Úklid veřejných prostor přenechal Kolín i s pracovníky veřejně prospěšných prací neziskovce. Město má tak méně starostí, dlouhodobě nezaměstnaní naopak blíže k podpůrným službám.
“Není pro mě problém tady za těch 8 měsíců protočit místo 25 lidí 60. Vyhodit, vzít někoho jiného. Ale nechci to dělat. Chci, aby ty lidi se naučili právě to, že ráno tady musí být v sedm, aby věděli, že když jsou nemocní, musejí si vzít neschopenku, že když někde propaří celý víkend, tak já budu radši, když mi v neděli večer napíšou „chci na pondělí dovolenou“, než aby nepřišli bez omluvy. To netoleruju prostě. Oni vědí, že tam nějaká jasná pravidla jsou. A já jsem pak samozřejmě schopná pomoct jim k tomu dluhovému poradenství, řešit s nimi jejich věci, do kterých vlastně mně nic není… Takhle to mám nastavené a myslím si, že to funguje.” – Linda Heroutová, vedoucí úklidu
Jaká je situace v obci?
Středočeské město Kolín má 31 tisíc obyvatel a díky dobrému železničnímu spojení s Prahou mají jeho obyvatelé širší možnosti získání zaměstnání. Nezaměstnanost v ORP Kolín však patří v rámci kraje mezi jednu z nejvyšších (v lednu 2019 činila 3,7%). Přes přítomnost průmyslové zóny je tu trvalým problémem nedostatek míst pro osoby s nízkou kvalifikací. Zatímco situaci v tradiční sociálně vyloučené lokalitě Zengrovka se pomocí systematické terénní práce a preventivních opatření města podařilo výrazně zlepšit, riziko sociálního vyloučení se v průběhu posledních dvou desetiletí přesunulo do téměř třicítky kolínských ubytoven. Klíčovým aktérem a inovátorem v řešení sociálního vyloučení v Kolíně je již léta nezisková organizace Prostor Plus, která kromě realizace terénní sociální práce či primární prevence na školách zajišťuje úklid městských veřejných prostranství za pomoci několika desítek pracovníků zaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací (VPP).
Co se řešilo?
Ještě před několika lety zaměstnával městský úřad v Kolíně několik skupin pracovníků veřejně prospěšných prací. Ti se zabývali úklidem ulic, městských budov, vyklízením bytů, ale také třeba údržbou sportovišť a hřbitovů. Vedle městských pracovních čet v Kolíně fungovala také skupina uklízečů zaměstnaných na VPP vedená neziskovou organizací Prostor Plus, který pomocí této čety uklízel několik vybraných veřejných míst včetně sociálně vyloučené lokality Zengrovka. Pro městský úřad představovala koordinace několika pracovních skupin, související interní komunikace a práce se specifiky zaměstnanců VPP (např. administrace exekučních srážek) značnou zátěž.
Jak se to řešilo?
V zájmu racionálnější organizace na jedné straně a většího sociálního potenciálu neziskové organizace na straně druhé se město (se souhlasem ÚP) rozhodlo vzdát vlastních dotovaných míst a převést je pod Prostor Plus. Organizaci tím počet míst na VPP vzrostl z 15 na cca 30-40. Do rozpočtu Prostoru Plus kromě příspěvků na mzdy vyplácených Úřadem práce přibyl také měsíční příspěvek města ve výši 35 tisíc. Prostor Plus v rámci úklidu veřejných prostranství pro město zabezpečuje veškerý ruční úklid, dočišťování nedostatečně udržovaných prostor kolem silnic, péči o některé městské prostory (např. městská sportoviště), ale také přípravu a úklid během kulturních akcí.
Pro lidi zaměstnané na VPP toto nové uspořádání znamenalo v první řade lehčí přístup k síti sociálních služeb Prostoru plus. Pro osvědčené a motivované zaměstnance se dále nabízí možnost návazného zaměstnání v oblasti úklidové a stavební činnosti v přidruženém sociálním podniku Social Trade, které lze vnímat jako vyšší stupeň v rámci systému prostupného zaměstnání. Social Trade si i přes nálepku “romské firmy” postupně získává renomé a dnes vedle řídícího pracovníka uživí desítku dalších zaměstnanců, z nichž polovina pochází z řad účastníků VPP. Namísto formálních rekvalifikací se Social Trade snaží těmto lidem nabídnout neformální učení řemeslným pracím a zručnostem, které by jim pak otevřely dveře dál na otevřený pracovní trh.
Jednou z klíčových podmínek v pozadí kolínského modelu je důvěra města v organizační a metodickou kompetenci partnerské neziskové organizace. Prostor Plus se v Kolíně angažuje již přes 15 let, jeho minulé i současné aktivity sahají od komunitní práce s mládeží, přes prevenci zneužívání drog po dluhové poradenství. Schopnost vzájemné domluvy i skutečnost, že koordinace mezi představiteli neziskovky a města probíhá na neformální kolegiální rovině, napomáhá tomu, že zadávání i výkony probíhají bez větších komplikací.
Co se povedlo?
