Poradenství týkající se sociálních dávek a plánování finančních dopadů přijetí zaměstnání je důležitou součástí pracovního poradenství pro osoby znevýhodněné na pracovním trhu.
Osoby s mnohočetnými handicapy, které jsou obtížně uplatnitelné na trhu práce a jsou dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnané, se nacházejí ve velmi obtížné sociální a finanční situaci. Tu mohou řešit formou žádosti o dávky státní sociální podpory a v případě, že ani ty nepokryjí státem garantovaný příjem vycházející z životního minima a skutečných životních nákladů, mohou dále požádat o posouzení nároku na dávky v hmotné nouzi. Osoby v obtížné sociální a finanční situaci jsou ve větší míře zadluženy, ať už z důvodu nezvládnutí svých závazků nebo dokonce kvůli pokrytí nákladů na běžný provoz domácnosti. A právě pro posouzení nároku a výpočet dávek v hmotné nouzi je zohledňován příjem celé domácnosti. Proto je nutné věnovat poradenství v oblasti dávek a finančních efektů přijetí zaměstnání zvýšenou pozornost.
Nezřídka nastávají případy, kdy se uchazeč o zaměstnání přijetím zaměstnání dostává do obtížnější finanční situace, než kdyby je nepřijal.
Do velmi svízelné situace se například dostávají ti, kteří mají mzdu jen o málo vyšší, než je hranice pro přiznání dávek v hmotné nouzi (může se tak stát třeba i vyplacením mimořádné odměny, kterou zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci v dobré víře). Domácnost, jejímž je zaměstnanec členem, pak ztrácí nárok na dávky v hmotné nouzi, které však činily vyšší částku, než o kolik více vydělá v zaměstnání. Příjem domácnosti tak reálně klesne až o několik tisíc korun měsíčně. Taková situace bývá důvodem demotivace a ztráty zaměstnání zejména u nízkokvalifikovaných pozic, kde zaměstnanec nemá perspektivu kariérního postupu a zvýšení mzdy.
Jiným typickým příkladem je situace dlužníka v exekuci, kterému se po přechodu ze sociálních dávek na příjem ze zaměstnání začnou strhávat exekuční srážky a nezabavitelná částka – která například pro rodinu s dvěma dětmi v současnosti činí necelých 12 tisíc korun – nestačí na pokrytí základních životních nákladů rodiny. Nárok na dávky se však neposuzuje podle reálného příjmu, ale podle příjmu rodiny před exekučními srážkami. Exekuční srážky ze mzdy, a to, že na ně čerstvý zaměstnanec není připraven, jsou častým důvodem pro selhání v zaměstnání ihned po nástupu. Ukazuje se tedy jako nanejvýš potřebné provést dávkové a exekuční poradenství před nástupem do zaměstnání, a dále podporovat takto zaměřeným poradenstvím zaměstnance v prvních měsících po nástupu do práce.
Základní dávkové poradenství poskytuje uchazečům úřad práce v rámci své běžné agendy, specializovanou podporu pak lze získat u poskytovatelů sociálních služeb (registr poskytovatelů sociálních služeb) nebo NNO působících v sociální oblasti. V rámci komplexně pojatých projektů je poradenství týkající se sociálních dávek spolu s dluhovým poradenstvím součástí asistence po nástupu do zaměstnání a je vhodné ho poskytovat zaměstnanci i zaměstnavateli.
Dobrou pomůckou pro plánování finančních dopadů práce a modelování dávkové podpory pro různé životní situace je kalkulačka finanční výhodnosti práce.
Základní přehled systému dávek, daňových a exekučních srážek najdete zde.
O změnách v systému sociálních dávek, které jsou aktuální a platné od začátku roku 2019 se dočtete zde.