“Rok, dva zpátky, v Prunéřově, právě tady ty studenti vystřihli krásnej chodník, že si s tím hráli a prostě najednou tam postavili asi dvě stě metrů dlouhej chodník.” -Ing. Jancák, odbor životního prostředí, MÚ Kadaň
Jaká je situace v obci?
Kadaň je podkrušnohorské město se zhruba 18 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji poblíž Chomutova. V okolí se nachází několik průmyslových zón, v přímé blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří nebo Žatce. Míra nezaměstnanosti zde byla v únoru 2019 zhruba 5,3%, tedy výrazně vyšší než celorepublikový průměr (2,0%). Kadaň je typickým příkladem menšího města ve strukturálně znevýhodněném regionu, které je zároveň aktivní z hlediska řešení problému sociálního vyloučení a podpory dlouhodobě nezaměstnaných.
Sociální problémy se v Kadani dotýkají širší skupiny lidi, historicky zde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality – Prunéřov a Tušimice, obě ve značné vzdálenosti od centra města. Kromě toho jsou sociálním vyloučením ohrožení i lidé ze sídliště “B” (Chomutovská). Díky společnému působení sociálního odboru města, Agentury pro sociální začleňování a dalších aktérů z řad neziskového sektoru se zde podařilo rozjet různé integrační projekty týkající se především zvýšení kvality bydlení (rekonstrukce budov), posílení sociálních služeb (řízení centra sociálních služeb v Prunéřově), ale i řešení dlouhodobé nezaměstnanosti.
Co se řešilo?
Mladí lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí z Kadaně a okolí často studují dvouleté a tříleté učební obory na chomutovské Střední škole technické, gastronomické a automobilní (SŠTGA), kde v rámci studia absolvují i praxi v oboru. Pro tyto studenty však často chybí možnost praxe v reálném prostředí, která by jim umožnila skutečně si vyzkoušet své dovednosti, rozvíjet kvalifikaci, a zároveň je bavila i pozitivně motivovala k dokončení studia a uplatnění v oboru.
Jak se to řešilo?
V Prunéřově, městské části Kadaně, se řešila potřeba opravit chodník, který byl ve špatném stavu. Město poptávalo realizátora zakázky a díky osobním kontaktům na SŠTGA se zrodila myšlenka na propojení zakázky a praxe studentů školy. Zakázka byla skutečně zadána škole a studenti chodník opravili pod vedením svých mistrů. Oboustranně výhodným výsledkem je zkvalitnění veřejného prostoru v Prunéřově a zapojení studentů do reálné práce v rámci odborné praxe. Při sjednávání zakázky byla podstatná existence osobních vazeb mezi zaměstnanci městského úřadu a školy, kteří vzájemně sladili potřeby města a možnosti školy.
Co to přineslo?
Studenti si vyzkoušeli práci na reálné zakázce, což je pro ně mnohem přínosnější, než zkoušet si práci ve cvičných podmínkách školy – Ing. Jancák, mistr: “proč by měli někde na dvoře skládat do nekonečna metr dlažby stokrát dokola, když [to] prostě můžou udělat v praxi.” Zároveň za práci mohli dostat menší finanční ohodnocení, které přispělo k motivační roli praxe.
Kvalitní a zajímavá odborná praxe se výrazně podílí na motivaci studentů k dokončení studia. Zároveň se získáváním reálné pracovní zkušenosti zvyšuje jejich šance na uplatnění po studiu. Například i v rámci městských příspěvkových organizací, které se studenty tímto způsobem učiní pozitivní zkušenost. Pro město je pak takové řešení ekonomicky výhodné, protože náklady na zhotovení zakázky byly výrazně nižší, než kdyby ji realizovala běžná stavební firma.
Co dál?
Na podobném principu by mohly být realizovány i jiné menší stavební zakázky obcí. V Kadani se spolupráce mezi městem a střední školou při zadávání zakázek zatím pozitivně rozvíjí a má potenciál k pravidelné a systematické kooperaci. Je důležité, aby i nadále byla spolupráce výhodná pro obě strany. Zajímavé by také bylo uvažovat o zaměstnávání studentů SŠTGA po absolvování studia v městských příspěvkových organizacích, kde by mohli nastartovat svou kariéru. Velmi přínosné by bylo i propojení odborných praxí s činností soukromých firem v regionu.
Problematickou otázkou je vyplácení odměn v souvislosti s odbornými praxemi studentů ze sociálně znevýhodněného prostředí: V situaci, kdy si studenti v rámci školní odborné praxe vydělají nějakou menší částku, se v případě rodin pobírajících sociální dávky pro nejchudší, tato odměna započítává do společného příjmu domácnosti a může způsobit krátkodobý výpadek výplaty dávek, přičemž odměna za praxi činí výrazně nižší částku, a paradoxně se tak zhorší finanční situace celé rodiny.V takovém případě je student demotivován k práci (i studiu) hned na začátku své životní dráhy.
Zdroje financování
Rozpočet města Kadaň.
Trochu sociální podnik, trochu pracovní agentura
„Když máte menší firmu, sedí tam jedna účetní na zkrácený úvazek a přijde jí tam pět lidí, na který najednou začnou skákat exekuce, tak dává výpověď. Za prvý neví, co s tím má dělat, za druhý s těmi exekutory většinou jsou problémy, dohady… De facto všichni zaměstnavatelé, se kterými se stýkáme nebo máme ty smluvní vazby, velice kvitují, když už uchazeči přijdou a tu insolvenci mají hotovou. Protože přijde jedna srážka, všechno je průhledný a jim to strašně ulehčí práci. A hlavně vidí, že ten člověk už je motivovaný.“ – Petra Hamerská, pracovní konzultantka Střediska městských služeb, Děčín
Jaká je situace v obci?
