Neutrální půda, přiblížení služeb a podpora i po získání zaměstnání.
“Každý ten jedinec je expertem na svůj vlastní život. Já jsem jenom tím, kdo ho provází systémem. Pokud on něco chce, já se mu snažím vyhovět, popřípadě mu to vysvětlit, pokud to nejde. Ale není to tak, že já mu budu říkat, co on má dělat.” – Jiří Hanzelín, pracovní konzultant projektu
Jaká je situace v obci?
Statutární město Chomutov nacházející se v Ústeckém kraji má přibližně 50 tisíc obyvatel, z nichž každý šestý je v exekuci. Přes blízkost pořád rostoucí průmyslové zóny “Žatecký triangl” a německé hranice, kam mnozí místní dojíždějí za lepším výdělkem, byla evidovaná nezaměstnanost v okresu Chomutov v říjnu 2018 na úrovni 5%. Ve městě, především na sídlištích, žije rozptýleně mezi běžnou populací několik tisíc sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených osob. Jde o lidi, kteří mají obvykle větší několikanásobná znevýhodnění na pracovním trhu. Je proto zajímavé, že lze v Chomutově napříč městskými příspěvkovými organizacemi vysledovat poměrně hojné využívání veřejně prospěšných prací v pestrém spektru činností – od pomocných kuchařů ve školách až po sekáče trávy na veřejných prostranstvích.
Co se řešilo?
Lidem s kumulací bariér na trhu práce dokáže Úřad práce při omezených personálních kapacitách a současné definici kompetencí jednotlivých jeho složek často jen stěží nabídnout dostatečnou podporu potřebnou k nalezení a udržení práce. Péče o klienta se kvůli dělbě práce mezi odděleními hmotné nouze, pojistných dávek nebo zprostředkování rozpadá do několika dílčích oblastí a zpravidla postrádá komplexní pohled na jeho sociální situaci a její koordinované řešení. Spíše než jako místo, kde se člověk může zorientovat ve svých právech, povinnostech a možnostech, či nalézt pomoc při odstraňování překážek bránících stabilnímu zaměstnání (zejména dluhů a nejistoty v bydlení , pak Úřad práce může působit spíše jako instituce vynucující, kontrolující a trestající.
Z hlediska řešení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti je jedním ze zásadních limitů současného nastavení aktivní politiky zaměstnanosti fakt, že podpora Úřadu práce končí v momentě nástupu uchazeče do zaměstnání. O jakýchkoliv případných potížích, nedorozuměních mezi zaměstnavatelem a umístěným uchazečem nebo selháních ze strany svého bývalého klienta se Úřad práce již nedozví a nedokáže nabídnout zůčastněným stranám žádnou pomoc při zachování pracovního poměru. O důvodech a okolnostech jeho případného předčasného ukončení, na které by mohla další podpora nezaměstnaného člověka navázat, nemá ÚP rovněž žádné poznatky. Projekt “Společně to dokážeme v Ústeckém kraji” realizovaný Úřadem práce v letech 2016 – 2022 v několika severočeských lokalitách, je výjimečný tím, že svým komplexním přístupem překonává jak segmentaci životní situace nezaměstnaného podle logiky administrativních oddělení ÚP, tak výpadek podpory po zapojení do pracovního procesu.
Jak se to řešilo?
Projekt “Společně to dokážeme v Ústeckém kraji”, realizovaný od jara 2016 do jara 2019, je v mnohém kontrapunktem “klasické” práce Úřadu práce, i když se realizuje v jeho gesci. Kancelář projektu se nachází na “neutrální půdě” v prostorách neziskové organizace Člověk v tísni, což podle pracovního konzultanta projektu vytváří pro uchazeče bezpečné prostředí. Zároveň se díky přítomnosti návazných služeb dluhového poradenství a terénních sociálních pracovníků NNO daří bezprostředně si předávat klienty a informace mezi jednotlivými službami podle aktuálních potřeb.
Pracovní konzultant nejdříve s účastníkem projektu mapuje jeho celkovou situaci – rodinnou, dluhovou, bytovou, zdravotní. V návaznosti na to během prvního měsíce po vstupu do projektu absolvuje účastník sérii motivačních školení (v rozsahu 20 hodin), v rámci nichž se dozví, co všechno ho na cestě od sepisování životopisu až po první výplatu čeká. Během dalšího individuálního poradenství si pak klient s konzultantem vyjasňuje, co by rád dělal a jaké kroky je k tomu třeba podniknout. Na základě tohoto poradenství pak může hledat práci na otevřeném pracovním trhu, nebo získat nabídku od zaměstnavatelů, se kterými konzultant předem navázal kontakt. Projekt účastníkovi může dále nabídnout rekvalifikaci, proplacení nákladů na dojíždění v prvních dvou měsících nebo uhrazení jiných přímých nákladů (lékařská prohlídka apod.). Zaměstnavateli, který účastníka přijme do zaměstnání, pak jako pobídku poskytne příspěvek na mzdu účastníka projektu v rámci dotovaného pracovního místa (SÚPM).
Zásadní přidanou hodnotou projektu je ovšem to, že podpora účastníka nekončí jeho nástupem do zaměstnání. Na konzultanta se mohou kdykoliv obrátit nejen již zaměstnaní účastníci projektu, ale také jejich noví zaměstnavatelé. V případě vzniklých problémů tak může konzultant fungovat jako mediátor mezi oběma stranami. Pokud účastník o místo přijde, navazuje projektová podpora opětovným hledáním práce. Kromě toho se v rámci projektu nabízí zaměstnavatelům workshopy, které je připravují na specifika práce se zaměstnancem se zkušeností s dlouhodobou nezaměstnaností.
Jak při rekrutaci účastníků projektu, tak při vyhledávání spolupracujících zaměstnavatelů a volných míst postupuje pracovní konzultant nezávisle na evidenci Úřadu práce: účastníky vyhledává v terénu sám (resp. se mu díky doporučení hlásí sami), místní firmy samostatně oslovuje. Tento způsob práce zaručuje, že se do projektu dostávají jen motivovaní účastníci a zaměstnavatelé. Intenzivní individuální práce s účastníky, jakož i skutečnost, že většinu poradenství zajišťuje jedna osoba v podobě pracovního konzultanta umožňuje vznik důvěry, a zároveň hlubšího poznání životní situace a potenciálu klienta, které se vysokou měrou podílejí na vysoké úspěšnosti projektu.
Co to přineslo?
Projekt Společně to dokážeme reflektuje odborníky zdůrazňovanou skutečnost, že zaměstnanost nelze řešit odděleně od širší sociální situace člověka. Komplexní individuálně zaměřené poradenství a koncentrace několika podpůrných služeb v jednom místě (na způsob tzv. “one-stop shop”) zjednodušuje účastníkům projektu souběžné řešení problémů v jednotlivých oblastech. Zejména vedení k aktivnímu řešení dluhů pomáhá u klientů budovat motivaci udržet si legální práci či hledat lepší pracovní uplatnění. Kontinuální podpora účastníků projektu (a v případě potřeby i jejich zaměstnavatelů) po získání zaměstnání snižuje riziko předčasného ukončení pracovního poměru a návratu pracovníka zpátky do evidence úřadu práce.
Projekt je v Chomutově a okolí již známý jako úspěšný, noví projektoví účastníci se tak rekrutují často ze známých již úspěšně zaměstnaných participantů nebo z klientů místních neziskových organizací. Počet zapojených účastníků projektu už rok před původním koncem projektu (2019) o desítky lidí převyšoval stanovené závazky.
Co dál?
Velké nadnárodní průmyslové společnosti o zaměstnávání lidí s bariérami zatím nejeví zájem.
Zdroje financování:
Operační program Zaměstnanost (ESF) a státní rozpočet
Zajímavý odkaz:
Rozhovor s Jiřím Hanzelínem, terénní pracovníkem v projektu „Společně to dokážeme v Ústeckém kraji”
Neutrální půda, přiblížení služeb a podpora i po získání zaměstnání.