Outsourcováním ručního úklidu za pomoci VPP do partnerské neziskovky dosáhlo město zajištění spolehlivého úklidu ulic a veřejných prostranství při vynaložení minimálních nákladů – administrativních, organizačních i finančních. Zaměstnanci na VPP mají u Prostoru Plus blíže k návazným sociálním službám, které organizace provozuje (dluhové poradenství, terénní program). Pro zaměstnance, kteří jsou spolehliví a motivovaní skýtá výkon VPP v Prostoru Plus perspektivu postupu na stabilní pracovní místo v sociálním podniku Social Trade.
Co dál?
Z úklidové čety pracovníků v režimu VPP by se v souladu s myšlenkou prostupného zaměstnávání logicky nabízelo hledat cestu posunu do soukromé úklidové firmy. Překonání bariéry mezi chráněným zaměstnáním v Prostoru Plus a běžným byznysem se však kvůli neochotě místního úklidového monopolu AVE ke hlubší spolupráci zatím nedaří.
Organizační zjednodušení, kterého město dosáhlo odevzdáním aktivní péče o pracovníky VPP do rukou neziskové organizace, znamená také to, že se odpovědnost za další promýšlení a zabezpečování komplexní podpory vzdálilo městskému úřadu. Přestože by město podle svých představitelů dovedlo v případě potřeby úklid i práci s nezaměstnanými řešit jinak, nabízí se ale otázka, za jakou hranicí může případné další rozšiřování dodavatelského řešení přenesené působnosti obcí v sociální oblasti ohrozit inkluzivitu nebo kontinuitu poskytovaných služeb.
Zdroje financování:
“Rok, dva zpátky, v Prunéřově, právě tady ty studenti vystřihli krásnej chodník, že si s tím hráli a prostě najednou tam postavili asi dvě stě metrů dlouhej chodník.” -Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň
Jaká je situace v obci?
Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.
Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.
Co se řešilo?
Mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí z Kadaně a okolí často studují dvouleté a tříleté učební obory na chomutovské Střední škole technické, gastronomické a automobilní (SŠTGA), kde v rámci studia absolvují i praxi v oboru. Pro tyto studenty však často chybí možnost praxe v reálném prostředí, která by jim umožnila skutečně si vyzkoušet své dovednosti, rozvíjet kvalifikaci, a zároveň je bavila i pozitivně motivovala k dokončení studia a uplatnění v oboru.
Jak se to řešilo?
V Prunéřově, městské části Kadaně, se řešila potřeba opravit chodník, který byl ve špatném stavu. Město poptávalo realizátora zakázky a díky osobním kontaktům na SŠTGA se zrodila myšlenka na propojení zakázky a praxe studentů školy. Zakázka byla skutečně zadána škole a studenti chodník opravili pod vedením svých mistrů. Oboustranně výhodným výsledkem je zkvalitnění veřejného prostoru v Prunéřově a zapojení studentů do reálné práce v rámci odborné praxe. Při sjednávání zakázky byla podstatná existence osobních vazeb mezi zaměstnanci městského úřadu a školy, kteří vzájemně sladili potřeby města a možnosti školy.
Co to přineslo?
Studenti si vyzkoušeli práci na reálné zakázce, což je pro ně mnohem přínosnější, než zkoušet si práci ve cvičných podmínkách školy – Ing. Jancák, mistr: “proč by měli někde na dvoře skládat do nekonečna metr dlažby stokrát dokola, když [to] prostě můžou udělat v praxi.” Zároveň za práci mohli dostat menší finanční ohodnocení, které přispělo k motivační roli praxe.
Kvalitní a zajímavá odborná praxe se výrazně podílí na motivaci studentů k dokončení studia. Zároveň se získáváním reálné pracovní zkušenosti zvyšuje jejich šance na uplatnění po studiu. Například i v rámci městských příspěvkových organizací, které se studenty tímto způsobem učiní pozitivní zkušenost. Pro město je pak takové řešení ekonomicky výhodné, protože náklady na zhotovení zakázky byly výrazně nižší, než kdyby ji realizovala běžná stavební firma.
Co dál?
Na podobném principu by mohly být realizovány i jiné menší stavební zakázky obcí. V Kadani se spolupráce mezi městem a střední školou při zadávání zakázek zatím pozitivně rozvíjí a má potenciál k pravidelné a systematické kooperaci. Je důležité, aby i nadále byla spolupráce výhodná pro obě strany. Zajímavé by také bylo uvažovat o zaměstnávání studentů SŠTGA po absolvování studia v městských příspěvkových organizacích, kde by mohli nastartovat svou kariéru. Velmi přínosné by bylo i propojení odborných praxí s činností soukromých firem v regionu.
Problematickou otázkou je vyplácení odměn v souvislosti s odbornými praxemi studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí: V situaci, kdy si studenti v rámci školní odborné praxe vydělají nějakou menší částku, se v případě rodin pobírajících sociální dávky pro nejchudší, tato odměna započítává do společného příjmu domácnosti a může způsobit krátkodobý výpadek výplaty dávek, přičemž odměna za praxi činí výrazně nižší částku, a paradoxně se tak zhorší finanční situace celé rodiny.V takovém případě je student demotivován k práci (i studiu) hned na začátku své životní dráhy.
Zdroje financování
Rozpočet města Kadaň.