Padesátitisícové pohraniční severočeské město Děčín patří v důsledku úpadku místního průmyslu již od 90. let 20. století mezi obce s výraznou mírou sociálního vyloučení. O té svědčí nejenom nadprůměrná míra nezaměstnanosti – v roce 2012 dosahovala 12%, na podzim 2018 byla na úrovni 4,1% (vs. 2,8% průměrně v ČR) – ale také desetiprocentní podíl obyvatel v hmotné nouzi a 16% populace v exekuci (2016). Podstatnou odlišností oproti jiným městům je v případě Děčína aktivní zájem radnice o oblast zaměstnanosti, který se projevuje nejenom hojným využíváním veřejně prospěšných prací (VPP) a veřejné služby v rámci úklidu města, ale také opakovanými projekty prostupného zaměstnávání.
Co se řešilo?
I když v motivaci k založení Střediska městských služeb figuruovala úspora městských financí i potřeba operativního nasazení úklidu podle potřeb města, ústředním záměrem při transformaci pracovní skupiny při MÚ do samostatné organizační jednotky bylo nabídnout ve větším rozsahu možnost zaměstnání lidem na okraji společnosti.
Jak se to řešilo?
Město Děčín v roku 2011 založilo organizační složku s názvem Středisko městských služeb (SMS), která kromě stabilních zaměstnanců pravidelně zaměstnává desítky lidí na VPP. Ti v SMS obvykle začínají jako vykonavatelé veřejné služby, jejichž nasazení je v Děčíně na rozdíl od mnoha jiných měst předem plánováno s cílem nejen efektivněji využít jejich práci, ale také dát jim možnost přizpůsobit se pracovnímu režimu. Pracovnící, kteří se v rámci veřejné služby osvědčí, jsou dále umisťovány na VPP, osvědčení zaměstnanci VPP pak v případě uvolnění kmenového místa získají stabilní práci u SMS nebo jsou doporučeni soukromým zaměstnavatelům.
Kromě zhruba dvacítky kmenových zaměstnanců měla SMS v létě 2018 několik desítek míst v režimu VPP a téměř 100 pracovníků vykonávajících veřejnou službu. Čtyřicítka míst na VPP byla poskytnuta v rámci projektu prostupného zaměstnávání, který garantoval výjimečně dlouhou dvanáctiměsíční dotaci posilující stabilizační efekt tohoto zaměstnání. Vedle dobré vůle v přístupu k zaměstnancům je u vedení SMS potřeba vyzdvihnout aktivní zájem o zaměstnance a poskytování podpory ke změně životní situace, jejichž motorem je zejména pracovní konzultantka. Ta lidské osudy a momentální problémy svých pracovníků nejenom vyslechne, ale propojuje je s relevantními poskytovateli služeb a funguje jako jakási neformální sociální pracovnice.
Klíčová je zejména aktivita vedení v oblasti dluhů. SMS dle vlastních slov “tlačí” své zaměstnance – ty stálé i ty na dotovaných pozicích – aby vstoupili do insolvence. Zatímco administrativu spojenou se srážkami se mzdy pro SMS zajišťuje město, zaměstnancům je díky úzké spolupráci s Charitním sdružením k dispozici kvalifikované dluhové poradenství, zprostředkování insolvence a příležitostné workshopy zaměřené na právní a finanční gramotnost. Jelikož finanční odměny nejsou pro většinu lidí v exekuci skutečnou motivací, nabízí SMS zaměstnancům nefinanční benefity jako například stravenky, volné vstupenky na sportovní akce a nově uvažuje i o výhodnějším firemním telefonním tarifu.
Vedení SMS také aktivně vyhledává volná pracovní místa v místních firmách s cílem propojit potřeby soukromých zaměstnavatelů s možnostmi svých zaměstnanců. Za několik let práce s dlouhodobě nezaměstnanými si získala takové renomé, že se dnes už firmy již na SMS samy obracejí se žádostmi o dodání uchazečů k výběrovým řízením. Aktuálně SMS realizuje už několikátý projekt prostupného zaměstnávání, v rámci něhož jsou účastníci-zaměstnanci pomocí individuálního poradenství a vzdělávání připravováni na vstup na otevřený trh práce.
Co to přineslo?
Provozování úklidové organizační složky bez vlastní právní subjektivity nabízí městu Děčín možnost přímo zadávat úkoly (bez nutnosti veřejně soutěžit úklidové zakázky), operativně nasazovat pracovníky v případě mimořádných situací a pružně přizpůsobovat výkony i organizaci aktuálním potřebám a vizím města. Pro samotnou SMS jsou hlavními výhodami organizační propojenosti s městem absence tlaku na vykazování zisku a možnost opřít se o bohatou grantovou historii města při žádostech o dotace. SMS se v Děčíně navíc povedlo etablovat jako kvalitní tréninkové zařízení pro lidi z evidence Úřadu práce, která coby neformální “pracovní agentura” zprostředkuje kontakty na ověřené uchazeče o zaměstnání.
Rizika a možnosti rozvoje:
Plánování zaměstnávání konkrétních lidí je kvůli nevypočitatelnosti počtu a časového rozvrhu vyplácení dotací na VPP značně obtížné.
Ačkoli se v rámci projektů realizovaných jednotlivým zaměstnancům dostává profesionální podpory ze strany Charitního sdružení Děčín, většinu individuálních konzultací a sociální podpory reálně vykonává pracovní konzultantka, které schází adekvátní podpora pro tuto oficiálně nepřiznanou roli.
Vedle snah navázat užší vztahy mezi SMS a soukromými zaměstnavateli město zatím příliš neusiluje o její propojení s potenciálními zaměstnavateli z řad svých příspěvkových organizací.
Zdroje financování: