpočtu Prostoru Plus kromě příspěvků na  mzdy vyplácených Úřadem práce přibyl také měsíční příspěvek města ve výši 35 tisíc. Prostor Plus v rámci úklidu veřejných prostranství pro město zabezpečuje veškerý ruční úklid, dočišťování nedostatečně udržovaných prostor kolem silnic, péči o některé městské prostory (např. městská sportoviště), ale také přípravu a úklid během kulturních akcí.

Pro lidi zaměstnané na VPP toto nové uspořádání znamenalo v první řade lehčí přístup k síti sociálních služeb Prostoru plus. Pro osvědčené a motivované zaměstnance se dále nabízí možnost návazného zaměstnání v oblasti úklidové a stavební činnosti v přidruženém sociálním podniku Social Trade, které lze vnímat jako vyšší stupeň v rámci systému prostupného zaměstnání. Social Trade si i přes nálepku “romské firmy” postupně získává renomé a dnes vedle řídícího pracovníka uživí desítku dalších zaměstnanců, z nichž polovina pochází z řad účastníků VPP. Namísto formálních rekvalifikací se Social Trade snaží těmto lidem nabídnout neformální učení řemeslným pracím a zručnostem, které by jim pak otevřely dveře dál na otevřený pracovní trh.

Jednou z klíčových podmínek v pozadí kolínského modelu je důvěra města v organizační a metodickou kompetenci partnerské neziskové organizace. Prostor Plus se v Kolíně angažuje již přes 15 let, jeho minulé i současné aktivity sahají od komunitní práce s mládeží, přes prevenci zneužívání drog po dluhové poradenství. Schopnost vzájemné domluvy i skutečnost, že koordinace mezi představiteli neziskovky a města probíhá na neformální kolegiální rovině, napomáhá tomu, že zadávání i výkony probíhají bez větších komplikací.

Co se povedlo?

Outsourcováním ručního úklidu za pomoci VPP do partnerské neziskovky dosáhlo město zajištění spolehlivého úklidu ulic a veřejných prostranství při vynaložení minimálních nákladů – administrativních, organizačních i finančních. Zaměstnanci na VPP mají u Prostoru Plus blíže k návazným sociálním službám, které organizace provozuje (dluhové poradenství, terénní program). Pro zaměstnance, kteří jsou spolehliví a motivovaní skýtá výkon VPP v Prostoru Plus perspektivu postupu na stabilní pracovní místo v sociálním podniku Social Trade.

Co dál?

Z úklidové čety pracovníků v režimu VPP by se v souladu s myšlenkou prostupného zaměstnávání logicky nabízelo hledat cestu posunu do soukromé úklidové firmy.  Překonání bariéry mezi chráněným zaměstnáním v Prostoru Plus a běžným byznysem se však kvůli neochotě místního úklidového monopolu AVE ke hlubší spolupráci zatím nedaří.

Organizační zjednodušení, kterého město dosáhlo odevzdáním aktivní péče o pracovníky VPP do rukou neziskové organizace, znamená také to, že se odpovědnost za další promýšlení a zabezpečování komplexní podpory vzdálilo městskému úřadu. Přestože by město podle svých představitelů dovedlo v případě potřeby úklid i práci s nezaměstnanými řešit jinak, nabízí se ale otázka, za jakou hranicí může případné další rozšiřování dodavatelského řešení přenesené působnosti obcí v sociální oblasti ohrozit inkluzivitu nebo kontinuitu poskytovaných služeb.

Zdroje financování:

• aktivní politika zaměstnanosti  – dotovaná místa VPP
• měsíční příspěvek z městského rozpočtu
• vlastní výdělečná činnost sociálního podniku
• ESF OPZ financující další aktivity a projekty Prostoru Plus, ke kterým mají zaměstnanci přístup

“Chodí sem fakt případy objektivně dost obtížně zaměstnavatelné a ty lidi jsou už trochu zoufalý, že jo, po takových letech, že by někde i chtěli být … A voni jsou rádi. I jsou zapojeni do něčeho, neseděj na ulici, doma. Stejně většinou nemaj kde bydlet…” – Laura Kopecká, personální vedoucí 7U s.r.o.

Jaká je situace v obci?

Téměř padesátitisícová Městská část Praha 7 se sice počtem obyvatel blíží středně velkým městům, bezprostřední ekonomický a sociální kontext hlavního města, jehož je organickou součástí, lze ovšem jenom stěží odmyslet. V oblasti trhu práce k němu patří velmi nízká míra nezaměstnanosti (v lednu 2019 pod 2%) kombinovaná s pestrou nabídkou nelegální práce lákající především ty, komu exekuční srážky se mzdy neumožňují zvýšení příjmu. Mezi palčivé jevy reflektované v rámci komunitních plánů Prahy 7 již nějakou dobu patří bezdomovectví a rizikové užívání drog mládeží.

Co se řešilo?

Do roku 2014 zabezpečovalo úklid veřejných prostor a správu zeleně v MČ Praha 7 několik různých firem podle toho, která instituce (MČ, magistrát, nebo dopravní podnik) daný úsek veřejného prostoru spravovala. Nebylo výjimkou, že se o různé části jedné ulice nebo okolí stanice metra starali tři různé firmy, nebo že úklid toho samého prostoru byl předmětem různých zakázek od různých zadavatelů. Koordinace výkonů i kvalita odvedených služeb byla nízká, odpovědnost za selhání nejasná a těžko vymahatelná.

Nové veřejné zadávání jako cesta k zlepšení poměru kvality a ceny v prospěch MČ zároveň skýtala riziko, že se v důsledku podcenění zakázek ze strany soutěžících firem kvalita úklidu ve výsledku nezvýší. Nízká cena zakázky by se navíc odrazila na kvalitě pracovních podmínek pro řadové zaměstnance úklidové firmy. Nové vedení radnice mělo vedle zlepšení služby veřejnosti naopak zájem vytvořit v rámci úklidu nízkoprahové pracovní příležitosti, které by obyvatelům potýkajícím se se sociálním vyloučením umožnili stabilizovat jejich životní situaci.

Jak se to řešilo?

Po komunálních volbách v roce 2014 se nové vedení MČ Praha 7 rozhodla postupně ukončit smlouvy s externími dodavateli a čištění ulic převzít do vlastní režie. Kromě vize lepší kontroly zde sehrálo roli také přesvědčení, že zatímco pro soukromou firmu bude práce pro město (slovy pozdější vedoucí úklidu) vždy “prostě další kšeft a jedem”, vykonavatel s přímou vazbou na obec se s úkolem bude více identifikovat – silnější pocit zodpovědnosti pak povede spontánně k čistějším ulicím.

Praha 7 tedy nejdříve zřídila asi pětičlennou pracovní četu VPP pod nově vytvořeným Odborem pro správu veřejných prostranství. Práce se sice ukázala jako zvládnutelná, organizace čety pod úřadem však byla kvůli interním pravidlům – od neflexibilně nastavených pravidel docházky, přes komplikované výpovědi až po zdlouhavý proces obstarávání pracovních pomůcek – těžkopádná. Jelikož založení sociálního podniku s účastí obcí (původní myšlenka) se vzhledem k legislativnímu omezení efektivní veřejné kontroly v podniku jevila jako příliš velké politické riziko, došlo v roce 2017 k rozhodnutí převést úklid pod již existující městskou firmu 7U s.r.o.. Společnost původně zřízená pro správu obecního majetku již díky dřívější dotaci měla dvě metací auta a dva pojízdné vysavače. Zbývalo dokoupit kropicí vůz, auto pro svoz odpadu, vybudovat zázemí pro uklízeče – a postupně zvyšovat počet pracovníků ručního úklidu.

Na odvedení městem požadované práce potřebovala 7U počátkem roku 2018 kolem 30 pracovníků VPP zaměstnaných na plný úvazek. Ačkoli část lidí vytipoval Úřad práce, uchazeči se často o práci hlásí sami přímo v sídle společnosti. Nezřídka jde o lidi, kteří žili celá léta bez stabilního zaměstnání, nachází se v obtížné bytové situaci, potýkají se se závislostí. Záměrem personálního vedení 7U je nabídnout práci s nízkým prahem a dát šanci i těm, kteří by ji jinde nedostali. Řada zájemců nastupuje nejdříve na veřejnou službu, po seznámení se s režimem a nároky práce pak pokračuje na místo veřejně prospěšných prací.

Klíčovou podmínkou, aby zaměstnávání lidí s kumulací bariér na trhu práce mohlo vůbec fungovat, je podle radního pro sociální oblast vysoká “frustrační tolerance” na straně zaměstnavatele. Ačkoli nad selháním v komunikaci, nízkým výkonem nebo nespolehlivostí zaměstnanců nelze prostě mávnout rukou, nekompromisní přísnost není nejlepším způsobem, jak zaměstnance vést ke stabilizaci životní situace – a zároveň jej udržet pro firmu.

Ochota porozumět sociální situaci zaměstnanců (a nezřídka také aktivně pomoci při jejím řešení řešit) není ovšem jenom otázkou dobré vůle – je částečně i jakousi manažerskou nutností. Aby se lidé s exekucemi nenechali zlákat finančně atraktivnější nabídkou nelegální práce, musí zaměstnání v 7U vnímat jako dobrou práci. Zde kromě výše platu hraje zásadní roli respektující přístup vedení, pomoc se získáním obecního bytu, nefinanční odměny, či třeba možnost účastnit se setkání se starostou, který jejich práci ocení.

Co to přineslo?

Ukončení vztahů s externími dodavateli a převedení čištění ulic pod firmu ve 100% vlastnictví městské části přineslo vyšší kvalitu úklidu za srovnatelnou cenu. Výkon úklidových služeb je výrazně spolehlivější a operativně dostupnější než tomu bylo při dodavatelském řešení. Na pozitivním hodnocení této změny, která se původně stala vlajkovou lodí nového vedení po volbách v roce 2014, se s odstupem shodli volení zástupci napříč politickým spektrem.

Neméně zajímavým společenským dopadem tohoto uspořádání je ovšem možnost zaměstnávat desítky obtížně zaměstnatelných lidí na standardní smlouvu – což v sektoru s masivním výskytem nelegálního zaměstnávání není málo.

Snaha MČ pomoci svým pracovníkům při stabilizaci životní situace dále vede k pokusům o koordinaci práce různých odborů s cílem poskytování sociálního bydlení, propojení na terénní sociální práci, dluhové poradenství a podobně.

Co dál?

Fungování zaměstnanců do značné míry závisí na chápavém a aktivním přístupu personální vedoucí. Přestože vedle managementu pracovních sil a výkonů pro zadavatele minimálně stejný objem energie věnuje sociální práci při řešení životních situací zaměstnanců, nemá k výkonu této implicitní role k dispozici přiměřenou průpravu a průběžnou podporu. Riziko přetížení nadměrnou zátěží pak nehrozí jenom jí osobně, ale ohrožuje také efektivitu celé firmy.

Zdroje financování:

Dotace na nákup strojů

Zisk městské firmy (investice do techniky)

Aktivní politika zaměstnaností ČR (30 míst pro VPP)

 

“Rok, dva zpátky, v Prunéřově, právě tady ty studenti vystřihli krásnej chodník, že si s tím hráli a prostě najednou tam postavili asi dvě stě metrů dlouhej chodník.” -Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí z Kadaně a okolí často studují dvouleté a tříleté učební obory na chomutovské Střední škole technické, gastronomické a automobilní (SŠTGA), kde v rámci studia absolvují i praxi v oboru. Pro tyto studenty však často chybí možnost praxe v reálném prostředí, která by jim umožnila skutečně si vyzkoušet své dovednosti, rozvíjet kvalifikaci, a zároveň je bavila i pozitivně motivovala k dokončení studia a uplatnění v oboru.

Jak se to řešilo?

V  Prunéřově, městské části Kadaně, se řešila potřeba opravit chodník, který byl ve špatném stavu. Město poptávalo realizátora zakázky a díky osobním kontaktům na SŠTGA se zrodila myšlenka na propojení zakázky a praxe studentů školy. Zakázka byla skutečně zadána škole a studenti chodník opravili pod vedením svých mistrů. Oboustranně výhodným výsledkem je zkvalitnění veřejného prostoru v Prunéřově a zapojení studentů do reálné práce v rámci odborné praxe. Při sjednávání zakázky byla podstatná existence osobních vazeb mezi zaměstnanci městského úřadu a školy, kteří vzájemně sladili potřeby města a možnosti školy.

Co to přineslo?

Studenti si vyzkoušeli práci na reálné zakázce, což je pro ně mnohem přínosnější, než zkoušet si práci ve cvičných podmínkách školy – Ing. Jancák, mistr: “proč by měli někde na dvoře skládat do nekonečna metr dlažby stokrát dokola, když [to] prostě můžou udělat v praxi.” Zároveň za práci mohli dostat menší finanční ohodnocení, které přispělo k motivační roli praxe.

Kvalitní a zajímavá odborná praxe se výrazně podílí na motivaci studentů k dokončení studia. Zároveň se získáváním reálné pracovní zkušenosti zvyšuje jejich šance na uplatnění po studiu. Například i v rámci městských příspěvkových organizací, které se studenty tímto způsobem učiní pozitivní zkušenost.  Pro město je pak takové řešení ekonomicky výhodné, protože náklady na zhotovení zakázky byly výrazně nižší, než kdyby ji realizovala běžná stavební firma.

Co dál?

Na podobném principu by mohly být realizovány i jiné menší stavební zakázky obcí. V Kadani se spolupráce mezi městem a střední školou při zadávání zakázek zatím pozitivně rozvíjí a má potenciál k pravidelné a systematické kooperaci. Je důležité, aby i nadále byla spolupráce výhodná pro obě strany. Zajímavé by také bylo uvažovat o zaměstnávání studentů SŠTGA po absolvování studia v městských příspěvkových organizacích, kde by mohli nastartovat svou kariéru. Velmi přínosné by bylo i propojení odborných praxí s činností soukromých firem v regionu.

Problematickou otázkou je vyplácení odměn v souvislosti s odbornými praxemi studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí: V situaci, kdy si studenti v rámci školní odborné praxe vydělají nějakou menší částku, se v případě rodin pobírajících sociální dávky pro nejchudší, tato odměna započítává do společného příjmu domácnosti a může způsobit krátkodobý výpadek výplaty dávek, přičemž odměna za praxi činí výrazně nižší částku, a paradoxně se tak zhorší finanční situace celé rodiny.V takovém případě je student demotivován k práci (i studiu) hned na začátku své životní dráhy.

Zdroje financování

Rozpočet města Kadaň.

Trochu sociální podnik, trochu pracovní agentura

„Když máte menší firmu, sedí tam jedna účetní na zkrácený úvazek a přijde jí tam pět lidí, na který najednou začnou skákat exekuce, tak dává výpověď. Za prvý neví, co s tím má dělat, za druhý s těmi exekutory většinou jsou problémy, dohady… De facto všichni zaměstnavatelé, se kterými se stýkáme nebo máme ty smluvní vazby, velice kvitují, když už uchazeči přijdou a tu insolvenci mají hotovou. Protože přijde jedna srážka, všechno je průhledný a jim to strašně ulehčí práci. A hlavně vidí, že ten člověk už je motivovaný.“ – Petra Hamerská, pracovní konzultantka Střediska městských služeb, Děčín

Jaká je situace v obci?

Padesátitisícové pohraniční severočeské město Děčín patří v důsledku úpadku místního průmyslu již od 90. let 20. století mezi obce s výraznou mírou sociálního vyloučení. O té svědčí nejenom nadprůměrná míra nezaměstnanosti – v roce 2012 dosahovala 12%, na podzim 2018 byla na úrovni 4,1% (vs. 2,8% průměrně v ČR) – ale také desetiprocentní podíl obyvatel v hmotné nouzi a 16% populace v exekuci (2016). Podstatnou odlišností oproti jiným městům je v případě Děčína aktivní zájem radnice o oblast zaměstnanosti, který se projevuje nejenom hojným využíváním veřejně prospěšných prací (VPP) a veřejné služby v rámci úklidu města, ale také opakovanými projekty prostupného zaměstnávání.

Co se řešilo?

I když  v motivaci k založení Střediska městských služeb figuruovala úspora městských financí i potřeba operativního nasazení úklidu podle potřeb města, ústředním záměrem při transformaci pracovní skupiny při MÚ do samostatné organizační jednotky bylo nabídnout ve větším rozsahu možnost zaměstnání lidem na okraji společnosti.

Jak se to řešilo?

Město Děčín v roku 2011 založilo organizační složku s názvem Středisko městských služeb (SMS), která kromě stabilních zaměstnanců pravidelně zaměstnává desítky lidí na VPP. Ti v SMS obvykle začínají jako vykonavatelé veřejné služby, jejichž nasazení je v Děčíně na rozdíl od mnoha jiných měst předem plánováno s cílem nejen efektivněji využít jejich práci, ale také dát jim možnost přizpůsobit se  pracovnímu režimu. Pracovnící, kteří se v rámci veřejné služby osvědčí, jsou dále umisťovány na VPP, osvědčení zaměstnanci VPP pak v případě uvolnění kmenového místa získají stabilní práci u SMS nebo jsou doporučeni soukromým zaměstnavatelům.

Kromě zhruba dvacítky kmenových zaměstnanců měla SMS v létě 2018 několik desítek míst v režimu VPP a téměř 100 pracovníků vykonávajících veřejnou službu. Čtyřicítka míst na VPP byla poskytnuta v rámci projektu prostupného zaměstnávání, který garantoval výjimečně dlouhou dvanáctiměsíční dotaci posilující stabilizační efekt tohoto zaměstnání. Vedle dobré vůle v přístupu k zaměstnancům je u vedení SMS potřeba vyzdvihnout aktivní zájem o zaměstnance a poskytování podpory ke změně životní situace, jejichž motorem je zejména pracovní konzultantka. Ta lidské osudy a momentální problémy svých pracovníků nejenom vyslechne, ale propojuje je s relevantními poskytovateli služeb a funguje jako jakási neformální sociální pracovnice.

