Úřad práce může podpořit zahájení samostatné výdělečné činnosti dvěma příspěvky. Jedná se o příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa vytvořeného uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti (SÚPM-SVČ) a o překlenovací příspěvek na úhradu prvotních provozních nákladů.

Příspěvek na zřízení samostatné výdělečné činnosti je určen začínajícím podnikatelům pro nákup zařízení a vybavení nezbytného pro podnikání. V žádosti o příspěvek se uvádí seznam potřebných položek včetně ceny. Příspěvek může být maximálně 6-násobek průměrné mzdy za 1.-3. čtvrtletí předchozího roku, pokud bude podnikání zahájeno v okrese s průměrnou nebo vyšší nezaměstnaností proti průměru v ČR (pro rok 2018 činilo maximum 172.566 Kč). V praxi je schvalována spíše nižší podpora (zpravidla okolo 30 000 – 70 000 Kč podle oboru podnikání), a to na konkrétní položky, které komise vyhodnotí jako nezbytné pro zahájení podnikání. Výhodou příspěvku je, že jej úřad práce po uzavření dohody s žadatelem vyplácí předem, žadatel má pak 3 měsíce na předložení dokladů o nákupu vybavení.

Kromě příspěvku na prvotní investice může uchazeč o zaměstnání požádat také o tzv. překlenovací příspěvek na úhradu prvních provozních nákladů (nájemné, materiál, stavební úpravy apod.). Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců a jeho měsíční výše dosahuje max. 0,25-násobku průměrné mzdy za 1.-3. čtvrtletní předchozího roku (pro rok 2019 cca 40 tisíc Kč).

Vzor žádostí o překlenovácí příspěvek najdete zde.

Kdo může o příspěvek požádat:

O oba nástroje může žádat uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce. Spolu se žádostí o příspěvek předkládá žadatel svůj byznys plán. Hodnocení životaschopnosti budoucího podnikání je předmětem posuzování žádosti o oba nástroje ze strany komise pro APZ, v případě potřeby též za účasti nezávislého odborníka na daný obor. Často musí uchazeč svůj byznys plán před komisí osobně obhájit. V případě úspěchu uzavírá ÚP s uchazečem dohodu, která zavazuje uchazeče nejen k využití příspěvku na SVČ k nákupu  zařízení a vybavení, ale také k tomu, že udrží své podnikání po dobu 1 roku od účinnosti dohody. Pokud se uchazeči o zaměstnání nepodaří podnikání po stanovenou dobu udržet, musí vrátit poměrnou část příspěvku.

Žádost o příspěvek musí obsahovat:

– doložení plánovaných základních příjmů a výdajů (obsahující seznam nákladových položek včetně ceny pro posouzení výše příspěvku)

– vyjádření lékaře o způsobilosti k podnikání

– potvrzení o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu, celnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně žadatele

– zápis z živnostenského úřadu (ještě v době evidence na ÚP je žadatel povinen ohlásit živnost na příslušném živnostenském úřadě a do samotného zahájení podnikání živnost pozastavit, aby mohl být veden v evidenci ÚP)

– potvrzení o zřízení bankovního účtu

Formuláře žádosti o zřízení dotovaného místa

Práce na zkoušku (jinak taky krátkodobé zaměstnání) je zaměstnání zprostředkované úřadem práce na dobu maximálně 3 měsíců, při němž může uchazeč o zaměstnání zůstat v evidenci ÚP. 

Jde o zaměstnání na částečný úvazek, při němž si uchazeč o zaměstnání může vydělat i více než polovinu minimální mzdy a jeho plat je dotován příspěvkem úřadu práce (výše příspěvku pro zaměstnavatel se v různých projektech liší, pohybuje se kolem 10 000 Kč).

Práce na zkoušku je nástrojem využívaným takřka výhradně v projektech, a to jako předstupeň dotovaného zaměstnání na SÚPM, případně zaměstnání na volném trhu práce. Je vhodný pro fázi vzájemného poznávání uchazeče se zaměstnavatelem, při níž je možné nastavit podmínky pracovního místa s ohledem na uchazeče, a zároveň umožnit uchazeči, aby se postupně přizpůsobil potřebám zaměstnavatele a pracovního místa.

Při využití práce na zkoušku u příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi je vhodné nastavit takovou výši odměny, která zlepší příjem uchazeče i při započítání příjmu do výpočtu dávek, a zároveň neohrozí nezabavitelnou částku při případné exekuci.

Výhodou práce na zkoušku je možnost setrvání v evidenci ÚP, což znamená příležitost k získání podpory ve formě návazných příspěvků (např. dotovaná pracovní místa, rekvalifikace atd.).

Nejčastěji se práce na zkoušku využívá v projektech zaměřených na mladé lidi např. zde.

Kdo může práci na zkoušku realizovat:

Práci na zkoušku může realizovat jakýkoliv zaměstnavatel, přičemž může žádat o poskytnutí příspěvku APZ.

Více najdete na stránkách MPSV.

Zaměstnavatelé na otevřeném pracovním trhu mohou získat podporu od úřadu práce na zřízení a provoz pracovního místo pro osobu se zdravotním postižením (OZP). 

Zaměstnavatelé mohou žádat o příspěvek v maximální výši 48.000 Kč ročně na provoz pracovního místa pro osobu, která je zdravotně postižená (včetně osoby s dušením onemocněním, pokud je lékařskou posudkovou službou kvalifikována jako invalidní nebo osoba se zdravotním omezením). Pracovní místo musí být obsazeno osobou se zdravotním postižením (stále stejnou, nebo jinou) po dobu 3 let.

Kromě příspěvku na provoz může zaměstnavatel žádat o příspěvek na zřízení pracovního místa, vyžaduje-li to nějakou speciální  úpravu (bezbariérovost, pořízení speciálních pomůcek apod.), a to ve výši 8 – 14násobku průměrné mzdy v závislosti na počtu upravených pracovních míst a stupni invalidity zaměstnanců. Pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením je nástrojem pro umístění osob se zdravotním hendikepem na otevřený, nikoliv chráněný trh práce.

Více o zřízení pracovního místa pro OZP např. zde nebo zde.

 

Kdo může o příspěvky na provoz nebo zřízení pracovního místa pro OZP požádat:

O příspěvek na pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením může žádat každý zaměstnavatel.

Formulář žádosti pro OZP

Příspěvek na dojíždění do zaměstnání (spolu s příspěvkem na přestěhování označovaný jako podpora regionální mobility) pomáhá nezaměstnaným odstranit bariéru v podobě nákladů na dopravu pro získání zaměstnání jinde než v místě bydliště.

Příspěvek může získat uchazeč o zaměstnání evidovaný v evidenci ÚP déle než 5 měsíců nebo uchazeč, kterému s ohledem aktuální situaci na regionálním pracovním trhu není možné najít zaměstnání v místě bydliště. Specifickými žadateli mohou být uchazeči, kteří přišli o zaměstnání v důsledku hromadného propouštění zaměstnanců.

Žadatel zároveň musí mít se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu na více než 6 měsíců. Podmínkou pro získání příspěvku je bezdlužnost žadatele vůči veřejné správě (finančnímu úřadu, celnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně – jestliže má žadatel nedoplatky, musí prokázat, že má sjednán splátkový kalendář a splátky řádně hradí). Žadatel také musí doložit, že má zřízený bankovní účet, což může být problém pro lidi s exekucemi. Dále příspěvek na podporu mobility nemůže čerpat zaměstnanec pro dojíždění do práce u stejného zaměstnavatele, u něhož pracoval v posledních 24 měsících, nebo pokud je jeho mzda vyšší než 1,5 násobek průměrné mzdy v ČR. Příspěvek se rovněž nevyplácí v případě dojíždění do zahraničí (s výjimkou obyvatel Moravskoslezského kraje).

Příspěvky na dojíždění dosahují výše 1000 až 3.500 Kč měsíčně v závislosti na dojezdové vzdálenosti (viz tabulka níže). Jsou vypláceny každý měsíc proti potvrzení o výplatě mzdy maximálně po dobu 12 měsíců. V současné době je ale vzhledem k situaci na trhu práce obvykle schvalován příspěvek pouze na dobu tří měsíců.

Online formulář „Žádost o příspěvek na podporu regionální mobility“ 

Příspěvek na přestěhování (spolu s příspěvkem na dojíždění označovaný jako podpora regionální mobility) může od Úřadu práce získat uchazeč o zaměstnání v případě, že se za prací přestěhuje, a to alespoň 50 km od svého původního bydliště.

Příspěvek může získat uchazeč o zaměstnání evidovaný v evidenci ÚP déle než 5 měsíců nebo uchazeč, kterému s ohledem aktuální situaci na regionálním pracovním trhu není možné najít zaměstnání v místě bydliště. Specifickými žadateli mohou být uchazeči, kteří přišli o zaměstnání v důsledku hromadného propouštění zaměstanců.

Žadatel zároveň musí mít se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou v minimální délce 6 měsíců. Omezující podmínkou pro získání příspěvku je bezdlužnost žadatele vůči veřejné správě (finančnímu úřadu, celnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně).

Příspěvek na přestěhování je jednorázový a může činit až 50 000 Kč.

Formulář žádosti o příspěvek na přestěhování

Příspěvek na zapracování, vyskytující se v upravené verzi v projektech zaměřených na mladé lidi bez praxe pod označením příspěvek na mentora, je podporou pro zaměstnavatele, který přijme uchazeče o zaměstnání s potřebou větší péče při adaptaci na zaměstnání.

Příspěvek se poskytuje max. po dobu 3 měsíců ve výši poloviny minimální mzdy měsíčně a zaměstnavatel jej může použít na nutné výdaje spojené se zapracováním znevýhodněného uchazeče, kterému Úřad práce poskytuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání .

V projektech zaměřených na mladé lidi bez praxe se vyskytuje příspěvek na zapracování jako pilotovaný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti s názvem Mentor. Zaměstnavateli je v tomto případě poskytována určitá částka po dobu několika měsíců jako úhrada odměny zaměstnance – mentora, který pomáhá mladému zaměstnanci bez praxe v celkové adaptaci na zaměstnání (Projekt Záruky pro mladé). Podmínky poskytování příspěvku se v rámci projektů v jednotlivých krajích mohou lišit.

Mentor může být využit rovněž pro dlouhodobě nezaměstnané osoby bez relevantní praxe, kteří nespadají do kategorie mladých, podmínky realizace nástroje jsou určeny konkrétním projektem a směrnicemi krajských poboček ÚP ČR.

Kdo může příspěvek/mentora získat:

Každý zaměstnavatel, který je ochoten přijmout uchazeče o zaměstnání, kterému je věnována zvýšená péče podle § 33 ZoZ, může požádat Úřad práce realizující projekt ESF o příspěvek na zapracování.

Mentor je dosud jen pilotovaným nástrojem APZ využívaným v projektech.

Formuláře žádosti o příspěvek na zapracování

Cílem rekvalifikace je získání, rozšiřování, udržování či obnova dovedností v rekvalifikačních kurzech akreditovaných MŠMT, MPSV či v kurzech středních škol a dalších odborných rekvalifikačních zařízeních (autoškoly, svářečské školy či poskytovatelé osvědčení o odborné způsobilosti).

Kromě získání kvalifikace či praxe slouží uchazeči o zaměstnání účast na rekvalifikačním kurzu jako prokázání snahy o zvýšení příjmu prací podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, které chrání uchazeče v hmotné nouzi před poklesem příspěvku na živobytí na existenční minimum. Rekvalifikaci lze kombinovat s jinými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti (např. VPP), a to i v časovém překryvu.

V současné době je tento typ rekvalifikace financován z projektu POVEZ II, který upravuje podmínky dohody o rekvalifikaci (detailní popis projektu najdete zde)

Kromě rekvalifikačních kurzů, které absolvuje uchazeč před nástupem do zaměstnání (rekvalifikace zabezpečovaná úřadem práce, rekvalifikace zvolená), případně při zaměstnání, avšak u jiného subjektu, než je zaměstnavatel, umožňuje zákon o zaměstnanosti také rekvalifikaci v rámci zaměstnání.  Tzv. zaměstnanecká rekvalifikace spočívá v tom, že zvyšování kvalifikace zaměstnance zajišťuje jeho zaměstnavatel vlastními silami (případně za pomoci akreditovaného rekvalifikačního subjektu) v rámci zaměstnání. V tomto případě se účastníkem kurzu stává osoba již zaměstnaná, která nemá nárok na podporu při rekvalifikaci ani na proplácení cestovného od úřadu práce. Náhrada výdělku či cestovného jsou řešeny zaměstnavatelem. Úřad práce na základě písemné dohody hradí zaměstnavateli plně nebo částečně náklady spojené s rekvalifikační činností.

