Zkušenosti s veřejně prospěšnými pracemi v knihovně

Knihovna poskytuje mnoho příležitostí pro osobní růst. Každý je dobrý na něco a rok v knihovně může znamenat rok nových zkušeností, sociálního kontaktu, zachování optimismu a nabití sebevědomí do hledání zaměstnání. Za rok se může změnit mnohé, ale také nemusí. Ne vždycky to vyjde, ne vždy je možné ve spolupráci pokračovat. Na nepříjemné situace musíte být připraveni a nebát se jich. Knihovny nejsou sociální služby. Mohou je ovšem velice dobře doplňovat v mnoha ohledech a mohou hrát velmi významnou úlohu v politice aktivní zaměstnanosti.

Polička je malebné, klidné město v Pardubickém kraji s nezaměstnaností příliš nevybočující z celostátního průměru. Nepříznivý trend je možné sledovat v nárůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů, lidí nad 50 let či lidí nějakým způsobem znevýhodněných na trhu práce. Zejména úřady práce disponují finančními prostředky, které je možné, v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, využít jako benefit při zřízení a udržení nových pracovních činností vykonávaných ve veřejném zájmu. V mnoha českých obcích je již dnes obvyklé, že pracovníci placení úřadem práce zajišťují úklid ulic a úřadů, starají se o zeleň a jiné venkovní práce. Tento způsob zaměstnání však není vhodný pro každého a také většinou nedokáže využít individuální potenciál zaměstnance. Potenciál rozvoje činnosti Práce v obecní nebo v městské knihovně nabízí řadu příležitostí jak pro knihovny, tak pro uchazeče o zaměstnání.

V Městské knihovně Polička jsou v současné době zaměstnáni čtyři pracovníci, jejichž mzdy jsou v rámci veřejně prospěšných prací hrazeny Úřadem práce (dále ÚP) ve Svitavách. Mária (38 let) obaluje knihy pro poličskou knihovnu, školy a 16 knihoven regionu, vyrábí placky a zapojuje se do mnoha činností knihovny. Míla (53let) se stará, aby byla knihovna po celý den čistá, pomáhá Marušce a dokáže ledasco zorganizovat. Jirka (21) digitalizuje staré regionální časopisy a noviny, fotky a dokumenty, nosí „banánovky“ s knihami, opravuje, zvučí akce a funguje také jako ochranka – přítomnost muže v knihovně uvítá každá knihovnice, která je odpoledne v knihovně sama. Pavel (56) má na starosti historický archiv a staré regionální tisky, ve kterých vyhledává a systematizuje vše, co pomáhá k proniknutí do historie města a okolí. Tento rok bychom rádi vydali jeho Poličský historický kalendář. Díky všem se snížilo pracovní vypětí stávajících zaměstnanců, mnoho věcí se zjednodušilo a mohly být realizovány nové služby a aktivity knihovny.

Při komunikaci s ÚP je dobré alespoň první kontakt učinit osobně. Ne vždy narazíte na nadšené úředníky, nenechte se odradit a nebojte se „oběhat pár dveří“. Knihovna by měla být (a je) pro úřad práce vítaným partnerem, nikoliv prosebníkem. Pokud to nejde, trvejte na písemných doručeních zamítnutí žádosti a trvejte také na tom, že jsou neopodstatněné. Většinou však budete překvapeni, jak snadné to je. Vyplnění žádostí a následný postup je věcí zejména dobré mzdové účetní. Získání mzdových prostředků je důležité, nicméně klíčové je mít zodpovězeny otázky:

Jaké činnosti (8 hodin denně) se bude zaměstnanec rok věnovat? Ideální je mít hodinový týdenní plán.
Máme dostatečné prostorové kapacity? Máme vstřícný kolektiv, který dokáže pomoci?
Máme kapacity a trpělivost na naučení dané práce? Umíme ji kontrolovat/měřit?
A zejména – Znáte člověka, který je pro danou práci vhodný? Nečekejte, že vám ho na ÚP někdo vybere, aktivně se zajímejte ve své komunitě. Opravdu se vás lidé neptají na práci?

