“Chodí sem fakt případy objektivně dost obtížně zaměstnavatelné a ty lidi jsou už trochu zoufalý, že jo, po takových letech, že by někde i chtěli být … A voni jsou rádi. I jsou zapojeni do něčeho, neseděj na ulici, doma. Stejně většinou nemaj kde bydlet…” – Laura Kopecká, personální vedoucí 7U s.r.o.

Jaká je situace v obci?

Téměř padesátitisícová Městská část Praha 7 se sice počtem obyvatel blíží středně velkým městům, bezprostřední ekonomický a sociální kontext hlavního města, jehož je organickou součástí, lze ovšem jenom stěží odmyslet. V oblasti trhu práce k němu patří velmi nízká míra nezaměstnanosti (v lednu 2019 pod 2%) kombinovaná s pestrou nabídkou nelegální práce lákající především ty, komu exekuční srážky se mzdy neumožňují zvýšení příjmu. Mezi palčivé jevy reflektované v rámci komunitních plánů Prahy 7 již nějakou dobu patří bezdomovectví a rizikové užívání drog mládeží.

Co se řešilo?

Do roku 2014 zabezpečovalo úklid veřejných prostor a správu zeleně v MČ Praha 7 několik různých firem podle toho, která instituce (MČ, magistrát, nebo dopravní podnik) daný úsek veřejného prostoru spravovala. Nebylo výjimkou, že se o různé části jedné ulice nebo okolí stanice metra starali tři různé firmy, nebo že úklid toho samého prostoru byl předmětem různých zakázek od různých zadavatelů. Koordinace výkonů i kvalita odvedených služeb byla nízká, odpovědnost za selhání nejasná a těžko vymahatelná.

Nové veřejné zadávání jako cesta k zlepšení poměru kvality a ceny v prospěch MČ zároveň skýtala riziko, že se v důsledku podcenění zakázek ze strany soutěžících firem kvalita úklidu ve výsledku nezvýší. Nízká cena zakázky by se navíc odrazila na kvalitě pracovních podmínek pro řadové zaměstnance úklidové firmy. Nové vedení radnice mělo vedle zlepšení služby veřejnosti naopak zájem vytvořit v rámci úklidu nízkoprahové pracovní příležitosti, které by obyvatelům potýkajícím se se sociálním vyloučením umožnili stabilizovat jejich životní situaci.

Jak se to řešilo?

Po komunálních volbách v roce 2014 se nové vedení MČ Praha 7 rozhodla postupně ukončit smlouvy s externími dodavateli a čištění ulic převzít do vlastní režie. Kromě vize lepší kontroly zde sehrálo roli také přesvědčení, že zatímco pro soukromou firmu bude práce pro město (slovy pozdější vedoucí úklidu) vždy “prostě další kšeft a jedem”, vykonavatel s přímou vazbou na obec se s úkolem bude více identifikovat – silnější pocit zodpovědnosti pak povede spontánně k čistějším ulicím.

Praha 7 tedy nejdříve zřídila asi pětičlennou pracovní četu VPP pod nově vytvořeným Odborem pro správu veřejných prostranství. Práce se sice ukázala jako zvládnutelná, organizace čety pod úřadem však byla kvůli interním pravidlům – od neflexibilně nastavených pravidel docházky, přes komplikované výpovědi až po zdlouhavý proces obstarávání pracovních pomůcek – těžkopádná. Jelikož založení sociálního podniku s účastí obcí (původní myšlenka) se vzhledem k legislativnímu omezení efektivní veřejné kontroly v podniku jevila jako příliš velké politické riziko, došlo v roce 2017 k rozhodnutí převést úklid pod již existující městskou firmu 7U s.r.o.. Společnost původně zřízená pro správu obecního majetku již díky dřívější dotaci měla dvě metací auta a dva pojízdné vysavače. Zbývalo dokoupit kropicí vůz, auto pro svoz odpadu, vybudovat zázemí pro uklízeče – a postupně zvyšovat počet pracovníků ručního úklidu.

Na odvedení městem požadované práce potřebovala 7U počátkem roku 2018 kolem 30 pracovníků VPP zaměstnaných na plný úvazek. Ačkoli část lidí vytipoval Úřad práce, uchazeči se často o práci hlásí sami přímo v sídle společnosti. Nezřídka jde o lidi, kteří žili celá léta bez stabilního zaměstnání, nachází se v obtížné bytové situaci, potýkají se se závislostí. Záměrem personálního vedení 7U je nabídnout práci s nízkým prahem a dát šanci i těm, kteří by ji jinde nedostali. Řada zájemců nastupuje nejdříve na veřejnou službu, po seznámení se s režimem a nároky práce pak pokračuje na místo veřejně prospěšných prací.

Klíčovou podmínkou, aby zaměstnávání lidí s kumulací bariér na trhu práce mohlo vůbec fungovat, je podle radního pro sociální oblast vysoká “frustrační tolerance” na straně zaměstnavatele. Ačkoli nad selháním v komunikaci, nízkým výkonem nebo nespolehlivostí zaměstnanců nelze prostě mávnout rukou, nekompromisní přísnost není nejlepším způsobem, jak zaměstnance vést ke stabilizaci životní situace – a zároveň jej udržet pro firmu.

Ochota porozumět sociální situaci zaměstnanců (a nezřídka také aktivně pomoci při jejím řešení řešit) není ovšem jenom otázkou dobré vůle – je částečně i jakousi manažerskou nutností. Aby se lidé s exekucemi nenechali zlákat finančně atraktivnější nabídkou nelegální práce, musí zaměstnání v 7U vnímat jako dobrou práci. Zde kromě výše platu hraje zásadní roli respektující přístup vedení, pomoc se získáním obecního bytu, nefinanční odměny, či třeba možnost účastnit se setkání se starostou, který jejich práci ocení.

Co to přineslo?

Ukončení vztahů s externími dodavateli a převedení čištění ulic pod firmu ve 100% vlastnictví městské části přineslo vyšší kvalitu úklidu za srovnatelnou cenu. Výkon úklidových služeb je výrazně spolehlivější a operativně dostupnější než tomu bylo při dodavatelském řešení. Na pozitivním hodnocení této změny, která se původně stala vlajkovou lodí nového vedení po volbách v roce 2014, se s odstupem shodli volení zástupci napříč politickým spektrem.

Neméně zajímavým společenským dopadem tohoto uspořádání je ovšem možnost zaměstnávat desítky obtížně zaměstnatelných lidí na standardní smlouvu – což v sektoru s masivním výskytem nelegálního zaměstnávání není málo.

Snaha MČ pomoci svým pracovníkům při stabilizaci životní situace dále vede k pokusům o koordinaci práce různých odborů s cílem poskytování sociálního bydlení, propojení na terénní sociální práci, dluhové poradenství a podobně.

Co dál?

Fungování zaměstnanců do značné míry závisí na chápavém a aktivním přístupu personální vedoucí. Přestože vedle managementu pracovních sil a výkonů pro zadavatele minimálně stejný objem energie věnuje sociální práci při řešení životních situací zaměstnanců, nemá k výkonu této implicitní role k dispozici přiměřenou průpravu a průběžnou podporu. Riziko přetížení nadměrnou zátěží pak nehrozí jenom jí osobně, ale ohrožuje také efektivitu celé firmy.

Zdroje financování:

Dotace na nákup strojů

Zisk městské firmy (investice do techniky)

Aktivní politika zaměstnaností ČR (30 míst pro VPP)