Město zřídilo pracovní četu působící přímo v sociálně vyloučené lokalitě

“Máme tady staré fotbalový branky. My vám je dovezem, ale prostě vy už si je musíte natřít, ukotvit. Lavičku, jo, dobrý, není problém, ale sami si to zabetonujte, sami si to vykopejte. No a od toho je tam ten mistr, který to s nima pak už realizuje.” – Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň

Jaká je situace v obci?

Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.

Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky byly nejvíce prostorově koncentrované v lokalitě Prunéřov, kde v bývalých nádražních budovách ve značné vzdálenosti (30 – 45 minut chůze) od centra města bydlí zhruba 200 lidí. Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.

Co se řešilo?

Prunéřov byl vnímán obyvateli města i institucemi jako problémové místo, kde žije mnoho dlouhodobě nezaměstnaných, kteří obtížně nacházejí uplatnění na volném pracovním trhu. Tito lidé mají často více bariér pro vstup na volný pracovní trh: jsou předlužení a čelí exekucím, setkávají se s etnickými předsudky a obvykle mají nízké vzdělání a kvalifikaci. Zároveň město pociťovalo problém s čistotou a kvalitou veřejného prostoru v Prunéřově a řešilo organizaci úklidu této lokality.

Jak se to řešilo?

V první fázi byla důležitá aktivita politické reprezentace města, která se identifikovala s konceptem prostupného zaměstnání a tedy i využitím veřejně prospěšných prací a veřejné služby jako prvních stupňů pro zaměstnání. Byla navázána spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a ustaven poradní tým pro otázku zaměstnanosti. Zřízení pracovní skupiny bylo důležité, protože v rámci ní mohli zástupci města (sociální odbor, vedoucí příspěvkových organizací, politická reprezentace – starosta), neziskového sektoru (zástupci Světla Kadaň z.s., Radka z.s.) i státní správy (Úřad práce) a efektivněji koordinovat své aktivity.

Aktivita místních aktérů umožnila strategicky plánovat a realizovat dílčí opatření na řešení sociálního vyloučení v Prunéřově. Rozjely se tak projekty směřující k podpoře lepší kvality bydlení, poskytování sociálních služeb a rozvinulo se využívání nástroje veřejně prospěšných prací (VPP). V rámci Technických služeb města byla zřízena tzv. pracovní četa z nezaměstnaných umístěných na VPP pocházejících přímo z Prunéřova, jejímž úkolem byl úklid této lokality. Místní aktéři do tohoto opatření promítli představu, že pokud se na úklidu budou podílet přímo místní obyvatelé, budou lépe motivovaní ke kvalitní práci, vytvoří si užší vztah k místu bydliště a budou moct být na výsledky své práce hrdí. Tato myšlenka se osvědčila, pracovní četa, která se stará o úklid, údržbu zeleně a drobné opravy městských bytů v místě svého bydliště odvádí již několik let úspěšně funguje. Povedlo se také navázat spolupráci s místními domovníky, kteří s vedoucím čety domlouvají práce podle momentálních potřeb domů a jejich okolí.

Co to přineslo?

Přestože je Prunéřov stále označován za sociálně vyloučenou lokalitu, stav veřejných prostranství a budov (včetně bytů) se zde výrazně zlepšil. Stejně tak se postupně zlepšuje vnímání lokality mezi zástupci města a pracovní četa je tak i nástrojem pro zlepšení sociálního klimatu ve městě. Kromě toho, že Prunéřov postupně ztrácí stigma problémové lokality, je vhodným využitím VPP řešena nezaměstnanost asi dvou desítek osob, podporováno získávání jejich pracovních kompetencí, s nimiž se pak mohou lépe uplatnit na pracovním trhu.

Co dál?

Zdá se, že se Prunéřově daří zlepšit situaci lidí ohrožených sociálním vyloučením; toto zlepšení však nelze připisovat jen výše popsanému nástroji, ale synergii dlouhodobých aktivit místních aktérů .

Zřízení pracovní čety je možné vnímat jako inspiraci pro první krok k lepšímu začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na volný pracovní trh. V rámci čety si pracovníci zvyšují sebevědomí, získávají sociální i pracovní kompetence a stav Prunéřova se i díky jejich činnosti zlepšuje. Zůstává zde však problém prostupnosti z VPP do dalších stupňů zaměstnání a na volný trh. Zatím se v četě spíše točí stále stejní pracovníci nastupující opakovaně na VPP. Při vstupu na běžný pracovní trh jsou hlavním omezením těchto lidí exekuce, které značně komplikují finanční udržitelnost zaměstnání mnoha nízkopříjmovým domácnostem (podrobněji zde: prolink na dávkové poradenství).

K větší účinnosti VPP využitých v prunéřovské pracovní četě by rovněž přispělo posílení doprovodných sociálních služeb a jejich koordinované provázání s nástroji na podporu zaměstnanosti (viz např. Děčínská SMS).

Zdroje financování

Veřejně prospěšné práce jsou financované ze zdrojů Úřadu práce.

„Často slýchám o špatné motivaci dlouhodobě nezaměstnaných. My svým zaměstnancům vždy poskytujeme informaci, kolik bylo fakturováno a kolik z fakturované částky připadlo na platy. Díky tomu snáze pochopí, jaký vliv má odpovídající pracovní výkon na jejich mzdu,“ – Starosta obce Dubenec Jaroslav Huňat

Sociální podnik Hustířanka služby s.r.o. byl svazkem obcí založen zhruba před rokem a v současnosti má šest zaměstnanců. Nabízí druhou šanci dlouhodobě nezaměstnaným a lidem po výkonu trestu, ale zaměstnává i osoby v I. nebo II. stupni invalidity a také žadatele o azyl. Pro pracovníky je výhodou i to, že pracují v místě bydliště a nemusejí platit často vysoké částky za dojíždění do zaměstnání. Díky profesionalitě práce nepracuje podnik pouze na zakázkách pro zakládající obce, ale služby nabízí i na otevřeném trhu. Veřejnost si může objednat například sekání trávy, údržbu zeleně, úklid sněhu, bourací, nebo úklidové práce, truhlářské práce, nebo i malování.

Podrobnější popis této dobré praxe najdete zde, převzato ze stánek Agentury pro sociální začleňování.

Sociální podnik Hustířanka služby s.r.o. vznikl díky unikátní spolupráci dobrovolného svazku obcí mikroregionu Hustířanka. Dobrovolný svazek tvoří celkem šestnáct obcí, z Královéhradeckého kraje. Patří k nim například Dubenec, Kuks, Vilantice, nebo Velichovky. Díky vstřícnému přístupu vedení podniku, jsme zde mohli uspořádat jednodenní exkurzi pro naše partnery, kteří o zřízení sociálního podniku uvažují ve svých obcích.

Specifická skupina zaměstnanců přitom vyžaduje odlišný přístup k práci s motivací a osvojováním pracovních návyků. „Často slýchám o špatné motivaci dlouhodobě nezaměstnaných. My svým zaměstnancům vždy poskytujeme informaci, kolik bylo fakturováno a kolik z fakturované částky připadlo na platy. Díky tomu snáze pochopí, jaký vliv má odpovídající pracovní výkon na jejich mzdu,“ vysvětlil během návštěvy starosta obce Dubenec Jaroslav Huňat. Důležitá je také role předáka, bývalého hokejového trenéra, který umí své kolegy správně motivovat a pomáhá jim se zapracováním.

Adaptace na nové místo je usnadněna i poskytováním pravidelného sociálního poradenství, které probíhá ve spolupráci s Farní Charitou Dvůr Králové nad Labem. „Počáteční zděšení z toho, že poradenství zajišťuje řádová sestra, po měsíci zmizelo a někteří z našich zaměstnanců v hovoru s ní tráví mnohem více času, než bylo původně určeno. Jsou díky tomu mnohem vyrovnanější a nabývají sebejistoty, která jim tolik chybí,“ uvedl Jaroslav Huňat.

„Bez sociálního podniku bychom neměli sílu zvládat údržbu zeleně v našich obcích. Díky němu nám zůstali lidé, se kterými jsme v rámci veřejně prospěšných prací pracovali v předchozích letech, a kteří již měli zkušenosti s územím a prací v komunálních službách,“ uzavřel starosta Dubence.

Příběh paní Hany

Netypické pracovní pozice mají dvě zaměstnankyně, dříve dlouhodobě nezaměstnané, které na obecních úřadech pomáhají s úklidem, drobnými kancelářskými pracemi, nebo revizemi bezpečnosti obecního majetku. V malých obcích, kde starostové nejsou zaměstnáni na plný úvazek, tuto pomoc opravdu oceňují. Jednou z nich je paní Hana. Je jí 58 let a prakticky celý život pracovala jako zaměstnankyně kravína. Po odchodu rychle vystřídala několik krátkodobých prací, ale nikde nevydržela dlouho. Kvůli nejistotě zaměstnání se jí snížilo sebevědomí a skončila nezaměstnaná. Nyní, díky sociálnímu podniku, pomáhá na Obecním úřadě ve Vilanticích. Na Obecním úřadě vysoce hodnotí její spolehlivost a iniciativnost. „Lidé mě chválí a já jsem spokojená,“ uvádí paní Hana.

Webové stránky sociálního podniku: https://www.hustirankasluzby.cz/

„Postupem času, jak jsem přemýšlela o svým životě, tak jsem se zvedla. (…) No, tak hlavně to sebevědomí, že prostě jsem si jistější i v běžným životě. Už vlastně už vím, co chci. No prostě jdu si za svým cílem.“ tak popisuje jedna ze zaměstnankyň svou zkušenost se prací v četě, která zajišťuje úklid a údržbu zeleně v MAS Brdy Vltava.

Pracovní četa na základě poptávky obce přijede na určené místo a vykoná zadané práce. Nejčastěji se jedná o vyžínání trávy a náletových dřevin, výsadbu a údržbu zeleně, úklid apod. Poté, co jsou práce dokončeny, se četa přesune do další obce. Role obce je zde tedy klíčová, jelikož záleží na ní, zda znevýhodněným pracovníkům poskytne důvěru a svěřím jim péči o svůj majetek.

Lidé, kteří se projektu sdílené čety zúčastnili, mají mnoho společného. Většina z nich pochází ze znevýhodněného prostředí, v životě neměla moc dobré zkušenosti a musela se srovnávat se složitými situacemi. V rámci pracovní čety mají možnost získat pracovní kompetence, ale především také podporu pro řešení jejich problémů.

Tréninkové zaměstnání v kombinaci se souběžnou podporou ze strany odborníků přináší většině účastníků projektu stabilizaci, motivaci, obnovuje u nich víru nejen v sebe sama, ale také v druhé. Dodává jim vizi lepší budoucnosti a vlastní důležitosti. U účastníků projektu tak jde v samotném důsledku spíše než o obnovení nebo osvojení pracovních návyků především o změnu jejich psychického nastavení, vystoupení ze začarovaného kruhu beznaděje a frustrace.

Podrobnosti o fungování čety najdete ve studii Je to tak hezký, že máte práci, máte kolem sebe lidi https://www.pracevobci.cz/upload/studies/22/Brdy-Vltava-final.pdf.

Kadaň / Město zřídilo pracovní četu působící přímo v sociálně vyloučené lokalitě

Královéhradecký kraj / Sociální podnik dává novou šanci dlouhodobě nezaměstnaným