Finanční podpora ÚP klade na knihovny vyšší nároky na organizaci práce a zejména na komunikaci mezi zaměstnanci a vedením knihovny a města. Pokud máte dojem, že byste chtěli dělat více, než na co máte personální i finanční kapacitu, spolupráce (nejen) s ÚP je přesně pro vás.

Nehledejte však jen levnou pracovní sílu, ale počítejte i s prací vás samotných. Nástroj, jakým jsou veřejně prospěšné práce (VPP), představuje pouze krátkodobou formu zaměstnání, vytvoření trvalého pracovního úvazku je v návaznosti na činnost a výsledky (obalování knih, digitalizace) možná, většinou je však třeba si od začátku ujasnit, že se jedná o činnost na (zpravidla) rok. Knihovna poskytuje mnoho příležitostí pro osobní růst. Každý je dobrý na něco a rok v knihovně může znamenat rok nových zkušeností, sociálního kontaktu, zachování optimismu a nabití sebevědomí do hledání zaměstnání. Za rok se může změnit mnohé, ale také nemusí. Ne vždycky to vyjde, ne vždy je možné ve spolupráci pokračovat. Na nepříjemné situace musíte být připraveni a nebát se jich. Knihovny nejsou sociální služby. Mohou je ovšem velice dobře doplňovat v mnoha ohledech a mohou hrát velmi významnou úlohu v politice aktivní zaměstnanosti – zejména svojí možnou rolí v celoživotním vzdělávání a v informačních službách.

Přímý kontakt se svojí cílovou skupinou – novým kolegou, jehož pracovní návyky a pohled na svět se mohou od toho vašeho lišit – je pro knihovnu také dobrá zkušenost, která pomůže lépe zacílit potřeby běžných uživatelů a povede ke smysluplnější realizaci našich aktivit. Informační vzdělávání dospělých, finanční gramotnost, poskytování ověřených, srozumitelných a aktuálních informací z oblasti (nejen) sociální péče, rozvoj malého podnikání – knihovny, tedy alespoň některé, mají příležitost být v oblasti zaměstnanosti velmi užitečné.

KONTAKT: Jan Jukl, ředitel MK Polička e-mail: jukl@knihovna.policka.org, www.knihovna.policka.org

Převzato ze sborníku Komunitní činnost veřejných knihoven v procesech integrace sociálně znevýhodněných osob, ASZ, 2015

Úklid veřejných prostor přenechal Kolín i s pracovníky veřejně prospěšných prací neziskovce. Město má tak méně starostí, dlouhodobě nezaměstnaní naopak blíže k podpůrným službám.

“Není pro mě problém tady za těch 8 měsíců protočit místo 25 lidí 60. Vyhodit, vzít někoho jiného. Ale nechci to dělat. Chci, aby ty lidi se naučili právě to, že ráno tady musí být v sedm, aby věděli, že když jsou nemocní, musejí si vzít neschopenku, že když někde propaří celý víkend, tak já budu radši, když mi v neděli večer napíšou „chci na pondělí dovolenou“, než aby nepřišli bez omluvy. To netoleruju prostě. Oni vědí, že tam nějaká jasná pravidla jsou. A já jsem pak samozřejmě schopná pomoct jim k tomu dluhovému poradenství, řešit s nimi jejich věci, do kterých vlastně mně nic není… Takhle to mám nastavené a myslím si, že to funguje.” – Linda Heroutová, vedoucí úklidu

Jaká je situace v obci?

Středočeské město Kolín má 31 tisíc obyvatel a díky dobrému železničnímu spojení s Prahou mají jeho obyvatelé širší možnosti získání zaměstnání. Nezaměstnanost v ORP Kolín však patří v rámci kraje mezi jednu z nejvyšších (v lednu 2019 činila 3,7%). Přes přítomnost průmyslové zóny je tu trvalým problémem nedostatek míst pro osoby s nízkou kvalifikací. Zatímco situaci v tradiční sociálně vyloučené lokalitě Zengrovka se pomocí systematické terénní práce a preventivních opatření města podařilo výrazně zlepšit, riziko sociálního vyloučení se v průběhu posledních dvou desetiletí přesunulo do téměř třicítky kolínských ubytoven. Klíčovým aktérem a inovátorem v řešení sociálního vyloučení v Kolíně je již léta nezisková organizace Prostor Plus, která kromě realizace terénní sociální práce či primární prevence na školách zajišťuje úklid městských veřejných prostranství za pomoci několika desítek pracovníků zaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací (VPP).

