Mentoring a tréninková místa v brněnské jídelně

Tréninková pracovní místa v jídleně magistrátu nabízí zkušenosti a podporu

„Hodně důležitá je pro tyto lidi správná motivace k práci. Musí vědět, proč má smysl pracovat. Obvykle se o tuto motivaci starají naši zaměstnanci. Snažíme se, aby klienti tréninkových pracovních míst takříkajíc zapadli do našeho kolektivu a stali se jeho součástí. Vytváří si vazby na pracoviště i lidi.“ – Lenka Brymová, mentorka v rámci projektu tréninkových míst v jídledně brněnského magistrátu

V jídelně Magistrátu města Brno většinou potkáte na obědě současné zaměstnance magistrátu, bývalé zaměstnance v důchodu a cizí strávníky, kteří mají svá pracoviště blízko. V samotné jídelně pracuje čtrnáct zaměstnanců, má přímou podporu od města Brno a možná by mohla na první dojem působit jako pouhá “běžná jídelna“, což ale není tak docela pravda.

Jídelna je jedno z míst, kde v rámci zaměstnaneckého projektu Magistrátu města Brno vznikla tréninková pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří mají z různých důvodů i v současné situaci problém najít uplatnění na trhu práce. V jídelně bylo dosud formou tréninkových pracovních míst, obvykle jako pomocná síla, zaměstnáno třináct takových lidí. O tom, čím je jídelna výjimečná, jsme si povídali s Lenkou Brymovou z Magistrátu města Brno, pod kterou projekt spadá.

Mentora jako nástroj na podporu zapracování nového zaměstnance po nástupu do (tréninkového) zaměstnání, který snižuje riziko selhání zaměstnance i případných konfliktů či nedorozumění se zaměstnavatelem úspěšně zkoušejí v rámci brněnského projektu prostupného zaměstnávání.

O zkušenostech s mentoringem z pohledu mentorky se dočtete v rozhovoru na blogu Dobrá práce v obci.

“Rok, dva zpátky, v Prunéřově, právě tady ty studenti vystřihli krásnej chodník, že si s tím hráli a prostě najednou tam postavili asi dvě stě metrů dlouhej chodník.” -Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí z Kadaně a okolí často studují dvouleté a tříleté učební obory na chomutovské Střední škole technické, gastronomické a automobilní (SŠTGA), kde v rámci studia absolvují i praxi v oboru. Pro tyto studenty však často chybí možnost praxe v reálném prostředí, která by jim umožnila skutečně si vyzkoušet své dovednosti, rozvíjet kvalifikaci, a zároveň je bavila i pozitivně motivovala k dokončení studia a uplatnění v oboru.

Jak se to řešilo?

V Prunéřově, městské části Kadaně, se řešila potřeba opravit chodník, který byl ve špatném stavu. Město poptávalo realizátora zakázky a díky osobním kontaktům na SŠTGA se zrodila myšlenka na propojení zakázky a praxe studentů školy. Zakázka byla skutečně zadána škole a studenti chodník opravili pod vedením svých mistrů. Oboustranně výhodným výsledkem je zkvalitnění veřejného prostoru v Prunéřově a zapojení studentů do reálné práce v rámci odborné praxe. Při sjednávání zakázky byla podstatná existence osobních vazeb mezi zaměstnanci městského úřadu a školy, kteří vzájemně sladili potřeby města a možnosti školy.

Co to přineslo?

Studenti si vyzkoušeli práci na reálné zakázce, což je pro ně mnohem přínosnější, než zkoušet si práci ve cvičných podmínkách školy – Ing. Jancák, mistr: “proč by měli někde na dvoře skládat do nekonečna metr dlažby stokrát dokola, když [to] prostě můžou udělat v praxi.” Zároveň za práci mohli dostat menší finanční ohodnocení, které přispělo k motivační roli praxe.

Kvalitní a zajímavá odborná praxe se výrazně podílí na motivaci studentů k dokončení studia. Zároveň se získáváním reálné pracovní zkušenosti zvyšuje jejich šance na uplatnění po studiu. Například i v rámci městských příspěvkových organizací, které se studenty tímto způsobem učiní pozitivní zkušenost. Pro město je pak takové řešení ekonomicky výhodné, protože náklady na zhotovení zakázky byly výrazně nižší, než kdyby ji realizovala běžná stavební firma.

Co dál?

Na podobném principu by mohly být realizovány i jiné menší stavební zakázky obcí. V Kadani se spolupráce mezi městem a střední školou při zadávání zakázek zatím pozitivně rozvíjí a má potenciál k pravidelné a systematické kooperaci. Je důležité, aby i nadále byla spolupráce výhodná pro obě strany. Zajímavé by také bylo uvažovat o zaměstnávání studentů SŠTGA po absolvování studia v městských příspěvkových organizacích, kde by mohli nastartovat svou kariéru. Velmi přínosné by bylo i propojení odborných praxí s činností soukromých firem v regionu.

Problematickou otázkou je vyplácení odměn v souvislosti s odbornými praxemi studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí: V situaci, kdy si studenti v rámci školní odborné praxe vydělají nějakou menší částku, se v případě rodin pobírajících sociální dávky pro nejchudší, tato odměna započítává do společného příjmu domácnosti a může způsobit krátkodobý výpadek výplaty dávek, přičemž odměna za praxi činí výrazně nižší částku, a paradoxně se tak zhorší finanční situace celé rodiny.V takovém případě je student demotivován k práci (i studiu) hned na začátku své životní dráhy.

Zdroje financování

Rozpočet města Kadaň.

“Chodí sem fakt případy objektivně dost obtížně zaměstnavatelné a ty lidi jsou už trochu zoufalý, že jo, po takových letech, že by někde i chtěli být … A voni jsou rádi. I jsou zapojeni do něčeho, neseděj na ulici, doma. Stejně většinou nemaj kde bydlet…” – Laura Kopecká, personální vedoucí 7U s.r.o.

Jaká je situace v obci?

Téměř padesátitisícová Městská část Praha 7 se sice počtem obyvatel blíží středně velkým městům, bezprostřední ekonomický a sociální kontext hlavního města, jehož je organickou součástí, lze ovšem jenom stěží odmyslet. V oblasti trhu práce k němu patří velmi nízká míra nezaměstnanosti (v lednu 2019 pod 2%) kombinovaná s pestrou nabídkou nelegální práce lákající především ty, komu exekuční srážky se mzdy neumožňují zvýšení příjmu. Mezi palčivé jevy reflektované v rámci komunitních plánů Prahy 7 již nějakou dobu patří bezdomovectví a rizikové užívání drog mládeží.

Co se řešilo?

Do roku 2014 zabezpečovalo úklid veřejných prostor a správu zeleně v MČ Praha 7 několik různých firem podle toho, která instituce (MČ, magistrát, nebo dopravní podnik) daný úsek veřejného prostoru spravovala. Nebylo výjimkou, že se o různé části jedné ulice nebo okolí stanice metra starali tři různé firmy, nebo že úklid toho samého prostoru byl předmětem různých zakázek od různých zadavatelů. Koordinace výkonů i kvalita odvedených služeb byla nízká, odpovědnost za selhání nejasná a těžko vymahatelná.

Nové veřejné zadávání jako cesta k zlepšení poměru kvality a ceny v prospěch MČ zároveň skýtala riziko, že se v důsledku podcenění zakázek ze strany soutěžících firem kvalita úklidu ve výsledku nezvýší. Nízká cena zakázky by se navíc odrazila na kvalitě pracovních podmínek pro řadové zaměstnance úklidové firmy. Nové vedení radnice mělo vedle zlepšení služby veřejnosti naopak zájem vytvořit v rámci úklidu nízkoprahové pracovní příležitosti, které by obyvatelům potýkajícím se se sociálním vyloučením umožnili stabilizovat jejich životní situaci.

Jak se to řešilo?

Po komunálních volbách v roce 2014 se nové vedení MČ Praha 7 rozhodla postupně ukončit smlouvy s externími dodavateli a čištění ulic převzít do vlastní režie. Kromě vize lepší kontroly zde sehrálo roli také přesvědčení, že zatímco pro soukromou firmu bude práce pro město (slovy pozdější vedoucí úklidu) vždy “prostě další kšeft a jedem”, vykonavatel s přímou vazbou na obec se s úkolem bude více identifikovat – silnější pocit zodpovědnosti pak povede spontánně k čistějším ulicím.

Praha 7 tedy nejdříve zřídila asi pětičlennou pracovní četu VPP pod nově vytvořeným Odborem pro správu veřejných prostranství. Práce se sice ukázala jako zvládnutelná, organizace čety pod úřadem však byla kvůli interním pravidlům – od neflexibilně nastavených pravidel docházky, přes komplikované výpovědi až po zdlouhavý proces obstarávání pracovních pomůcek – těžkopádná. Jelikož založení sociálního podniku s účastí obcí (původní myšlenka) se vzhledem k legislativnímu omezení efektivní veřejné kontroly v podniku jevila jako příliš velké politické riziko, došlo v roce 2017 k rozhodnutí převést úklid pod již existující městskou firmu 7U s.r.o.. Společnost původně zřízená pro správu obecního majetku již díky dřívější dotaci měla dvě metací auta a dva pojízdné vysavače. Zbývalo dokoupit kropicí vůz, auto pro svoz odpadu, vybudovat zázemí pro uklízeče – a postupně zvyšovat počet pracovníků ručního úklidu.

Na odvedení městem požadované práce potřebovala 7U počátkem roku 2018 kolem 30 pracovníků VPP zaměstnaných na plný úvazek. Ačkoli část lidí vytipoval Úřad práce, uchazeči se často o práci hlásí sami přímo v sídle společnosti. Nezřídka jde o lidi, kteří žili celá léta bez stabilního zaměstnání, nachází se v obtížné bytové situaci, potýkají se se závislostí. Záměrem personálního vedení 7U je nabídnout práci s nízkým prahem a dát šanci i těm, kteří by ji jinde nedostali. Řada zájemců nastupuje nejdříve na veřejnou službu, po seznámení se s režimem a nároky práce pak pokračuje na místo veřejně prospěšných prací.

Klíčovou podmínkou, aby zaměstnávání lidí s kumulací bariér na trhu práce mohlo vůbec fungovat, je podle radního pro sociální oblast vysoká “frustrační tolerance” na straně zaměstnavatele. Ačkoli nad selháním v komunikaci, nízkým výkonem nebo nespolehlivostí zaměstnanců nelze prostě mávnout rukou, nekompromisní přísnost není nejlepším způsobem, jak zaměstnance vést ke stabilizaci životní situace – a zároveň jej udržet pro firmu.

Ochota porozumět sociální situaci zaměstnanců (a nezřídka také aktivně pomoci při jejím řešení řešit) není ovšem jenom otázkou dobré vůle – je částečně i jakousi manažerskou nutností. Aby se lidé s exekucemi nenechali zlákat finančně atraktivnější nabídkou nelegální práce, musí zaměstnání v 7U vnímat jako dobrou práci. Zde kromě výše platu hraje zásadní roli respektující přístup vedení, pomoc se získáním obecního bytu, nefinanční odměny, či třeba možnost účastnit se setkání se starostou, který jejich práci ocení.

Co to přineslo?

Ukončení vztahů s externími dodavateli a převedení čištění ulic pod firmu ve 100% vlastnictví městské části přineslo vyšší kvalitu úklidu za srovnatelnou cenu. Výkon úklidových služeb je výrazně spolehlivější a operativně dostupnější než tomu bylo při dodavatelském řešení. Na pozitivním hodnocení této změny, která se původně stala vlajkovou lodí nového vedení po volbách v roce 2014, se s odstupem shodli volení zástupci napříč politickým spektrem.

Neméně zajímavým společenským dopadem tohoto uspořádání je ovšem možnost zaměstnávat desítky obtížně zaměstnatelných lidí na standardní smlouvu – což v sektoru s masivním výskytem nelegálního zaměstnávání není málo.

Snaha MČ pomoci svým pracovníkům při stabilizaci životní situace dále vede k pokusům o koordinaci práce různých odborů s cílem poskytování sociálního bydlení, propojení na terénní sociální práci, dluhové poradenství a podobně.

Co dál?

Fungování zaměstnanců do značné míry závisí na chápavém a aktivním přístupu personální vedoucí. Přestože vedle managementu pracovních sil a výkonů pro zadavatele minimálně stejný objem energie věnuje sociální práci při řešení životních situací zaměstnanců, nemá k výkonu této implicitní role k dispozici přiměřenou průpravu a průběžnou podporu. Riziko přetížení nadměrnou zátěží pak nehrozí jenom jí osobně, ale ohrožuje také efektivitu celé firmy.

Zdroje financování:

Dotace na nákup strojů

Zisk městské firmy (investice do techniky)

Aktivní politika zaměstnaností ČR (30 míst pro VPP)

Brno / Mentoring a tréninková místa v brněnské jídelně

Kadaň / Praxe pro studenty – spolupráce obce a střední školy