Tvorba míst v rámci obce

Každá obec musí vykonávat různé mandatorní činnosti (např. údržbu majetku a veřejných prostranství), obvykle také provozuje služby pro své občany (v oblasti vzdělávací, kulturní a sociální) a může vykonávat i podnikatelské aktivity, které jí mohou generovat příjem. Ve všech těchto oblastech je možné vytvářet pracovní příležitosti pro lidi, kteří obtížně nacházejí zaměstnání, a to několika způsoby: využíváním existujících pracovních míst, vytvářením míst nových, anebo podporou zaměstnávání skrze veřejné zakázky.

1/ Využití existujících pracovních míst

Základním předpokladem pro využití existujících pracovních míst na podporu zaměstnanosti obtížně uplatnitelných osob je zpracování přehledu existujících činností obce a jejích příspěvkových organizací a zmapování pracovních míst, resp. poptávky po zaměstnancích. Cílem je identifikace takových pracovních míst, na kterých mohou pracovat lidé s nízkou kvalifikací nebo specifickými potřebami (pomocné pozice ve školách,  jídelnách, knihovnách, aj.), přičemž je vhodné zvažovat i možnosti zkrácených úvazků, sdílených pracovních míst nebo upravené pracovní doby.

Po zmapování potenciálu obce a příspěvkových organizací je důležité do přípravy umístění nových pracovníků zapojit nižší a střední management, a to zejména při plánování podoby a fungování podpory  pro zaměstnance se znevýhodněním, nastavování systému mentoringu, supervize aj.

2/ Tvorba nových pracovních míst

                  a) Převedení externích zakázek pod obec

První možností vytváření pracovních míst v obci je nahrazení externích dodavatelů práce přímým zaměstnáváním. Pro obec to může být výhodné nejen jako nástroj zvýšení zaměstnanosti, ale také jako způsob snížení finančních nákladů nebo zvýšení flexibility při organizaci práce.

Východiskem převzetí externích činností obcí je analýza finančních toků se zaměřením na objem a cenu prací, které obec poptává u externích subjektů (úklid veřejných prostranství nebo údržba zeleně, rekonstrukce nemovitého majetku aj.), a ekonomická rozvaha nákladů a výnosů při provádění činností interně přímo obcí, nebo některou z organizací zřizovaných obcí.

                b) Vlastní podnikání obce

Obec také může vytvářet vlastní podnikatelské aktivity (např. v oblasti údržby veřejných prostor, správy bytového fondu, svozu odpadu nebo provozování nábytkové banky), které budou sice vycházet z potřeb obce a jejích občanů, zohlední ale i sociální princip tím, že poskytnou zaměstnání obtížně uplatnitelným obyvatelům obce. V tomto případě je důležité provést nejdříve analýzu rozvojového potenciálu obce včetně stanovení rozvojových cílů, popisu materiálních a personálních zdrojů pro jejich zajištění (včetně externích zdrojů jako jsou dotační programy, nebo síť sociálních služeb) .

V obou uvedených příkladech je klíčové, aby vytvářená pracovní místa pro znevýhodněné osoby byla provázána se sítí podpůrných služeb a podporou managementu. Pro přímé poskytování služeb a zejména pro období zaučení zaměstnanců lze využít existující dotační zdroje, dotace na tvorbu pracovních míst (dotovaná pracovní místa) nebo na asistenci a mentoring.

3/ Externí (veřejné) zakázky 

I při zadávání veřejných zakázek lze podpořit rozvoj místní zaměstnanosti, nebo jiný společensky či environmentálně přínosný aspekt. Veřejné zakázky lze zadávat s určitými sociálními a/nebo ekologickými podmínkami, jimiž je například povinnost v rámci zakázky zaměstnat určitý počet nezaměstnaných či jinak definovaných potřebných apod. Více se tomuto tématu věnujeme ve zvláštním textu.

Obecně, lze říci, že maximalizace počtu činností, které bude obec schopna realizovat interně znamená lepší službu pro občany, udržení finančních prostředků v obci a regionu a větší sociální soudržnost obyvatel. Při plánování činností obce je tedy vhodné přemýšlet o jejich širším portfoliu, které zajistí možnost flexibilního zaměstnávání vlastních občanů a organizace práce  podle aktuálních místních potřeb a vyvážení sezónnosti některých prací.

Úvahy o tom, jak velký má být přímý podíl obce na tvorbě pracovních míst a zaměstnávání, by se měly odvíjet od analýzy poptávaných nebo potřebných služeb a zhodnocení přínosu jejich alternativního obstarávání.  Na tomto základě je pak možné formulovat záměry budoucího fungování služeb, určit činnosti, které je efektivní realizovat interně, naplánovat jejich adekvátní organizaci a definovat cílové skupiny, které budou mít ze změny prospěch (včetně té, která bude primárně rekrutována pro nově vzniklá pracovní místa).

Zajímavé příklady využití potenciálu obce naleznete zde:

Zahraniční – SK – Obecný podnik Spišský Hrhov

Praha 7U

Brno SAKO

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Více informací