Co se řešilo?

Ještě před několika lety zaměstnával městský úřad v Kolíně několik skupin pracovníků veřejně prospěšných prací. Ti se zabývali úklidem ulic, městských budov, vyklízením bytů, ale také třeba údržbou sportovišť a hřbitovů. Vedle městských pracovních čet v Kolíně fungovala také skupina uklízečů zaměstnaných na VPP vedená neziskovou organizací Prostor Plus, který pomocí této čety uklízel několik vybraných veřejných míst včetně sociálně vyloučené lokality Zengrovka. Pro městský úřad představovala koordinace několika pracovních skupin, související interní komunikace a práce se specifiky zaměstnanců VPP (např. administrace exekučních srážek) značnou zátěž.

Jak se to řešilo?

V zájmu racionálnější organizace na jedné straně a většího sociálního potenciálu neziskové organizace na straně druhé se město (se souhlasem ÚP) rozhodlo vzdát vlastních dotovaných míst a převést je pod Prostor Plus. Organizaci tím počet míst na VPP vzrostl z 15 na cca 30-40. Do rozpočtu Prostoru Plus kromě příspěvků na mzdy vyplácených Úřadem práce přibyl také měsíční příspěvek města ve výši 35 tisíc. Prostor Plus v rámci úklidu veřejných prostranství pro město zabezpečuje veškerý ruční úklid, dočišťování nedostatečně udržovaných prostor kolem silnic, péči o některé městské prostory (např. městská sportoviště), ale také přípravu a úklid během kulturních akcí.

Pro lidi zaměstnané na VPP toto nové uspořádání znamenalo v první řade lehčí přístup k síti sociálních služeb Prostoru plus. Pro osvědčené a motivované zaměstnance se dále nabízí možnost návazného zaměstnání v oblasti úklidové a stavební činnosti v přidruženém sociálním podniku Social Trade, které lze vnímat jako vyšší stupeň v rámci systému prostupného zaměstnání. Social Trade si i přes nálepku “romské firmy” postupně získává renomé a dnes vedle řídícího pracovníka uživí desítku dalších zaměstnanců, z nichž polovina pochází z řad účastníků VPP. Namísto formálních rekvalifikací se Social Trade snaží těmto lidem nabídnout neformální učení řemeslným pracím a zručnostem, které by jim pak otevřely dveře dál na otevřený pracovní trh.

Jednou z klíčových podmínek v pozadí kolínského modelu je důvěra města v organizační a metodickou kompetenci partnerské neziskové organizace. Prostor Plus se v Kolíně angažuje již přes 15 let, jeho minulé i současné aktivity sahají od komunitní práce s mládeží, přes prevenci zneužívání drog po dluhové poradenství. Schopnost vzájemné domluvy i skutečnost, že koordinace mezi představiteli neziskovky a města probíhá na neformální kolegiální rovině, napomáhá tomu, že zadávání i výkony probíhají bez větších komplikací.

Co se povedlo?

Outsourcováním ručního úklidu za pomoci VPP do partnerské neziskovky dosáhlo město zajištění spolehlivého úklidu ulic a veřejných prostranství při vynaložení minimálních nákladů – administrativních, organizačních i finančních. Zaměstnanci na VPP mají u Prostoru Plus blíže k návazným sociálním službám, které organizace provozuje (dluhové poradenství, terénní program). Pro zaměstnance, kteří jsou spolehliví a motivovaní skýtá výkon VPP v Prostoru Plus perspektivu postupu na stabilní pracovní místo v sociálním podniku Social Trade.

Co dál?

Z úklidové čety pracovníků v režimu VPP by se v souladu s myšlenkou prostupného zaměstnávání logicky nabízelo hledat cestu posunu do soukromé úklidové firmy. Překonání bariéry mezi chráněným zaměstnáním v Prostoru Plus a běžným byznysem se však kvůli neochotě místního úklidového monopolu AVE ke hlubší spolupráci zatím nedaří.

Organizační zjednodušení, kterého město dosáhlo odevzdáním aktivní péče o pracovníky VPP do rukou neziskové organizace, znamená také to, že se odpovědnost za další promýšlení a zabezpečování komplexní podpory vzdálilo městskému úřadu. Přestože by město podle svých představitelů dovedlo v případě potřeby úklid i práci s nezaměstnanými řešit jinak, nabízí se ale otázka, za jakou hranicí může případné další rozšiřování dodavatelského řešení přenesené působnosti obcí v sociální oblasti ohrozit inkluzivitu nebo kontinuitu poskytovaných služeb.

Zdroje financování:

aktivní politika zaměstnanosti – dotovaná místa VPP
měsíční příspěvek z městského rozpočtu
vlastní výdělečná činnost sociálního podniku
ESF OPZ financující další aktivity a projekty Prostoru Plus, ke kterým mají zaměstnanci přístup

“Chodí sem fakt případy objektivně dost obtížně zaměstnavatelné a ty lidi jsou už trochu zoufalý, že jo, po takových letech, že by někde i chtěli být … A voni jsou rádi. I jsou zapojeni do něčeho, neseděj na ulici, doma. Stejně většinou nemaj kde bydlet…” – Laura Kopecká, personální vedoucí 7U s.r.o.

Jaká je situace v obci?

Téměř padesátitisícová Městská část Praha 7 se sice počtem obyvatel blíží středně velkým městům, bezprostřední ekonomický a sociální kontext hlavního města, jehož je organickou součástí, lze ovšem jenom stěží odmyslet. V oblasti trhu práce k němu patří velmi nízká míra nezaměstnanosti (v lednu 2019 pod 2%) kombinovaná s pestrou nabídkou nelegální práce lákající především ty, komu exekuční srážky se mzdy neumožňují zvýšení příjmu. Mezi palčivé jevy reflektované v rámci komunitních plánů Prahy 7 již nějakou dobu patří bezdomovectví a rizikové užívání drog mládeží.

Co se řešilo?

Do roku 2014 zabezpečovalo úklid veřejných prostor a správu zeleně v MČ Praha 7 několik různých firem podle toho, která instituce (MČ, magistrát, nebo dopravní podnik) daný úsek veřejného prostoru spravovala. Nebylo výjimkou, že se o různé části jedné ulice nebo okolí stanice metra starali tři různé firmy, nebo že úklid toho samého prostoru byl předmětem různých zakázek od různých zadavatelů. Koordinace výkonů i kvalita odvedených služeb byla nízká, odpovědnost za selhání nejasná a těžko vymahatelná.

Nové veřejné zadávání jako cesta k zlepšení poměru kvality a ceny v prospěch MČ zároveň skýtala riziko, že se v důsledku podcenění zakázek ze strany soutěžících firem kvalita úklidu ve výsledku nezvýší. Nízká cena zakázky by se navíc odrazila na kvalitě pracovních podmínek pro řadové zaměstnance úklidové firmy. Nové vedení radnice mělo vedle zlepšení služby veřejnosti naopak zájem vytvořit v rámci úklidu nízkoprahové pracovní příležitosti, které by obyvatelům potýkajícím se se sociálním vyloučením umožnili stabilizovat jejich životní situaci.

Jak se to řešilo?

Po komunálních volbách v roce 2014 se nové vedení MČ Praha 7 rozhodla postupně ukončit smlouvy s externími dodavateli a čištění ulic převzít do vlastní režie. Kromě vize lepší kontroly zde sehrálo roli také přesvědčení, že zatímco pro soukromou firmu bude práce pro město (slovy pozdější vedoucí úklidu) vždy “prostě další kšeft a jedem”, vykonavatel s přímou vazbou na obec se s úkolem bude více identifikovat – silnější pocit zodpovědnosti pak povede spontánně k čistějším ulicím.