Klíčová je zejména aktivita vedení v oblasti dluhů. SMS dle vlastních slov “tlačí” své zaměstnance – ty stálé i ty na dotovaných pozicích – aby vstoupili do insolvence. Zatímco administrativu spojenou se srážkami se mzdy pro SMS zajišťuje město, zaměstnancům je díky úzké spolupráci s Charitním sdružením k dispozici kvalifikované dluhové poradenství, zprostředkování insolvence a příležitostné workshopy zaměřené na právní a finanční gramotnost. Jelikož finanční odměny nejsou pro většinu lidí v exekuci skutečnou motivací, nabízí SMS zaměstnancům nefinanční benefity jako například stravenky, volné vstupenky na sportovní akce a nově uvažuje i o výhodnějším firemním telefonním tarifu.

Vedení SMS také aktivně vyhledává volná pracovní místa v místních firmách s cílem propojit potřeby soukromých zaměstnavatelů s možnostmi svých zaměstnanců. Za několik let práce s dlouhodobě nezaměstnanými si získala takové renomé, že se dnes už firmy již na SMS samy obracejí se žádostmi o dodání uchazečů k výběrovým řízením. Aktuálně SMS realizuje už několikátý projekt prostupného zaměstnávání, v rámci něhož jsou účastníci-zaměstnanci pomocí individuálního poradenství a vzdělávání připravováni na vstup na otevřený trh práce.

Co to přineslo?

Provozování úklidové organizační složky bez vlastní právní subjektivity nabízí městu Děčín možnost přímo zadávat úkoly (bez nutnosti veřejně soutěžit úklidové zakázky), operativně nasazovat pracovníky v případě mimořádných situací a pružně přizpůsobovat výkony i organizaci aktuálním potřebám a vizím města. Pro samotnou SMS jsou hlavními výhodami organizační propojenosti s městem absence tlaku na vykazování zisku a možnost opřít se o bohatou grantovou historii města při žádostech o dotace. SMS se v Děčíně navíc povedlo etablovat jako kvalitní tréninkové zařízení pro lidi z evidence Úřadu práce, která coby neformální “pracovní agentura” zprostředkuje kontakty na ověřené uchazeče o zaměstnání.

Rizika a možnosti rozvoje:

Plánování zaměstnávání konkrétních lidí je kvůli nevypočitatelnosti počtu a časového rozvrhu vyplácení dotací na VPP značně obtížné.

Ačkoli se v rámci projektů realizovaných jednotlivým zaměstnancům dostává profesionální podpory ze strany Charitního sdružení Děčín, většinu individuálních konzultací a sociální podpory reálně vykonává pracovní konzultantka, které schází adekvátní podpora pro tuto oficiálně nepřiznanou roli.

Vedle snah navázat užší vztahy mezi SMS a soukromými zaměstnavateli město zatím příliš neusiluje o její propojení s potenciálními zaměstnavateli z řad svých příspěvkových organizací.

Zdroje financování:

• Státní APZ
• Městský rozpočet
• Operační program zaměstnanost
• Integrovaná teritoriální investice

“Dělali jsme i prezentace pro zaměstnavatele. Takže jsme natočili s těmi lidmi videospoty, které jsme potom zaměstnavatelům pouštěli, a oni si přímo vybírali a potkávali se tam s těmi lidmi. Takže to bylo zajímavé.” – Bc. Olga Šoltesová, Radka z.s., koordinátorka projektu

 

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Organizace Radka z.s. v Kadani řešila problém hledání zaměstnání u dlouhodobě nezaměstnaných ze sociálně vyloučených lokalit. Tito lidé, kteří čelí vícečetným bariérám při vstupu na pracovní trh, často nemají dostatek sociálních kompetencí ani sebevědomí při hledání práce. Nemají potřebné zkušenosti a mnohdy se obávají komunikace se zaměstnavatelem, pracovních pohovorů či úvodních testování. Úřad práce nemá dostatečnou kapacitu na individuální podporu nezaměstnaných, která by rozvíjela schopnosti sebeprezentace a komunikace se zaměstnavateli, a zvyšovala tak jejich šance na získání zaměstnání. Toto bílé místo v oblasti pracovního poradenství se snaží pokrýt svou činností organizace Radka z.s.

Jak se to řešilo?

Nezisková organizace Radka z.s. od začátku roku 2017 realizuje dva projekty “Práce se nebojíme” (v Kadani) a “Práce je cíl” (v Klášterci nad Ohří) zaměřené na podporu dlouhodobě nezaměstnaných. Náplní projektů je především pracovní poradenství, mentoring a trénink dlouhodobě nezaměstnaných se zaměřením na lidi sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením. Jejími klientkami jsou například matky samoživitelky, které musí skloubit zaměstnání s péčí o děti. Klienti a klientky jsou také do projektu rekrutování přímo Úřadem práce, ale jejich zapojení je založeno principu dobrovolnosti a aktivní účasti.

Radka z.s. k motivaci klientů, zvyšování jejich sebevědomí a rozvoji komunikačních dovedností kromě tradičních metod jako jsou skupinové motivační kurzy, učení se psaní životopisu a rozvoj finanční gramotnosti využívá též méně obvyklých postupů. Mezi ně patří například natáčení videa, kde se klienti představují potenciálnímu zaměstnavateli nebo setkání, tzv. “workshopy”, kde se setkávají potenciální zaměstnavatelé a klienti na “neutrálním území”. Mají zkušenost také doprovodem klientů a na pracovní pohovory, který jim dodá pocit sebejistoty a zmenší obavu z neznámého prostředí a situace.

Kromě práce na zvyšování schopností klientů se pracovníci Radky soustředí také na dlouhodobou spolupráci se zaměstnavateli. Mají s nimi navázané stabilní vztahy tak, že se vzájemně informují o volných místech a potenciálních uchazečích.

Co to přineslo?

V rámci uvedených projektů se v Kadani od začátku roku 2017 podařilo podpořit zhruba 80 účastníků projektu a zaměstnat 30 osob na volném pracovním trhu. V Klášterci nad Ohří bylo zapojeno celkem asi 40 lidí, přičemž zaměstnání získalo 15 nezaměstnaných.

Projektové aktivity fungují zejména u nezaměstnaných s bariérami, které se dají odstranit úpravou pracovních podmínek a sladěním potřeb zaměstnavatele a zaměstnance, jako jsou například ženy s malými dětmi.

Co dál?

V rámci projektu se s klienty pracuje především ve fázi před nástupem do zaměstnání a během zkušební doby. Poté je kontakt udržen jen s částí klientů, v některých případech tak chybí zpětná vazba pro sociální pracovníky projektu nebo možnost podpory při řešení případných problematických situací v zaměstnání. Pro dlouhodobé udržení zaměstnání by měl déle trvající kontakt s umístěnými klienty velký přínos.

Zdroje financování

Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Práce se nebojíme (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_026/0003865). http://www.radka.kadan.cz/index.php/radka/projekty/prace-se-nebojime

Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Práce je cíl (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_042/0006165). http://www.radka.kadan.cz/index.php/radka/projekty/prace-je-cil

“Máme tady staré fotbalový branky. My vám je dovezem, ale prostě vy už si je musíte natřít, ukotvit. Lavičku, jo, dobrý, není problém, ale sami si to zabetonujte, sami si to vykopejte. No a od toho je tam ten mistr, který to s nima pak už realizuje.” – Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky byly nejvíce prostorově koncentrované v lokalitě Prunéřov, kde v bývalých nádražních budovách ve značné vzdálenosti (30 – 45 minut chůze) od centra města bydlí zhruba 200 lidí. Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Prunéřov byl vnímán obyvateli města i institucemi jako problémové místo, kde žije mnoho dlouhodobě nezaměstnaných, kteří obtížně nacházejí uplatnění na volném pracovním trhu. Tito lidé mají často více bariér pro vstup na volný pracovní trh: jsou předlužení a čelí exekucím, setkávají se s etnickými předsudky a obvykle mají nízké vzdělání a kvalifikaci. Zároveň město pociťovalo problém s čistotou a kvalitou veřejného prostoru v Prunéřově a řešilo organizaci úklidu této lokality.

Jak se to řešilo? 

V první fázi byla důležitá aktivita politické reprezentace města, která se identifikovala s konceptem prostupného zaměstnání a tedy i využitím veřejně prospěšných prací a veřejné služby jako prvních stupňů pro zaměstnání. Byla navázána spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a ustaven poradní tým pro otázku zaměstnanosti. Zřízení pracovní skupiny bylo důležité, protože v rámci ní mohli zástupci města (sociální odbor, vedoucí příspěvkových organizací, politická reprezentace – starosta), neziskového sektoru (zástupci Světla Kadaň z.s., Radka z.s.) i státní správy (Úřad práce) a efektivněji koordinovat své aktivity.

Aktivita místních aktérů umožnila strategicky plánovat a realizovat dílčí opatření na řešení sociálního vyloučení v Prunéřově. Rozjely se tak projekty směřující k podpoře lepší kvality bydlení, poskytování sociálních služeb a rozvinulo se využívání nástroje veřejně prospěšných prací (VPP). V rámci Technických služeb města byla zřízena tzv. pracovní četa z nezaměstnaných umístěných na VPP pocházejících přímo z Prunéřova, jejímž úkolem byl úklid této lokality. Místní aktéři do tohoto opatření promítli představu, že pokud se na úklidu budou podílet přímo místní obyvatelé, budou lépe motivovaní ke kvalitní práci, vytvoří si užší vztah k místu bydliště a budou moct být na výsledky své práce hrdí. Tato myšlenka se osvědčila, pracovní četa, která se stará o úklid, údržbu zeleně a drobné opravy městských bytů v místě svého bydliště odvádí již několik let úspěšně funguje. Povedlo se také navázat spolupráci s místními domovníky, kteří s vedoucím čety domlouvají práce podle momentálních potřeb domů a jejich okolí.

Co to přineslo?

Přestože je Prunéřov stále označován za sociálně vyloučenou lokalitu, stav veřejných prostranství a budov (včetně bytů) se zde výrazně zlepšil. Stejně tak se postupně zlepšuje vnímání lokality mezi zástupci města a pracovní četa je tak i nástrojem pro zlepšení sociálního klimatu ve městě. Kromě toho, že Prunéřov postupně ztrácí stigma problémové lokality, je vhodným využitím VPP řešena nezaměstnanost asi dvou desítek osob, podporováno získávání jejich pracovních kompetencí, s nimiž se pak mohou lépe uplatnit na pracovním trhu.

Co dál?

Zdá se, že se Prunéřově daří zlepšit situaci lidí ohrožených sociálním vyloučením; toto zlepšení však nelze připisovat jen výše popsanému nástroji, ale synergii dlouhodobých aktivit místních aktérů .

Zřízení pracovní čety je možné vnímat jako inspiraci pro první krok k lepšímu začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na volný pracovní trh. V rámci čety si pracovníci zvyšují sebevědomí, získávají sociální i pracovní kompetence a stav Prunéřova se i díky jejich činnosti zlepšuje. Zůstává zde však problém prostupnosti z VPP do dalších stupňů zaměstnání a na volný trh. Zatím se v četě spíše točí stále stejní pracovníci nastupující opakovaně na VPP. Při vstupu na běžný pracovní trh jsou hlavním omezením těchto lidí exekuce, které značně komplikují finanční udržitelnost zaměstnání mnoha nízkopříjmovým domácnostem (podrobněji zde: prolink na dávkové poradenství).

K větší účinnosti VPP využitých v prunéřovské pracovní četě by rovněž přispělo posílení doprovodných sociálních služeb a jejich koordinované provázání s nástroji na podporu zaměstnanosti (viz např. Děčínská SMS).

Zdroje financování

Veřejně prospěšné práce jsou financované ze zdrojů Úřadu práce.

“Ve spolupráci s Úřadem práce a se Střední odborným učilištěm jsme uspořádali den otevřených dveří. Sejdeme se všichni, jdeme si prohlídnout  školu, učitelé tam jsou, takže jim řeknou něco o škole, úřad práce jim něco řekne a my tam jsme od toho, abychom je motivovali, aby se vrátili zpátky do školy.” – Pavlína Holubová, Světlo Kadaň z.s., koordinátorka cílové skupiny

 

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

V Kadani byl identifikován zvýšený počet předčasných odchodů žáků ze vzdělávání. Někteří žáci – často jde o Romy – po základní škole z různých důvodů nepokračují dále ve studiu nebo dokonce vypadávají ze studia po dokončení povinné školní docházky ještě před 9. třídou ZŠ. Časté jsou také případy, kdy žáci sice na střední školu nastoupí, ale neudrží se tam přes první či druhý ročník. Tito mladí lidé pak končí v evidenci Úřadu práce a hned na začátku své životní dráhy si výrazně snižují šanci na získání dobrého stabilního zaměstnání.

Jak se to řešilo?

V Kadani se této problematice věnuje organizace Světlo Kadaň z.s., která v rámci dvou projektů cíleně pracuje s mladými lidmi dokončujícími základní školu a čerstvými středoškoláky. Jde převážně o romské děti a mladé lidi, kteří v některých případech navštěvovali nízkoprahový klub Světla Kadaň, nebo  byli kontaktováni při návštěvách sociálních pracovníků v základních školách či doporučeni do projektu místní pobočkou Úřadu práce.

Projekt pracuje s určitou formou mentoringu, při němž účastníci projektu získají svého mentora – často člověka pocházejícího z romské komunity – který jim pomáhá projít procesem výběru povolání a střední školy s ohledem na jejich individuální potřeby a možnosti. Podpora mentora spočívá jednak v konkrétních praktických věcech, jako je vyplnění přihlášky na střední školu nebo učiliště či vyřízení tzv. zápisového lístku, doprovázení na lékařskou prohlídku nebo do škol pro kopii vysvědčení, jednak v psychosociální opoře – dodání motivace a sebedůvěry, podpora při řešení osobních a rodinných problémů. Kromě podpory a motivace ke studiu se v rámci projektových aktivit učí mladí lidé také kompetence podstatné pro úspěch na pracovním trhu: psaní životopisů a motivačních dopisů nebo trénují pracovní pohovory.

Pro motivaci mladých lidí, a tedy i úspěch projektu je klíčový dobrý a důvěrný vztah mezi klienty a mentory. V projektu je navozován zejména dlouhodobou spoluprací, a také osobní zkušeností mentorů s přirozeným prostředím klientů. V případě, že se klienti a mentoři blíže neznají, je šance seznámit se na pětidenním společném kurzu ve formě “příměstskému tábora”, kterého se kromě účastníků projektu a mentorů účastní i studenti vyšších ročníků SŠ, kteří s mladšími sdílí dojmy a zkušenosti.

V rámci projektu jsou na základních školách organizovány motivační besedy, aby se žáci i učitelé s projektovými aktivitami seznámili a mohli využít jejich podpory.

Z hlediska úspěšnosti projektu je také podstatná spolupráce mentorů s rodiči, které je důležité motivovat, aby podporovali další studium svých dětí a eliminovali vznik situací ohrožujících dokončení studia.

Co to přineslo?

Zmíněné projekty působí nejen přímo v Kadani, ale také v jejím okolí (Chomutov, Jirkov, Klášterec nad Ohří, Ostrov nad Ohří a Radonice). Podle údajů Světla Kadaň z.s. se podařilo v Kadani podpořit ve vzdělávání desítky mladých lidí (aktuální přesné údaje o počtu podpořených mladých lidí jsou k dispozici na webu projektu, viz níže).

Kromě zvyšování kvalifikace mladých lidí, převážně Romů, se také daří postupně proměňovat vnímání hodnoty vzdělání u některých rodičů a přesvědčit je, že může být pro jejich děti příležitostí k lepšímu uplatnění na pracovním trhu i v životě.

Co dál?

Popisované projektové aktivity jsou úspěšné, nicméně pro větší efekt by bylo třeba navázat spolupráci se všemi základními školami v Kadani nejen tam, kde jsou dobré neformální vztahy mezi mentorkami a zaměstnanci škol.

Problematická je situace mladých lidí, kterým se podaří vyučit se, nebo dostudovat a nastoupit do zaměstnání, jsou však zároveň členy domácností, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi či příspěvek na bydlení: v takových případech, které nejsou ojedinělé, je pak získáním příjmu mladého člena domácnosti ohrožena celková finanční stabilita rodiny, která se tak může dostat pod hranici nároku na dávky, avšak reálně nezvýšit svůj příjem, a to zejména pokud je někdo z jejích členů v exekuci. Zároveň je to pro mladého člověka, který by tak měl svou mzdu odevzdat společné domácnosti rodičů velmi demotivační. V tomto případě by mohlo pomoci zřízení “startovacího bydlení” pro mladé, které by jim umožnilo založit vlastní domácnost, například v rámci nebo v návaznosti na realizované projekty sociálního bydlení v Kadani.

Paradoxní situace vzniká také tehdy, když si studenti v rámci školní odborné praxe vydělají nějakou menší částku, která se však v případě rodin pobírajících sociální dávky pro nejchudší, započítává do společného příjmu domácnosti a může způsobit krátkodobý výpadek výplaty dávek, přičemž odměna za praxi činí výrazně nižší částku, takže se finanční situace celé rodiny v důsledku této odměny zhorší. V takovém případě je student demotivován k práci (i studiu) hned na začátku své životní dráhy. Zde by byla vhodná nějaká systémová úprava v dávkové oblasti.

Zdroje financování

Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Kariérové a pracovní poradenství pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené v Kadani (/CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_026/0003841). https://www.svetlokadanzs.cz/sluzby/centrum-prevence-svetlo-/projekt-karierove-a-pracovni-poradenstvi-kadan/

Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Sociální začleňování formou zlepšení uplatnitelnosti na trhu práce a ve společnosti – “Lepší uplatnění” (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_022/0001332). https://www.svetlokadanzs.cz/sluzby/centrum-prevence-svetlo-/projekt-lepsi-uplatneni/