Poradenství týkající se sociálních dávek a plánování finančních dopadů přijetí zaměstnání je důležitou součástí pracovního poradenství pro osoby znevýhodněné na pracovním trhu. Osoby s mnohočetnými handicapy, které jsou obtížně uplatnitelné na trhu práce a jsou… více
Úřad práce poskytuje poradenskou činnost pro nezaměstnané prostřednictvím vlastních poradců nebo v rámci projektů využívá služeb odborníků z NNO. Poradenství pro uchazeče o zaměstnání je jednou z obligatorní činnosti Úřadu práce a jeho forma a… více
Nejnáročnější fází pracovní integrace je období prvních týdnů po nástupu do zaměstnání. V této době je vhodné poskytovat novému zaměstnanci, ale i jeho zaměstnavateli, zvýšenou podporu. Přestože je intenzivní (především poradenská) podpora čerstvého zaměstnance zásadním faktorem… více
Příspěvek na zapracování, vyskytující se v upravené verzi v projektech zaměřených na mladé lidi bez praxe pod označením příspěvek na mentora, je podporou pro zaměstnavatele, který přijme uchazeče o zaměstnání s potřebou větší péče při… více
Pro mnoho uchazečů představuje bariéru pro přijetí a udržení zaměstnání plný pracovní úvazek, který buď vinou svých znevýhodnění (psychické problémy, ztráta pracovních návyků, apod.), nebo častěji rodinné situace (péče o závislé osoby) nejsou schopny vykonávat.… více
Tréninková pracovní místa v jídleně magistrátu nabízí zkušenosti a podporu
„Hodně důležitá je pro tyto lidi správná motivace k práci. Musí vědět, proč má smysl pracovat. Obvykle se o tuto motivaci starají naši zaměstnanci. Snažíme se, aby klienti tréninkových pracovních míst takříkajíc zapadli do našeho kolektivu a stali se jeho součástí. Vytváří si vazby na pracoviště i lidi.“ – Lenka Brymová, mentorka v rámci projektu tréninkových míst v jídledně brněnského magistrátu
V jídelně Magistrátu města Brno většinou potkáte na obědě současné zaměstnance magistrátu, bývalé zaměstnance v důchodu a cizí strávníky, kteří mají svá pracoviště blízko. V samotné jídelně pracuje čtrnáct zaměstnanců, má přímou podporu od města Brno a možná by mohla na první dojem působit jako pouhá “běžná jídelna“, což ale není tak docela pravda.
Jídelna je jedno z míst, kde v rámci zaměstnaneckého projektu Magistrátu města Brno vznikla tréninková pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří mají z různých důvodů i v současné situaci problém najít uplatnění na trhu práce. V jídelně bylo dosud formou tréninkových pracovních míst, obvykle jako pomocná síla, zaměstnáno třináct takových lidí. O tom, čím je jídelna výjimečná, jsme si povídali s Lenkou Brymovou z Magistrátu města Brno, pod kterou projekt spadá.
Mentora jako nástroj na podporu zapracování nového zaměstnance po nástupu do (tréninkového) zaměstnání, který snižuje riziko selhání zaměstnance i případných konfliktů či nedorozumění se zaměstnavatelem úspěšně zkoušejí v rámci brněnského projektu prostupného zaměstnávání.
O zkušenostech s mentoringem z pohledu mentorky se dočtete v rozhovoru na blogu Dobrá práce v obci.
Nekomerční pracovní agentura v Kolíně pomáhá lidem po výkonu trestu získat a udržet si zaměstnání.
“Má klient kde bydlet? Má vyřízené doklady? Má v pořádku občanku a zdravotní kartičku? Můžeme mu třeba nějak pomoci s vyřízením dávek na oddělení hmotné nouze? Máme lidi, kteří přijdou přímo z toho výkonu trestu a prostě fakt neví a mají třeba ubytování na pět dní a pak, pak neví, co s nimi bude. Čili ta sociální stabilizace prostě je pro nás krok číslo jedna.” – Ilona Müllerová, pracovní konzultantka v projektu
Jaká je situace v obci?
Středočeské město Kolín má 31 tisíc obyvatel a díky dobrému železničnímu spojení s Prahou mají jeho obyvatelé širší možnosti získání zaměstnání. Nezaměstnanost v ORP Kolín však patří v rámci kraje mezi jednu z nejvyšších (v lednu 2019 činila 3,7%). Přes přítomnost průmyslové zóny je tu trvalým problémem nedostatek míst pro osoby s nízkou kvalifikací. Zatímco situaci v tradiční sociálně vyloučené lokalitě Zengrovka se pomocí systematické terénní práce a preventivních opatření města podařilo výrazně zlepšit, riziko sociálního vyloučení se v průběhu posledních dvou desetiletí přesunulo do téměř třicítky kolínských ubytoven. Klíčovým aktérem a inovátorem v řešení sociálního vyloučení v Kolíně je již léta nezisková organizace Prostor Plus, která kromě realizace terénní sociální práce či primární prevence na školách zajišťuje úklid městských veřejných prostranství za pomoci několika desítek pracovníků zaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací (VPP).
Co se řešilo?
Lidé vracející se z výkonu trestu do běžného života se zpravidla nacházejí ve velmi obtížné situaci. Během krátké doby si musí najít bydlení, zdroj příjmu, začít řešit své závazky a často i dluhy. Při hledání práce, která by jim ve stabilizaci životní situace napomohla, se pak setkávají s předsudky potenciálních zaměstnavatelů, často nemají dostatečné sociální kontakty a zázemí, neznají svá práva a povinnosti, mají nízké sebevědomí. Stát ani obce přitom aktivní systematickou podporu v procesu návratu z vězení do civilního života nenabízí.
Jak se to řešilo?
Podpoře a pomoci lidem po výkonu trestu se v u nás už léta zabývá organizace Rubikon Centrum, které právě v Kolíně v letech 2016-2019 realizuje projekt kombinující pracovní a dluhové poradenství. Účast v projektu, do něhož se v prvních dvou letech zapojilo na 60 klientů, poskytuje dlouhodobou podporu v několika fázích.
V úvodních týdnech po dobrovolném nástupu do projektu se Rubikon s účastníkem věnuje sociální stabilizaci, která zahrnuje především zajištění bydlení, vyřízení dokladů a nárokování relevantních dávek státní sociální podpory či pomoci. Zároveň v této první fázi klientovi pomáhá Rubikon zmapovat své dluhy (týkají se 9 z 10 klientů), aby do práce vstupoval s představou o svých závazcích a perspektivou, jak s nimi naložit.
Návazná fáze podpory se soustředí na hledání pracovních příležitostí a přípravu na pracovní pohovor. S klienty, kterým často chybí i přístup k internetu, pracovní konzultant hledá vhodné pracovní nabídky, konzultuje životopis, ale také mluví o tom, jak prezentovat své pracovní zkušenosti potenciálnímu zaměstnavateli a jak vysvětlit několikaletou mezeru ve svém životopisu. Klientům, kteří mají u svých starších deliktů nárok na vymazání zápisu v trestním rejstříku, také pomáhají s příslušnou žádostí.
Pokud má účastník projektu nulové pracovní zkušenosti, má v rámci projektu Rubikon Centra možnost nastoupit na tréninkové místo, kde si pod zkušeným vedením na částečný úvazek vyzkouší pracovní režim v roli uklízeče. Projekt také umožňuje poskytnout mzdový příspěvek firmám, které pro klienta Rubikonu vytvoří místo. S těmi, kteří pracovní místo získají a nastoupí, Rubikon udržuje pravidelný kontakt pro případ, že by potřeboval další podporu při udržení si práce.
Strukturovaný poradenský proces doplňuje a podporuje přítomnost tzv. Romského mentora. Úkolem tohoto mentora je pomoci navrátilci z výkonu trestu se zorientovat v nové situaci z pozice člověka se srovnatelnou životní zkušeností – bohatšího ovšem o zkušenost úspěšné pracovní a sociální stabilizace. Ať už jde o vyřizování formalit na úřadech nebo řešení různých krizových situací, v terénu pohyblivý mentor dokáže klienta Rubikonu, obzvláště pokud jde o Roma, provázet a správně nasměrovat často účinněji, než neromská konzultantka v projektové kanceláři. Významným úkolem mentora je také mentorovat klienty při vykonávání alternativního trestu (např. propuštění s podmínkou, trest obecně prospěšných prací) a dohlédnout na jejich úspěšné splnění.
Co se povedlo?
Postupná, systematická příprava, kombinovaná s neformální podporou mentora, pomáhá u zpravidla zadlužených a v kontaktu s úřady nejistých lidí s trestní minulostí předejít typickým příčinám neúspěchu v práci a následného návratu do nezaměstnanosti. I když zdaleka ne každý, kdo do projektu vstoupí, nalezne trvalé zaměstnání, v jeho prvních dvou letech si práci našla a udržela zhruba třetina (20) účastníků. Polovina z nich byla přitom zaměstnána u zaměstnavatelů spolupracujících s Rubikonem, ostatní si místo našli sami na volném trhu.
Co dál?
Přestože je nedostatečná kvalifikace mnohdy pro lidi s nízkým vzděláním a trestní minulostí překážkou při hledání zaměstnání, motivovat je k jejímu doplnění bývá obtížné – vzdělávání berou jako nevítané zdržení na cestě k rychlému zaměstnání a tolik potřebnému výdělku.
Zdroje financování:
Operační program Zaměstnanost (ESF) v rámci tzv. “Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám”