Hlavní příčiny obtížného uplatnění na trhu práce

Proč mají lidé problém najít uplatnění na trhu práce?

Lidé, kteří se opakovaně vracejí či dlouhodobě zůstávají v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce, se často potýkají s více znevýhodněními, která silně ovlivňují jejich pozici na trhu práce. Nejde jen o souběh více faktorů, ale jejich vzájemné působení, které může vést k dalšímu zhoršení situace, případně vzniku dalších problémů.

Co jsou bariéry?

Pro pochopení a efektivnější řešení situace lidí, kteří obtížně nacházejí uplatnění na trhu práce, je zapotřebí porozumět podobám bariér, v jejichž důsledku tato znevýhodnění vznikají. Na základě existujících expertíz a výzkumu jsme zpracovali přehled těchto bariér (viz tabulka níže). Tato znevýhodnění a bariéry nevznikají jen na úrovni jedince, ale i zaměstnavatele a v důsledku širšího (lokálního) kontextu.

Zatímco některé bariéry je možné průběžně odstraňovat nebo podporovat jedince v jejich řešení, ať již před nástupem do zaměstnání, nebo v jeho průběhu (zvyšování kvalifikace, sebevědomí, řešení některých typů dluhů, obecněji rozvoj sociálního a kulturního kapitálu), jiné je možné měnit jen obtížně (výše nezabavitelné částky, péče o děti, nižší pracovní výkon kvůli fyzickému či psychickému zdraví, lokální kontext nebo proměna dostupných pracovních míst, diskriminace aj.).

Proč nestačí jen lidi zaměstnat?

I když některé bariéry silně determinují situaci jednotlivce (jako třeba věk, bydlení nebo exekuce), není řešením každou z těchto záležitostí řešit odděleně jako individuální překážku. Násobení, vzájemné působení a víceúrovňovost bariér je zásadní pro porozumění tomu, proč nabídka zaměstnání či rekvalifikace nebo řešení jedné konkrétní bariéry mnohdy nefunguje.

Přehlížení dalších problémů znevýhodněného (jako třeba rodinné situace nebo nestability bydlení) vede k tomu, že poskytnutá podpora selhává. Tato zkušenost může v důsledku negativně působit jak na daného jedince, tak na (potenciálního) zaměstnavatele. Pokud se neřeší příčiny, zůstává většina lidí zacyklena v dočasných, nízkohodnocených zaměstnáních a opakovaných návratech na úřad práce.

Jak konkrétně nastavit podporu nezaměstnaných s různými typy bariér a znevýhodnění?

Pro nastavení podpory je nutné správně identifikovat jednotlivé bariéry a překážky, s nimiž se jedinec potýká, jejich provázanost a projevy na různých úrovních. Podle toho pak následně nastavit pracovní místo a na něj navazující podporu.

Nastavení podpory by mělo vycházet z následujících principů:

Individuální nastavení podpory – reagovat na problémy podle potřeb a životní situace konkrétního člověka, respektive jeho domácnosti
Komplexní řešení situace –reflektovat vzájemnou provázanost problémů a znevýhodnění, aby byly zjištěné bariéry řešeny systematicky
Zapojení aktérů na různých úrovních – zacílení podpory nejen na (individuální) úroveň zaměstnance, ale i na úroveň zaměstnavatele a zohlednění širšího (lokálního) kontextu a strukturálních bariér.

Systematická podpora osob se znevýhodněním má klíčový význam nejen pro řešení jejich aktuální situace, ale i pro jejich budoucí uplatnění na trhu práce a ve společnosti.

✕

Kadaň / Město zřídilo pracovní četu působící přímo v sociálně vyloučené lokalitě

“Máme tady staré fotbalový branky. My vám je dovezem, ale prostě vy už si je musíte natřít, ukotvit. Lavičku, jo, dobrý, není problém, ale sami si to zabetonujte, sami si to vykopejte. No a od toho je tam ten mistr, který to s nima pak už realizuje.” – Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky byly nejvíce prostorově koncentrované v lokalitě Prunéřov, kde v bývalých nádražních budovách ve značné vzdálenosti (30 – 45 minut chůze) od centra města bydlí zhruba 200 lidí. Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Prunéřov byl vnímán obyvateli města i institucemi jako problémové místo, kde žije mnoho dlouhodobě nezaměstnaných, kteří obtížně nacházejí uplatnění na volném pracovním trhu. Tito lidé mají často více bariér pro vstup na volný pracovní trh: jsou předlužení a čelí exekucím, setkávají se s etnickými předsudky a obvykle mají nízké vzdělání a kvalifikaci. Zároveň město pociťovalo problém s čistotou a kvalitou veřejného prostoru v Prunéřově a řešilo organizaci úklidu této lokality.

Jak se to řešilo?

V první fázi byla důležitá aktivita politické reprezentace města, která se identifikovala s konceptem prostupného zaměstnání a tedy i využitím veřejně prospěšných prací a veřejné služby jako prvních stupňů pro zaměstnání. Byla navázána spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a ustaven poradní tým pro otázku zaměstnanosti. Zřízení pracovní skupiny bylo důležité, protože v rámci ní mohli zástupci města (sociální odbor, vedoucí příspěvkových organizací, politická reprezentace – starosta), neziskového sektoru (zástupci Světla Kadaň z.s., Radka z.s.) i státní správy (Úřad práce) a efektivněji koordinovat své aktivity.

Aktivita místních aktérů umožnila strategicky plánovat a realizovat dílčí opatření na řešení sociálního vyloučení v Prunéřově. Rozjely se tak projekty směřující k podpoře lepší kvality bydlení, poskytování sociálních služeb a rozvinulo se využívání nástroje veřejně prospěšných prací (VPP). V rámci Technických služeb města byla zřízena tzv. pracovní četa z nezaměstnaných umístěných na VPP pocházejících přímo z Prunéřova, jejímž úkolem byl úklid této lokality. Místní aktéři do tohoto opatření promítli představu, že pokud se na úklidu budou podílet přímo místní obyvatelé, budou lépe motivovaní ke kvalitní práci, vytvoří si užší vztah k místu bydliště a budou moct být na výsledky své práce hrdí. Tato myšlenka se osvědčila, pracovní četa, která se stará o úklid, údržbu zeleně a drobné opravy městských bytů v místě svého bydliště odvádí již několik let úspěšně funguje. Povedlo se také navázat spolupráci s místními domovníky, kteří s vedoucím čety domlouvají práce podle momentálních potřeb domů a jejich okolí.

Co to přineslo?

Přestože je Prunéřov stále označován za sociálně vyloučenou lokalitu, stav veřejných prostranství a budov (včetně bytů) se zde výrazně zlepšil. Stejně tak se postupně zlepšuje vnímání lokality mezi zástupci města a pracovní četa je tak i nástrojem pro zlepšení sociálního klimatu ve městě. Kromě toho, že Prunéřov postupně ztrácí stigma problémové lokality, je vhodným využitím VPP řešena nezaměstnanost asi dvou desítek osob, podporováno získávání jejich pracovních kompetencí, s nimiž se pak mohou lépe uplatnit na pracovním trhu.

Co dál?

Zdá se, že se Prunéřově daří zlepšit situaci lidí ohrožených sociálním vyloučením; toto zlepšení však nelze připisovat jen výše popsanému nástroji, ale synergii dlouhodobých aktivit místních aktérů .

Zřízení pracovní čety je možné vnímat jako inspiraci pro první krok k lepšímu začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na volný pracovní trh. V rámci čety si pracovníci zvyšují sebevědomí, získávají sociální i pracovní kompetence a stav Prunéřova se i díky jejich činnosti zlepšuje. Zůstává zde však problém prostupnosti z VPP do dalších stupňů zaměstnání a na volný trh. Zatím se v četě spíše točí stále stejní pracovníci nastupující opakovaně na VPP. Při vstupu na běžný pracovní trh jsou hlavním omezením těchto lidí exekuce, které značně komplikují finanční udržitelnost zaměstnání mnoha nízkopříjmovým domácnostem (podrobněji zde: prolink na dávkové poradenství).

K větší účinnosti VPP využitých v prunéřovské pracovní četě by rovněž přispělo posílení doprovodných sociálních služeb a jejich koordinované provázání s nástroji na podporu zaměstnanosti (viz např. Děčínská SMS).

Zdroje financování

Veřejně prospěšné práce jsou financované ze zdrojů Úřadu práce.

✕

“Rok, dva zpátky, v Prunéřově, právě tady ty studenti vystřihli krásnej chodník, že si s tím hráli a prostě najednou tam postavili asi dvě stě metrů dlouhej chodník.” -Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí z Kadaně a okolí často studují dvouleté a tříleté učební obory na chomutovské Střední škole technické, gastronomické a automobilní (SŠTGA), kde v rámci studia absolvují i praxi v oboru. Pro tyto studenty však často chybí možnost praxe v reálném prostředí, která by jim umožnila skutečně si vyzkoušet své dovednosti, rozvíjet kvalifikaci, a zároveň je bavila i pozitivně motivovala k dokončení studia a uplatnění v oboru.

Jak se to řešilo?

V Prunéřově, městské části Kadaně, se řešila potřeba opravit chodník, který byl ve špatném stavu. Město poptávalo realizátora zakázky a díky osobním kontaktům na SŠTGA se zrodila myšlenka na propojení zakázky a praxe studentů školy. Zakázka byla skutečně zadána škole a studenti chodník opravili pod vedením svých mistrů. Oboustranně výhodným výsledkem je zkvalitnění veřejného prostoru v Prunéřově a zapojení studentů do reálné práce v rámci odborné praxe. Při sjednávání zakázky byla podstatná existence osobních vazeb mezi zaměstnanci městského úřadu a školy, kteří vzájemně sladili potřeby města a možnosti školy.

Co to přineslo?

Studenti si vyzkoušeli práci na reálné zakázce, což je pro ně mnohem přínosnější, než zkoušet si práci ve cvičných podmínkách školy – Ing. Jancák, mistr: “proč by měli někde na dvoře skládat do nekonečna metr dlažby stokrát dokola, když [to] prostě můžou udělat v praxi.” Zároveň za práci mohli dostat menší finanční ohodnocení, které přispělo k motivační roli praxe.

Kvalitní a zajímavá odborná praxe se výrazně podílí na motivaci studentů k dokončení studia. Zároveň se získáváním reálné pracovní zkušenosti zvyšuje jejich šance na uplatnění po studiu. Například i v rámci městských příspěvkových organizací, které se studenty tímto způsobem učiní pozitivní zkušenost. Pro město je pak takové řešení ekonomicky výhodné, protože náklady na zhotovení zakázky byly výrazně nižší, než kdyby ji realizovala běžná stavební firma.

Co dál?

Na podobném principu by mohly být realizovány i jiné menší stavební zakázky obcí. V Kadani se spolupráce mezi městem a střední školou při zadávání zakázek zatím pozitivně rozvíjí a má potenciál k pravidelné a systematické kooperaci. Je důležité, aby i nadále byla spolupráce výhodná pro obě strany. Zajímavé by také bylo uvažovat o zaměstnávání studentů SŠTGA po absolvování studia v městských příspěvkových organizacích, kde by mohli nastartovat svou kariéru. Velmi přínosné by bylo i propojení odborných praxí s činností soukromých firem v regionu.

Problematickou otázkou je vyplácení odměn v souvislosti s odbornými praxemi studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí: V situaci, kdy si studenti v rámci školní odborné praxe vydělají nějakou menší částku, se v případě rodin pobírajících sociální dávky pro nejchudší, tato odměna započítává do společného příjmu domácnosti a může způsobit krátkodobý výpadek výplaty dávek, přičemž odměna za praxi činí výrazně nižší částku, a paradoxně se tak zhorší finanční situace celé rodiny.V takovém případě je student demotivován k práci (i studiu) hned na začátku své životní dráhy.

Zdroje financování

Rozpočet města Kadaň.