Ve čtvrtek 4. února proběhla celodenní online závěrečná konference projektu Dobrá práce v obci. Přinášíme shrnutí toho hlavního, co zde zaznělo, třeba i pro ty z vás, kdo se nakonec nemohli zúčastnit celého programu.
Moc děkujeme za příjemně a produktivně strávený společný čas!
První blok se zaměřoval na příčiny dlouhodobé nebo opakované nezaměstnanosti a následné určení principů, z nichž by měla vycházet podpora této skupiny.
Evropský pohled: Comprehensive approach to the long term unemployment
Úvodní vstup od Gelu Calaceana z Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (DG EMPL) Evropské komise zasadil téma konference do aktuálních evropských debat, ve kterých na základě evaluací politik zaměstnanosti dochází postupně k odklonu od work first přístupů. Zdůraznil důležitost komplexní koordinované podpory, zejména pak přístupu k stabilnímu, adekvátně hodnocenému zaměstnání.
Lucie Trlifajová pak navázala představením základních východisek projektu Dobrá práce v obci, který jako problém vnímá především zacyklení osob v prekarizovaných pracích. Cílem podpory nezaměstnaných osob nemá být jen zaměstnání samo o sobě, ale změna postavení na trhu práce. Pro to je podstatné porozumění různým typům bariér, kterým nezaměstnaní mohou čelit, a z toho vycházejícím principům podpory. Petr Kučera se následně zaměřil na představení konceptu “dobré práce” jako cíle veřejných politik. I když jde o koncept, který je součástí řady mezinárodních dokumentů, v české politice zaměstnanosti doposud zcela chyběl.
V souvislosti s prekérními pracemi bychom také rádi upozornili na naši novou analýzu o zranitelnosti lidí v prekérních pracích, kterou zviditelnila současná pandemie, a neschopnosti sociálního systému efektivně chránit lidi v těchto nejistých pracích.
Druhý blok ukazoval, jak lze využít zkušenost s veřejně prospěšnými pracemi jako východisko pro nastavení komplexní podpory jedince. Veřejně prospěšné práce jsou dlouhodobě kritizovány, zejména proto, že nepřináší změnu v situaci lidí, kteří na nich pracují, jak ilustroval Jiří Vyhlídal z VUPSV. Přesto lze zkušenosti s nimi využít a rozvíjet. Potenciální roli obce v oblasti zaměstnanosti a centrální roli, kterou mohou mít při koordinaci komplexní podpory dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných, se ve svém příspěvku věnovala Daniela Büchlerová. Na závěr bloku byla představena zcela nová analýza Podpora bez podpory o vedoucích tréninkových pracovních míst, kteří hrají klíčovou roli v podpoře na tréninkových místech.
Na závěr dopolední části byly představeny nástroje, které v průběhu projektu Dobrá práce v obci vznikly a jež jsou určeny obcím, zaměstnavatelům a komukoliv, kdo se podílí na tvorbě lokálních strategií, především v oblasti zaměstnanosti:
Na začátku odpolední části lokální koordinátor Bronislav Podlaha společně s metodikem projektu Karlem Novákem zdůraznili klíčovou pozici obce při podpoře lokální zaměstnanosti a podrobně rozvedli možné role, které v této pozici obec může hrát – roli tvůrce a koordinátora lokálního partnerství, garanta sítě služeb a koordinátora případové spolupráce, roli tvůrce podmínek ke vzniku pracovních míst či roli zaměstnavatele. Na ně pak navázali evaluátoři projektu s prezentací dosavadních zjištění a zkušeností obcí, které do projektu byly zapojeny.
Poslední část konference byla rozdělena do dvou virtuálních místností, které byly určeny především diskuzi se zástupci obcí zapojených do projektu i mezi účastníky navzájem. Úspěch diskuzí dosvědčuje fakt, že jedna z nich se protáhla téměř o hodinu nad plánovaný konec konference. Zápisy z těchto diskuzí stejně jako jednotlivé prezentace z konference naleznete pod odkazem níže.
Všechny prezentace a poznámky z odpoledních diskuzí ZDE.
Další materiály:
Nekomerční pracovní agentura v Kolíně pomáhá lidem po výkonu trestu získat a udržet si zaměstnání.
“Má klient kde bydlet? Má vyřízené doklady? Má v pořádku občanku a zdravotní kartičku? Můžeme mu třeba nějak pomoci s vyřízením dávek na oddělení hmotné nouze? Máme lidi, kteří přijdou přímo z toho výkonu trestu a prostě fakt neví a mají třeba ubytování na pět dní a pak, pak neví, co s nimi bude. Čili ta sociální stabilizace prostě je pro nás krok číslo jedna.” – Ilona Müllerová, pracovní konzultantka v projektu
Jaká je situace v obci?