“Každý ten jedinec je expertem na svůj vlastní život. Já jsem jenom tím, kdo ho provází systémem. Pokud on něco chce, já se mu snažím vyhovět, popřípadě mu to vysvětlit, pokud to nejde. Ale není to tak, že já mu budu říkat, co on má dělat.” – Jiří Hanzelín, pracovní konzultant projektu
Jaká je situace v obci?
Statutární město Chomutov nacházející se v Ústeckém kraji má přibližně 50 tisíc obyvatel, z nichž každý šestý je v exekuci. Přes blízkost pořád rostoucí průmyslové zóny “Žatecký triangl” a německé hranice, kam mnozí místní dojíždějí za lepším výdělkem, byla evidovaná nezaměstnanost v okresu Chomutov v říjnu 2018 na úrovni 5%. Ve městě, především na sídlištích, žije rozptýleně mezi běžnou populací několik tisíc sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených osob. Jde o lidi, kteří mají obvykle větší několikanásobná znevýhodnění na pracovním trhu. Je proto zajímavé, že lze v Chomutově napříč městskými příspěvkovými organizacemi vysledovat poměrně hojné využívání veřejně prospěšných prací v pestrém spektru činností – od pomocných kuchařů ve školách až po sekáče trávy na veřejných prostranstvích.
Co se řešilo?
Lidem s kumulací bariér na trhu práce dokáže Úřad práce při omezených personálních kapacitách a současné definici kompetencí jednotlivých jeho složek často jen stěží nabídnout dostatečnou podporu potřebnou k nalezení a udržení práce. Péče o klienta se kvůli dělbě práce mezi odděleními hmotné nouze, pojistných dávek nebo zprostředkování rozpadá do několika dílčích oblastí a zpravidla postrádá komplexní pohled na jeho sociální situaci a její koordinované řešení. Spíše než jako místo, kde se člověk může zorientovat ve svých právech, povinnostech a možnostech, či nalézt pomoc při odstraňování překážek bránících stabilnímu zaměstnání (zejména dluhů a nejistoty v bydlení , pak Úřad práce může působit spíše jako instituce vynucující, kontrolující a trestající.
Z hlediska řešení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti je jedním ze zásadních limitů současného nastavení aktivní politiky zaměstnanosti fakt, že podpora Úřadu práce končí v momentě nástupu uchazeče do zaměstnání. O jakýchkoliv případných potížích, nedorozuměních mezi zaměstnavatelem a umístěným uchazečem nebo selháních ze strany svého bývalého klienta se Úřad práce již nedozví a nedokáže nabídnout zůčastněným stranám žádnou pomoc při zachování pracovního poměru. O důvodech a okolnostech jeho případného předčasného ukončení, na které by mohla další podpora nezaměstnaného člověka navázat, nemá ÚP rovněž žádné poznatky. Projekt “Společně to dokážeme v Ústeckém kraji” realizovaný Úřadem práce v letech 2016 – 2022 v několika severočeských lokalitách, je výjimečný tím, že svým komplexním přístupem překonává jak segmentaci životní situace nezaměstnaného podle logiky administrativních oddělení ÚP, tak výpadek podpory po zapojení do pracovního procesu.
Jak se to řešilo?
Projekt “Společně to dokážeme v Ústeckém kraji”, realizovaný od jara 2016 do jara 2019, je v mnohém kontrapunktem “klasické” práce Úřadu práce, i když se realizuje v jeho gesci. Kancelář projektu se nachází na “neutrální půdě” v prostorách neziskové organizace Člověk v tísni, což podle pracovního konzultanta projektu vytváří pro uchazeče bezpečné prostředí. Zároveň se díky přítomnosti návazných služeb dluhového poradenství a terénních sociálních pracovníků NNO daří bezprostředně si předávat klienty a informace mezi jednotlivými službami podle aktuálních potřeb.
Pracovní konzultant nejdříve s účastníkem projektu mapuje jeho celkovou situaci – rodinnou, dluhovou, bytovou, zdravotní. V návaznosti na to během prvního měsíce po vstupu do projektu absolvuje účastník sérii motivačních školení (v rozsahu 20 hodin), v rámci nichž se dozví, co všechno ho na cestě od sepisování životopisu až po první výplatu čeká. Během dalšího individuálního poradenství si pak klient s konzultantem vyjasňuje, co by rád dělal a jaké kroky je k tomu třeba podniknout. Na základě tohoto poradenství pak může hledat práci na otevřeném pracovním trhu, nebo získat nabídku od zaměstnavatelů, se kterými konzultant předem navázal kontakt. Projekt účastníkovi může dále nabídnout rekvalifikaci, proplacení nákladů na dojíždění v prvních dvou měsících nebo uhrazení jiných přímých nákladů (lékařská prohlídka apod.). Zaměstnavateli, který účastníka přijme do zaměstnání, pak jako pobídku poskytne příspěvek na mzdu účastníka projektu v rámci dotovaného pracovního místa (SÚPM).
Zásadní přidanou hodnotou projektu je ovšem to, že podpora účastníka nekončí jeho nástupem do zaměstnání. Na konzultanta se mohou kdykoliv obrátit nejen již zaměstnaní účastníci projektu, ale také jejich noví zaměstnavatelé. V případě vzniklých problémů tak může konzultant fungovat jako mediátor mezi oběma stranami. Pokud účastník o místo přijde, navazuje projektová podpora opětovným hledáním práce. Kromě toho se v rámci projektu nabízí zaměstnavatelům workshopy, které je připravují na specifika práce se zaměstnancem se zkušeností s dlouhodobou nezaměstnaností.
Jak při rekrutaci účastníků projektu, tak při vyhledávání spolupracujících zaměstnavatelů a volných míst postupuje pracovní konzultant nezávisle na evidenci Úřadu práce: účastníky vyhledává v terénu sám (resp. se mu díky doporučení hlásí sami), místní firmy samostatně oslovuje. Tento způsob práce zaručuje, že se do projektu dostávají jen motivovaní účastníci a zaměstnavatelé. Intenzivní individuální práce s účastníky, jakož i skutečnost, že většinu poradenství zajišťuje jedna osoba v podobě pracovního konzultanta umožňuje vznik důvěry, a zároveň hlubšího poznání životní situace a potenciálu klienta, které se vysokou měrou podílejí na vysoké úspěšnosti projektu.
Co to přineslo?
Projekt Společně to dokážeme reflektuje odborníky zdůrazňovanou skutečnost, že zaměstnanost nelze řešit odděleně od širší sociální situace člověka. Komplexní individuálně zaměřené poradenství a koncentrace několika podpůrných služeb v jednom místě (na způsob tzv. “one-stop shop”) zjednodušuje účastníkům projektu souběžné řešení problémů v jednotlivých oblastech. Zejména vedení k aktivnímu řešení dluhů pomáhá u klientů budovat motivaci udržet si legální práci či hledat lepší pracovní uplatnění. Kontinuální podpora účastníků projektu (a v případě potřeby i jejich zaměstnavatelů) po získání zaměstnání snižuje riziko předčasného ukončení pracovního poměru a návratu pracovníka zpátky do evidence úřadu práce.
Projekt je v Chomutově a okolí již známý jako úspěšný, noví projektoví účastníci se tak rekrutují často ze známých již úspěšně zaměstnaných participantů nebo z klientů místních neziskových organizací. Počet zapojených účastníků projektu už rok před původním koncem projektu (2019) o desítky lidí převyšoval stanovené závazky.
Co dál?
Velké nadnárodní průmyslové společnosti o zaměstnávání lidí s bariérami zatím nejeví zájem.
Zdroje financování:
Operační program Zaměstnanost (ESF) a státní rozpočet
Zajímavý odkaz:
Rozhovor s Jiřím Hanzelínem, terénní pracovníkem v projektu „Společně to dokážeme v Ústeckém kraji”