Rekvalifikace při zaměstnání je vhodnou formou podpory jak pro obtížně uplatnitelné uchazeče o zaměstnání, tak pro zaměstnavatele, kteří mají nedostatek pracovních sil. Uchazeč/zaměstnanec má díky zvyšování kvalifikace při zaměstnání větší šanci na hlubší a trvalejší změnu své dosavadní životní situace, a zaměstnavatel pak na získání stálého zaměstnance podle svých potřeb.

Kdo může zaměstnaneckou rekvalifikaci iniciovat:

Jakýkoliv subjekt (včetně obce) v postavení zaměstnavatele může s ÚP uzavřít dohodu o částečné či úplné úhradě nákladů na rekvalifikaci s tím, že bude na tuto dobu zaměstnance uvolňovat (poskytovat mu náhradu mzdy), případně poskytne cestovní náhrady.

Bližší informace ÚP ČR k rekvalifikacím naleznete zde.

Cílem rekvalifikace je získání,  rozšiřování, udržování či obnova dovedností v rekvalifikačních kurzech akreditovaných MŠMT, MPSV či v kurzech středních škol a dalších odborných rekvalifikačních zařízeních (autoškoly, svářečské školy či poskytovatelé osvědčení o odborné způsobilosti).

Kromě získání kvalifikace či praxe slouží uchazeči o zaměstnání účast na rekvalifikačním kurzu jako prokázání snahy o zvýšení příjmu prací podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, které chrání uchazeče v hmotné nouzi před poklesem příspěvku na živobytí na existenční minimum. Rekvalifikaci lze kombinovat s jinými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti (např. VPP), a to i v časovém překryvu.

Rekvalifikace může být trojího typu:

1/ Rekvalifikace zabezpečovaná úřadem práce 
ÚP hradí náklady na rekvalifikační kurz evidovanému uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání, uchazeč dostává v průběhu rekvalifikačního kurzu podporu při rekvalifikaci v objemu 60 % předchozího průměrného čistého měsíčního příjmu, nebo 0,14 násobku průměrné mzdy v 1.-3. kvartálu předchozího roku, a to i v případě, že na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok. Uchazeč o zaměstnání evidovaný na ÚP může rovněž požádat o zpětné proplacení nákladů na dojíždění v případě, že kurz probíhá mimo místo jeho bydliště. Zájemce o zaměstnání, který není evidován jako uchazeč na ÚP, nárok na podporu při rekvalifikaci ani na příspěvek na dojíždění nemá.

Odmítnutí rekvalifikace nebo neplnění podmínek kurzu může být pro uchazeče o zaměstnání evidovaného déle než 5 měsíců důvodem pro sankční vyřazení z evidence.

2/ Rekvalifikace zvolená uchazečem
Uchazeč o zaměstnání si může sám zvolit rekvalifikační kurz a požádat ÚP o uzavření dohody s jím vybraným rekvalifikačním zařízením. Komise ÚP může, ale nemusí rekvalifikaci s ohledem na uplatnitelnost uchazeče schválit. ÚP může uhradit náklady rekvalifikačního kurzu v maximální výši 50 tis. Kč v období 3 let za předpokladu, že účastník kurzu splní podmínky kurzu a úspěšně složí závěrečný test. V opačném případě hradí náklady kurzu účastník, což může být značným rizikem. Při zvolené rekvalifikaci nevzniká nárok na podporu při rekvalifikaci.

Tato forma rekvalifikace je často volena v projektech založených na řetězci aktivit od pracovní diagnostiky přes nácvik různých pracovních činností až po dotované zaměstnání, kde se teprve v průběhu aktivit ukáže, jaký kurz je pro koho z účastníků vhodný.