Praha 7 tedy nejdříve zřídila asi pětičlennou pracovní četu VPP pod nově vytvořeným Odborem pro správu veřejných prostranství. Práce se sice ukázala jako zvládnutelná, organizace čety pod úřadem však byla kvůli interním pravidlům – od neflexibilně nastavených pravidel docházky, přes komplikované výpovědi až po zdlouhavý proces obstarávání pracovních pomůcek – těžkopádná. Jelikož založení sociálního podniku s účastí obcí (původní myšlenka) se vzhledem k legislativnímu omezení efektivní veřejné kontroly v podniku jevila jako příliš velké politické riziko, došlo v roce 2017 k rozhodnutí převést úklid pod již existující městskou firmu 7U s.r.o.. Společnost původně zřízená pro správu obecního majetku již díky dřívější dotaci měla dvě metací auta a dva pojízdné vysavače. Zbývalo dokoupit kropicí vůz, auto pro svoz odpadu, vybudovat zázemí pro uklízeče – a postupně zvyšovat počet pracovníků ručního úklidu.

Na odvedení městem požadované práce potřebovala 7U počátkem roku 2018 kolem 30 pracovníků VPP zaměstnaných na plný úvazek. Ačkoli část lidí vytipoval Úřad práce, uchazeči se často o práci hlásí sami přímo v sídle společnosti. Nezřídka jde o lidi, kteří žili celá léta bez stabilního zaměstnání, nachází se v obtížné bytové situaci, potýkají se se závislostí. Záměrem personálního vedení 7U je nabídnout práci s nízkým prahem a dát šanci i těm, kteří by ji jinde nedostali. Řada zájemců nastupuje nejdříve na veřejnou službu, po seznámení se s režimem a nároky práce pak pokračuje na místo veřejně prospěšných prací.

Klíčovou podmínkou, aby zaměstnávání lidí s kumulací bariér na trhu práce mohlo vůbec fungovat, je podle radního pro sociální oblast vysoká “frustrační tolerance” na straně zaměstnavatele. Ačkoli nad selháním v komunikaci, nízkým výkonem nebo nespolehlivostí zaměstnanců nelze prostě mávnout rukou, nekompromisní přísnost není nejlepším způsobem, jak zaměstnance vést ke stabilizaci životní situace – a zároveň jej udržet pro firmu.

Ochota porozumět sociální situaci zaměstnanců (a nezřídka také aktivně pomoci při jejím řešení řešit) není ovšem jenom otázkou dobré vůle – je částečně i jakousi manažerskou nutností. Aby se lidé s exekucemi nenechali zlákat finančně atraktivnější nabídkou nelegální práce, musí zaměstnání v 7U vnímat jako dobrou práci. Zde kromě výše platu hraje zásadní roli respektující přístup vedení, pomoc se získáním obecního bytu, nefinanční odměny, či třeba možnost účastnit se setkání se starostou, který jejich práci ocení.

Co to přineslo?

Ukončení vztahů s externími dodavateli a převedení čištění ulic pod firmu ve 100% vlastnictví městské části přineslo vyšší kvalitu úklidu za srovnatelnou cenu. Výkon úklidových služeb je výrazně spolehlivější a operativně dostupnější než tomu bylo při dodavatelském řešení. Na pozitivním hodnocení této změny, která se původně stala vlajkovou lodí nového vedení po volbách v roce 2014, se s odstupem shodli volení zástupci napříč politickým spektrem.

Neméně zajímavým společenským dopadem tohoto uspořádání je ovšem možnost zaměstnávat desítky obtížně zaměstnatelných lidí na standardní smlouvu – což v sektoru s masivním výskytem nelegálního zaměstnávání není málo.

Snaha MČ pomoci svým pracovníkům při stabilizaci životní situace dále vede k pokusům o koordinaci práce různých odborů s cílem poskytování sociálního bydlení, propojení na terénní sociální práci, dluhové poradenství a podobně.

Co dál?

Fungování zaměstnanců do značné míry závisí na chápavém a aktivním přístupu personální vedoucí. Přestože vedle managementu pracovních sil a výkonů pro zadavatele minimálně stejný objem energie věnuje sociální práci při řešení životních situací zaměstnanců, nemá k výkonu této implicitní role k dispozici přiměřenou průpravu a průběžnou podporu. Riziko přetížení nadměrnou zátěží pak nehrozí jenom jí osobně, ale ohrožuje také efektivitu celé firmy.

Zdroje financování:

Dotace na nákup strojů

Zisk městské firmy (investice do techniky)

Aktivní politika zaměstnaností ČR (30 míst pro VPP)

Polička / Zkušenosti s veřejně prospěšnými pracemi v knihovně

Kolín / NNO outsourcing