Handicap může být i motivaci k práci

„Zaměstnavatelům bych vzkázala: Dejte zdravotně znevýhodněným lidem šanci. Možná budete překvapeni, co všechno zvládnou. Mají dvojnásobně silnou vůli než „zdraví“ lidé, protože bojují na dvou frontách – v každodenním životě jako všichni ostatní a ještě se svou nemocí či handicapem. Když je zaměstnáte, uděláte dobrou věc a dáte smysl lidskému životu. A z pragmatického hlediska – vyplatí se vám to i finančně“- Michaela Hlaváčková, klientka pracovní poradny Asistence, o. s.

Příběh paní Michaely, která se přes svůj zdravotní handicap s pomocí kvalitní sociální služby a díky vstřícnému přístupu zaměstnavatele dokázala začlenit na pracovní trh, si přečtěte zde:

http://www.netzp.cz/priklady-dobre-praxe/Pribeh-Michaely-Hlavackove__s769x7528.html

“Dělali jsme i prezentace pro zaměstnavatele. Takže jsme natočili s těmi lidmi videospoty, které jsme potom zaměstnavatelům pouštěli, a oni si přímo vybírali a potkávali se tam s těmi lidmi. Takže to bylo zajímavé.” – Bc. Olga Šoltesová, Radka z.s., koordinátorka projektu

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Organizace Radka z.s. v Kadani řešila problém hledání zaměstnání u dlouhodobě nezaměstnaných ze sociálně vyloučených lokalit. Tito lidé, kteří čelí vícečetným bariérám při vstupu na pracovní trh, často nemají dostatek sociálních kompetencí ani sebevědomí při hledání práce. Nemají potřebné zkušenosti a mnohdy se obávají komunikace se zaměstnavatelem, pracovních pohovorů či úvodních testování. Úřad práce nemá dostatečnou kapacitu na individuální podporu nezaměstnaných, která by rozvíjela schopnosti sebeprezentace a komunikace se zaměstnavateli, a zvyšovala tak jejich šance na získání zaměstnání. Toto bílé místo v oblasti pracovního poradenství se snaží pokrýt svou činností organizace Radka z.s.

Jak se to řešilo?

Nezisková organizace Radka z.s. od začátku roku 2017 realizuje dva projekty “Práce se nebojíme” (v Kadani) a “Práce je cíl” (v Klášterci nad Ohří) zaměřené na podporu dlouhodobě nezaměstnaných. Náplní projektů je především pracovní poradenství, mentoring a trénink dlouhodobě nezaměstnaných se zaměřením na lidi sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením. Jejími klientkami jsou například matky samoživitelky, které musí skloubit zaměstnání s péčí o děti. Klienti a klientky jsou také do projektu rekrutování přímo Úřadem práce, ale jejich zapojení je založeno principu dobrovolnosti a aktivní účasti.

Radka z.s. k motivaci klientů, zvyšování jejich sebevědomí a rozvoji komunikačních dovedností kromě tradičních metod jako jsou skupinové motivační kurzy, učení se psaní životopisu a rozvoj finanční gramotnosti využívá též méně obvyklých postupů. Mezi ně patří například natáčení videa, kde se klienti představují potenciálnímu zaměstnavateli nebo setkání, tzv. “workshopy”, kde se setkávají potenciální zaměstnavatelé a klienti na “neutrálním území”. Mají zkušenost také doprovodem klientů a na pracovní pohovory, který jim dodá pocit sebejistoty a zmenší obavu z neznámého prostředí a situace.

Kromě práce na zvyšování schopností klientů se pracovníci Radky soustředí také na dlouhodobou spolupráci se zaměstnavateli. Mají s nimi navázané stabilní vztahy tak, že se vzájemně informují o volných místech a potenciálních uchazečích.

Co to přineslo?

V rámci uvedených projektů se v Kadani od začátku roku 2017 podařilo podpořit zhruba 80 účastníků projektu a zaměstnat 30 osob na volném pracovním trhu. V Klášterci nad Ohří bylo zapojeno celkem asi 40 lidí, přičemž zaměstnání získalo 15 nezaměstnaných.

Projektové aktivity fungují zejména u nezaměstnaných s bariérami, které se dají odstranit úpravou pracovních podmínek a sladěním potřeb zaměstnavatele a zaměstnance, jako jsou například ženy s malými dětmi.

Co dál?

V rámci projektu se s klienty pracuje především ve fázi před nástupem do zaměstnání a během zkušební doby. Poté je kontakt udržen jen s částí klientů, v některých případech tak chybí zpětná vazba pro sociální pracovníky projektu nebo možnost podpory při řešení případných problematických situací v zaměstnání. Pro dlouhodobé udržení zaměstnání by měl déle trvající kontakt s umístěnými klienty velký přínos.

Zdroje financování

Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Práce se nebojíme (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_026/0003865). http://www.radka.kadan.cz/index.php/radka/projekty/prace-se-nebojime

Evropský sociální fond (ESF) – Operační program zaměstnanost (OPZ): Práce je cíl (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_042/0006165). http://www.radka.kadan.cz/index.php/radka/projekty/prace-je-cil

Ve třetím díle videokonference Nástroje podpory sociálního začleňování a možnosti jejich koordinace na území obce jsme se zaměřili na další možné role obce při podpoře zaměstnanosti. Během realizace projektu Dobrá práce v obci jsme identifikovali, že obec může vystupovat jako tvůrce a koordinátor platformysložené z místních hráčů (lokální partnerství), jako garant sítě služeb a podpůrných programů kolem klienta a koordinátor případové spolupráce, jako tvůrce podmínek ke vzniku pracovních příležitostí a jako zaměstnavatel. Poslední setkání bylo věnováno zejména posledním dvěma rolím.

Starosta Kadaně Jiří Kulhánek přednesl příspěvek o sociálně odpovědném zadávání veřejných zakázek města Kadaň, které je zaměřené na podporu zaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných a absolventů škol. Popsal mechanismy komplexní podpory dětí, které dříve končily v evidenci úřadu práce hned po ukončení základní školy, či během prvního ročníku školy střední. Po otevření studijních e-oborů přímo v Kadani, po dojednání spolupráce mezi střední školou, městem, terénními sociálními pracovníky, pracovníky NZDM a úřadem práce tyto děti s podporou rodičů vystudují (některé se při tom do lavic vrací z evidence ÚPČR), získají na městských zakázkách pro školu praxi a následně nacházejí pracovní uplatnění u zaměstnavatelů. Ti plní v zakázkách města sociálně odpovědnou podmínku (více jsme o podpoře středoškoláků v Kadani mluvili na konferenci Podpora vzdělávání na cestě k zaměstnanosti.) Nakonec starosta Kadaně představil plány do příštího roku, kdy chce cílovou skupinu, na níž se bude vztahovat podmínka zaměstnání ve veřejných zakázkách města, rozšířit na všechny osoby, kterým poskytoval ÚPČR v posledních 18 měsících alespoň jeden den zvýšenou péči podle §33 ZoZ, což by umožnilo zaměstnat na zakázkách i pracovníky na VPP, a zajistit tak jejich prostup do standardních pracovních pozic.

V další části se místostarosta Prahy 7 Kamil Vavřinec Mareš podělil o proces přechodu od externího zadávání k vlastní činnosti na městské části. Jejich primární záměr byl dobře zajistit mandatorní funkce obce, postupně pak přišli na to, že pokud zapojí osoby znevýhodněné na trhu práce, posouvá to tyto osoby dál, zejména, mají-li soustavnou podporu. Tzv. in-house zadávání má řadu výhod, mj. se ukázalo být také finanční úsporou. Podpora sociálně znevýhodněných se tak na Praze 7 stala kýženým vedlejším dopadem efektivnějšího způsobu správy obce.

Starosta Hanušovic Marek Kostka představil komplexní systém zaměstnání a integrace, ve kterém mluvil o podpoře tzv. předáků, o nutnosti poskytnout finanční zdroje na ty, kdo mohou poskytovat osobám znevýhodněným na trhu práce podporu, a také o důležitosti zjišťování potřeb podpořených osob. Zdůraznil význam komplexní práce s rodinou a školami a zmínil také problém nízké výše tzv. nezabavitelné částky, která způsobuje bariéru pro přechod na běžný trh práce. Své aktivity v obci postupně rozšiřují a nabírají zaměstnance do stálých pracovních pozic. Systém zaměstnávání se tu setkává s dobrou odezvou ze strany zaměstnavatelů i s podporou občanů. Stejně jako v jiných obcích, důležitou funkci v podpoře zaměstnanosti plní neziskové organizace.

Markéta Dvořáková z MAS Brdy-Vltava uzavřela konferenci příspěvkem, ve kterém představila „pracovní četu“ jako službu obcím i zaměstnancům. Zdůraznila nutnost postupného získávání důvěry v obcích v úspěšnost takového projektu, stejně jako potřebu vyjednávání a odbourávání předsudků a nedůvěry vůči lidem se znevýhodněním. Zdůraznila důležitost těch, kteří zastávají roli kouče či mistra, i výhodnost pro obce, které mají díky podobnému projektu možnost zajistit práce, na které se hůře shánějí pracovníci, navíc v rámci malých zakázek, na které se často špatně shání dodavatelé. V současnosti uvažují v MAS Brdy-Vltava o zapojení nezaměstnaných lidí do dalších lesních prací.

Celý záznam z třetího setkání naleznete ZDE.

PREZENTACE:
Úvodní Role obce od Bronislava Podlahy
Pracovní četa v MAS Brdy-Vltava od Markéty Dvořákové

Praha / Handicap může být i motivaci k práci

Kadaň / Různorodé pracovní poradenství a podpora: umění komunikace a sebeprezentace