3/ Rekvalifikace zaměstnanecká
Dohodu o rekvalifikaci může ÚP uzavřít také přímo se zaměstnavatelem, případně s rekvalifikačním zařízením a zaměstnavatelem. Obsahem dohody jsou podmínky rekvalifikace včetně finančních. Zpravidla je vyžadována finanční spoluúčast zaměstnavatele. V tomto případě se účastníkem kurzu stává osoba již zaměstnaná, která nemá nárok na podporu při rekvalifikaci ani na proplácení cestovného. Náhrada výdělku po dobu účasti v kurzu či cestovní náhrady jsou řešeny zaměstnavatelem. V současné době je tento typ rekvalifikace financován z projektu POVEZ II, který upravuje podmínky dohody o rekvalifikaci

(detailní popis projektu najdete zde).

Kdo může rekvalifikaci iniciovat:

• Úřad práce: O vhodnosti rekvalifikačního kurzu pro uchazeče o zaměstnání rozhoduje ÚP. Rekvalifikace může být například zahrnuta do individuálního akčního plánu  uzavřeného s uchazečem.
• Uchazeč o zaměstnání: Uchazeč může absolvovat jakýkoli kurz i sám bez svolení ÚP, který jej pak ale nehradí (náklady hradí uchazeč, obec, zaměstnavatel, realizátor projektu mimo projekty ÚP). Rekvalifikační kurz, do něhož uchazeče nedoporučuje ÚP, ale někdo jiný, negeneruje nárok na podporu při rekvalifikaci nebo na cestovné.
• Zaměstnavatel (včetně obce): Subjekt v postavení zaměstnavatele může s ÚP uzavřít dohodu o částečné či úplné úhradě nákladů na rekvalifikaci s tím, že bude na tuto dobu zaměstnance uvolňovat (poskytovat mu náhradu mzdy), případně poskytne cestovní náhrady.

Bližší informace ÚP ČR k rekvalifikacím naleznete zde.

Informaci o akreditovaných rekvalifikačních kurzech lze získat zde.

Sociální podnik je firma fungující v tržním prostředí, která zaměstnává znevýhodněné, kterým poskytuje kromě zaměstnání širší  psychosociální podporu.

Sociální podniky se liší cílovou skupinou i předmětem činnosti. Takzvané integrační sociální podniky naplňují veřejně prospěšný cíl, kterým je zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce. Cílovou skupinou sociálních podniků jsou mentálně či fyzicky hendikepovaní, sociálně vyloučení nebo sociálním vyloučením ohrožení.

Sociální podniky kombinují zaměstnávání s integrací do běžné společnosti, případně též s pomocí k posunu znevýhodněných zaměstnanců na otevřený trh práce. Jde o určitý typ chráněného zaměstnávání, kdy jsou pracovní místo a pracovní podmínky upraveny podle potřeb znevýhodněných zaměstnanců. Poskytnutí zaměstnání je zde doprovázeno návaznou sociální podporou. Zároveň však sociální podnik musí uspět v tržním prostředí, jeho zaměstnanci tak přicházejí do styku s prostředím reálného byznysu a volného pracovního trhu.

V současné době vinou neexistence zákona o sociálním podnikání se podmínky zřízení a provozování sociálního podniku řídí aktuálními výzvami OP Z ESF. Všechny potřebné informace poskytuje MPSV na internetových stránkách https://www.ceske-socialni-podnikani.cz.

Kdo může sociální podnik založit:

Realizátorem sociálního podniku může být subjekt splňující podmínky aktuální projektové výzvy donátora, kterým je MPSV. Nejčastějšími provozovateli sociálního podniku jsou NNO a obce. Přičemž účast obce v sociálním podnikání je v současné době projektovými výzvami upravena tak, že obec smí být maximálně 49% podílníkem sociálního podniku. Sociální podnik také může založit svazek alespoň tří obcí.

Významným zdrojem financování i prostorem pro pilotáž různých nástrojů na podporu zaměstnanosti je Evropský sociální fond (ESF), který prostřednictvím operačního programu Zaměstnanost (OP Z) podporuje zaměstnanost a sociální začleňování.

V OP Z jsou v rámci prioritních os Aktivní politika zaměstnanosti a Sociální integrace a rovnost příležitostí vyhlašovány výzvy k předkládání projektů, které se věnují problematice obtížně uplatnitelných osob na trhu práce. Konkrétní podmínky a nároky na žadatele jsou specifikovány v každé výzvě (viz https://www.esfcr.cz/programy/op-zamestnanost).

Prostřednictvím projektů mohou být podpořeny obě strany trhu práce – uchazeč o zaměstnání, resp. zaměstnanec i zaměstnavatel, a v neposlední řadě také doprovodné sociální služby, které jsou důležitou součástí aktivit na zvýšení uplatnitelnosti. Projekty jsou také příležitostí pro zkoušení nových nástrojů a postupů, které nejsou financovány veřejnou správou.

Financovat aktivity v oblasti podpory zaměstnanosti lze prostřednictvím projektů dvojím způsobem. Je možné projekt vytvořit a realizovat, nebo se do již existujícího projektu zapojit.

Významným zdrojem financování i prostorem pro pilotáž různých nástrojů na podporu zaměstnanosti je Evropský sociální fond (ESF), který prostřednictvím operačního programu Zaměstnanost (OP Z) podporuje zaměstnanost a sociální začleňování.

Prostřednictvím projektů mohou být podpořeny obě strany trhu práce – uchazeč o zaměstnání, resp. zaměstnanec i zaměstnavatel, a v neposlední řadě také doprovodné služby, které jsou důležitou součástí aktivit na zvýšení uplatnitelnosti. Projekty jsou také příležitostí pro zkoušení nových nástrojů a postupů, které nejsou financovány veřejnou správou.

Financovat aktivity v oblasti podpory zaměstnanosti lze prostřednictvím projektů dvojím způsobem. Je možné projekt vytvořit a realizovat, nebo se do již existujícího projektu zapojit.

Zapojit se lze do regionálních individuálních projektů (viz např.: RIP_Ústecký kraj), které při každé krajské pobočce realizuje Úřad práce. Jde o komplexní projekty využívající kombinaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti i inovativních aktivit (obvykle poradenství, práce na zkoušku, dotované pracovní místo).

Zaměstnavatelé mohou v rámci projektu získat finance na mzdy zaměstnanců v rámci dotovaných pracovních míst, mohou profitovat také z poskytovaného poradenství a podpůrných služeb, které pomáhají sladit možnosti a potřeby zaměstnavatele a uchazeče o zaměstnání.

Uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci, mohou být zapojeni do projektu na základě doporučení úřadu práce. V projektech pak kromě přípravy na zaměstnání mohou získat také pracovní uplatnění na dotovaných pracovních místech.

Pro mnoho uchazečů představuje bariéru pro přijetí a udržení zaměstnání plný pracovní úvazek, který buď vinou svých znevýhodnění (psychické problémy, ztráta pracovních návyků, apod.), nebo častěji rodinné situace (péče o závislé osoby) nejsou schopny vykonávat. Zaměstnavatelé zároveň nabízejí velmi omezené množství zkrácených či jinak flexibilních pracovních úvazků. 

Ve zřizování částečných nebo zkrácených pracovních úvazků je možné podpořit zaměstnavatele formou příspěvku na mzdu takto zaměstnaného uchazeče. Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout příspěvek na mzdu zaměstnance na společensky účelném pracovním místě (i v rámci projektu ESF) zaměstnaného na částečný úvazek v poměrově vyšší výši, než na úvazek plný. Zkrácená pracovní doba pak umožňuje zvládnout práci v kombinaci s péčí o děti či jinými potřebami zaměstnance, přičemž je zpravidla kvalitativně i kvantitativně srovnatelná s prací na plný úvazek. Úprava konkrétních podmínek pro získání příspěvku i stanovení jeho výše je v kompetenci jednotlivých úřadů práce.

 

Kdo o příspěvek může žádat

O poměrově vyšší příspěvek na mzdu v případě částečných úvazků mohou žádat zaměstnavatelé zaměstnávající osoby formou společensky účelných pracovních míst, a to v rámci projektů i mimo ně.

 

Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) umožňují zaměstnavatelům získat příspěvek na pokrytí (části) mzdy zaměstnanců. SÚPM přispívají k pracovnímu uplatnění uchazečů o zaměstnání s méně závažnými handicapy (zdravotní omezení, věk, péče o dítě, nedostatek praxe) a patří k nejúčinnějším nástrojům státní aktivní politiky zaměstnanosti vedoucím k dlouhodobému uplatnění uchazečů na trhu práce.

Zaměstnavatelé mohou získat prostředky na provoz společensky účelného pracovního místa dvěma způsoby:

• Zaměstnavatel může získat jednorázový finanční příspěvek na zřízení pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání (SÚPM zřízená). Příspěvek se poskytuje na úhradu nákladů spojených se zřízením tohoto pracovního místa (nikoliv na provozní či spotřební náklady nebo nákup materiálu), délka obsazenosti zřízeného místa je min. 12 měsíců.
• Zaměstnavatel již existující pracovní místo na základě dohody s úřadem práce vyhradí pro uchazeče o zaměstnání (SÚPM vyhrazená). Zaměstnavateli je pak na úhradu mzdy tohoto pracovního místa poskytován příspěvek, a to zpravidla na dobu 12 měsíců. Úřad práce preferuje uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou, či na dobu určitou delší než doba poskytování příspěvku na mzdu (obvykle delší min. o 6 měsíců).

Více o podmínkách poskytnutí příspěvku na SÚPM např. zde:

Společensky účelné pracovní místo (SÚPM) vyhrazené

Společensky účelné pracovní místo (SÚPM) zřízené

Kdo může SÚPM využít:

Každý zaměstnavatel (včetně např. obce či NNO), který hodlá přijmout znevýhodněného uchazeče o zaměstnání, může o požádat Úřad práce o příspěvek na SÚPM.

Formuláře žádosti o zřízení dotovaného místa

Veřejně prospěšné práce (VPP) jsou dočasnou pracovní příležitostí v místě bydliště pro uchazeče o zaměstnání evidované úřadem práce spočívající především v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací.

Lze je však využít i pro jiné činnosti v oblasti charity, kultury a sportu, ve školských zařízeních či aktivitách souvisejících s ochranou přírody, které jsou ve prospěch obcí nebo státních či jiných obecně prospěšných institucí (včetně NNO). Z hlediska zvyšování pracovního potenciálu uchazeče o zaměstnání je dokonce vhodnější pro VPP volit jiné rozmanitější pracovní činnosti než je úklid, při nichž si zaměstnanci mohou osvojit více uplatnitelných dovedností. (viz např. http://socialniinkluze.cz/lokalni-sit-zamestnanosti-inspirace-pro-sebevedome-obce/).

Dočasnost a obvyklé omezení VPP jen na některé typy činností  jsou limitem pro efektivitu tohoto nástroje. Doba trvání podpory VPP je zpravidla 6 měsíců až 1 rok. Úřad práce může poskytnout na základě písemné dohody měsíční příspěvek na (částečnou) úhradu mzdových nákladů na podpořeného uchazeče o zaměstnání až do výše 16 tisíc Kč.

VPP jsou v praxi Úřadu práce směřovány na obtížně umístitelné uchazeče o zaměstnání se závažnějšími handicapy na trhu práce, kterým není možné pro jejich individuální charakteristiky zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem.

Kdo může o VPP požádat: 

Pracovní místa na VPP mohou zřizovat obce, státní a jiné obecně prospěšné instituce, například školy nebo NNO; za specifických podmínek může zřídit pracovní místo i zisková obchodní společnost, pokud je činnost zaměstnanců pracujících na VPP považována za činnost veřejně prospěšnou. Úřad práce poskytuje úhradu mzdových nákladů pracovního místa na základě smlouvy s jeho zřizovatelem.

Počet míst pro VPP v jednotlivých obcích a regionech je výsledkem jednání poradních sborů ředitelů kontaktních pracovišť ÚP ČR.

Formuláře žádosti o zřízení dotovaného místa

Více o využití VPP se dočtete ve studii zde.