Středočeské město Kolín má 31 tisíc obyvatel a díky dobrému železničnímu spojení s Prahou mají jeho obyvatelé širší možnosti získání zaměstnání. Nezaměstnanost v ORP Kolín však patří v rámci kraje mezi jednu z nejvyšších (v lednu 2019 činila 3,7%). Přes přítomnost průmyslové zóny je tu trvalým problémem nedostatek míst pro osoby s nízkou kvalifikací. Zatímco situaci v tradiční sociálně vyloučené lokalitě Zengrovka se pomocí systematické terénní práce a preventivních opatření města podařilo výrazně zlepšit, riziko sociálního vyloučení se v průběhu posledních dvou desetiletí přesunulo do téměř třicítky kolínských ubytoven. Klíčovým aktérem a inovátorem v řešení sociálního vyloučení v Kolíně je již léta nezisková organizace Prostor Plus, která kromě realizace terénní sociální práce či primární prevence na školách zajišťuje úklid městských veřejných prostranství za pomoci několika desítek pracovníků zaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací (VPP).
Co se řešilo?
Lidé vracející se z výkonu trestu do běžného života se zpravidla nacházejí ve velmi obtížné situaci. Během krátké doby si musí najít bydlení, zdroj příjmu, začít řešit své závazky a často i dluhy. Při hledání práce, která by jim ve stabilizaci životní situace napomohla, se pak setkávají s předsudky potenciálních zaměstnavatelů, často nemají dostatečné sociální kontakty a zázemí, neznají svá práva a povinnosti, mají nízké sebevědomí. Stát ani obce přitom aktivní systematickou podporu v procesu návratu z vězení do civilního života nenabízí.
Jak se to řešilo?
Podpoře a pomoci lidem po výkonu trestu se v u nás už léta zabývá organizace Rubikon Centrum, které právě v Kolíně v letech 2016-2019 realizuje projekt kombinující pracovní a dluhové poradenství. Účast v projektu, do něhož se v prvních dvou letech zapojilo na 60 klientů, poskytuje dlouhodobou podporu v několika fázích.
V úvodních týdnech po dobrovolném nástupu do projektu se Rubikon s účastníkem věnuje sociální stabilizaci, která zahrnuje především zajištění bydlení, vyřízení dokladů a nárokování relevantních dávek státní sociální podpory či pomoci. Zároveň v této první fázi klientovi pomáhá Rubikon zmapovat své dluhy (týkají se 9 z 10 klientů), aby do práce vstupoval s představou o svých závazcích a perspektivou, jak s nimi naložit.
Návazná fáze podpory se soustředí na hledání pracovních příležitostí a přípravu na pracovní pohovor. S klienty, kterým často chybí i přístup k internetu, pracovní konzultant hledá vhodné pracovní nabídky, konzultuje životopis, ale také mluví o tom, jak prezentovat své pracovní zkušenosti potenciálnímu zaměstnavateli a jak vysvětlit několikaletou mezeru ve svém životopisu. Klientům, kteří mají u svých starších deliktů nárok na vymazání zápisu v trestním rejstříku, také pomáhají s příslušnou žádostí.
Pokud má účastník projektu nulové pracovní zkušenosti, má v rámci projektu Rubikon Centra možnost nastoupit na tréninkové místo, kde si pod zkušeným vedením na částečný úvazek vyzkouší pracovní režim v roli uklízeče. Projekt také umožňuje poskytnout mzdový příspěvek firmám, které pro klienta Rubikonu vytvoří místo. S těmi, kteří pracovní místo získají a nastoupí, Rubikon udržuje pravidelný kontakt pro případ, že by potřeboval další podporu při udržení si práce.
Strukturovaný poradenský proces doplňuje a podporuje přítomnost tzv. Romského mentora. Úkolem tohoto mentora je pomoci navrátilci z výkonu trestu se zorientovat v nové situaci z pozice člověka se srovnatelnou životní zkušeností – bohatšího ovšem o zkušenost úspěšné pracovní a sociální stabilizace. Ať už jde o vyřizování formalit na úřadech nebo řešení různých krizových situací, v terénu pohyblivý mentor dokáže klienta Rubikonu, obzvláště pokud jde o Roma, provázet a správně nasměrovat často účinněji, než neromská konzultantka v projektové kanceláři. Významným úkolem mentora je také mentorovat klienty při vykonávání alternativního trestu (např. propuštění s podmínkou, trest obecně prospěšných prací) a dohlédnout na jejich úspěšné splnění.
Co se povedlo?
Postupná, systematická příprava, kombinovaná s neformální podporou mentora, pomáhá u zpravidla zadlužených a v kontaktu s úřady nejistých lidí s trestní minulostí předejít typickým příčinám neúspěchu v práci a následného návratu do nezaměstnanosti. I když zdaleka ne každý, kdo do projektu vstoupí, nalezne trvalé zaměstnání, v jeho prvních dvou letech si práci našla a udržela zhruba třetina (20) účastníků. Polovina z nich byla přitom zaměstnána u zaměstnavatelů spolupracujících s Rubikonem, ostatní si místo našli sami na volném trhu.
Co dál?
Přestože je nedostatečná kvalifikace mnohdy pro lidi s nízkým vzděláním a trestní minulostí překážkou při hledání zaměstnání, motivovat je k jejímu doplnění bývá obtížné – vzdělávání berou jako nevítané zdržení na cestě k rychlému zaměstnání a tolik potřebnému výdělku.
Zdroje financování:
Operační program Zaměstnanost (ESF) v rámci tzv. “Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám”