Při zaměstnávání osob se znevýhodněními, ať už v nějaké formě dotovaného či chráněného zaměstnání, nebo na volném trhu, je vhodné dodržovat několik v praxi ověřených zásad. - Kvalitní management založený na stejných principech jako management všech pracovních… více
Matching je individualizované, na míru šité zprostředkování zaměstnání pro skupinu uchazečů na straně jedné a připravenou skupinu zaměstnavatelů na straně druhé. Matching je způsob, jak zvýšit šance na úspěch zprostředkování zaměstnání oproti běžnému zprostředkování, které… více
Práce na zkoušku (jinak taky krátkodobé zaměstnání) je zaměstnání zprostředkované úřadem práce na dobu maximálně 3 měsíců, při němž může uchazeč o zaměstnání zůstat v evidenci ÚP. Jde o zaměstnání na částečný úvazek, při němž… více
Nejnáročnější fází pracovní integrace je období prvních týdnů po nástupu do zaměstnání. V této době je vhodné poskytovat novému zaměstnanci, ale i jeho zaměstnavateli, zvýšenou podporu. Přestože je intenzivní (především poradenská) podpora čerstvého zaměstnance zásadním faktorem… více
Příspěvek na zapracování, vyskytující se v upravené verzi v projektech zaměřených na mladé lidi bez praxe pod označením příspěvek na mentora, je podporou pro zaměstnavatele, který přijme uchazeče o zaměstnání s potřebou větší péče při… více
Nástroj k stabilizaci pracovní pozice zaměstnanců obce a zvýšení efektivity úklidu veřejného prostoru
Jaká je situace v obci?
Chomutov je statutární město v Ústeckém kraji se zhruba 49 tisíci obyvateli z nichž každý šestý je v exekuci. Nezaměstnanost činila v únoru 2019 zhruba 5,7% obyvatel oproti 2,0% celorepublikového průměru. V blízkosti města se nacházejí různé průmyslové zóny (například tzv. zóna Žatecký triangl, dále pak zóny v blízkosti Kadaně, Klášterce nad Ohří) a někteří obyvatelé města dojíždí za prací do Německa.
Padesátitisícové severočeské město Děčín má nadprůměrnou míru nezaměstnanosti – v roce 2018 byla na úrovni 4,1% (2,8% průměrně v ČR v daném období), – ale také desetiprocentní podíl obyvatel v hmotné nouzi a 16% populace v exekuci (2016).
Co se řešilo?
Veřejně prospěšné práce jsou jedním z nejrozšířenějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, ale nemají vždy jen pozitivní efekt. Jsou sice zamýšlené jako nástroj usnadňující návrat na volný pracovní trh, tak lidé zaměstnaní na VPP se často ocitají v uzavřeném cyklu – mezi krátkodobou smlouvou na VPP a registrací na Úřadu práce. Zároveň je efektivita práce v rámci VPP často velmi různá, velké rozdíly jsou také ve kvalitě vedení a rozsahu návazné podpory v mimo pracovních oblastech života (bydlení, zadlužení,vzdělávání dětí a péče o ně apod.). Podpůrný efekt VPP coby přípravy na vstup do standardního zaměstnání bývá u řady nezaměstnaných navíc znesnadněn zadlužeností. Na jedné straně odrazují uchazeče, jemuž se případná práce za vyšší plat kvůli srážkám ze mzdy nevyplatí, na druhé odrazují zaměstnavatele, pro kterého je administrativa spojená s exekucemi značnou zátěží. Pro lidi v exekuci (které jsou výraznou bariérou pro vstup na volný pracovní trh) je potřeba hledat způsoby jak zajistit stabilní a dobrou práci v rámci chráněných pracovních míst.
Jak se to řešilo?
Chomutov je příkladem města, kde se úvahy o možnostech zaměstnání obyvatel dlouhodobě evidovaných Úřadu práce propojily s potřebou zlevnit obstarávání údržby zeleně ve veřejném prostoru, především v mateřských a základních školách. Snaha zajistit stabilnější zaměstnání lidem znevýhodněným na volném pracovním trhu, a zároveň efektivněji organizovat činnost VPP vedla ke vytvoření několika pozic tzv. “správců lokalit”. Tu obsadili pracovníci, kteří mají zkušenost se zaměstnáním na VPP, mají respekt spolupracovníků a hlavně bydlí v místě, za které zodpovídají.
V Chomutově ke zřízení pozic přistoupili už v roce 2011, kdy byli z prostředků města zaměstnáni 4 lidé. Do realizace myšlenky původně iniciované pracovníky nevládní organizace (Člověk v tísni) se postupně podařilo zapojit Úřad práce, který zajistil další financování mezd správců lokalit v rámci projektu Společně to dokážeme. V roce 2018 bylo v Chomutově celkem 10 správců, ve své pracovní četě měli obvykle 3 až 4 pracovníky veřejné služby, za které zodpovídali a se kterými se podíleli na úklidu v dané lokalitě. Pracovní čety tak fungují jako podpora Technických služeb města. Tito pracovníci mají jasný harmonogram, kdy mohou přijít do práce, kdy jim bude počítána v rámci veřejné služby, aby nedocházelo k tomu, že budou pracovníci nerovnoměrně rozdělení v rámci měsíce a bude tak obtížné práci plánovat a vykonat. V Chomutově správcům lokalit přiděluje a plánuje práci jejich koordinátor ve spolupráci s tzv. mistrem, který zjišťuje jaké vybavení technické vybavení zaměstnanci potřebují nebo kdo chce kdy na dovolenou. Koordinátor správců a mistr podléhají vedoucímu pracovní skupiny, který má starosti celou sekci údržby a úklidu pod městským úřadem.
Obdobná pozice funguje – “správce parků” nebo také “správce veřejného prostranství” – funguje v Děčíně v rámci Střediska městských služeb. Tito zaměstnanci se podílejí na úklidu, údržbě zeleně v parcích a lesoparcích, ale také v okolí také turistických tras, které v průběhu roku udržují a obnovují. V roce 2018 bylo v Děčíně 12 správců, z nichž zhruba polovina měla na starosti přímo úklid a druhá polovina spíše dozor v rámci dané lokality (jako výpomoc Městské policie). Financování mezd bylo dříve zajištěno pomocí VPP, nedávno však město po zhodnocení přínosů práce správců přikročilo k zajištění financování těchto pozic z městského rozpočtu.). Kromě stabilizace práce to pro správce znamená i vyšší mzdu než je mzda minimální (formou osobního ohodnocení) a uvažovalo se o zavedení dalších zaměstnanecké benefity (například v podobě služebních mobilních tarifů).
Co to přineslo?
Z pohledu zaměstnanců čelících vícečetným bariérám na volném trhu práce přineslo zřízení pozic správce lokalit/parků/veřejného prostranství větší pracovní stabilitu a zlepšení pracovních podmínek. Místo krátkodobých smluv na VPP jsou nově placeni projektově nebo z rozpočtu města. S novou pozicí bývá spojen přístup k zaměstnaneckým benefitům, ale také k návazným službám (například pomoc při shánění bydlení v případě Chomutova). Stabilizace lidí na těchto pozicích přitom nevylučuje i případný postup dál na atraktivnější pozici v rámci obecního zaměstnávání nebo na volném pracovním trhu.
Městům Děčín a Chomutov přineslo zřízení pozic správců efektivnější výkon úklidu, resp. dozoru určité lokality, a to jak z hlediska finančních nákladů (není nutné poptávat služby externí firmy například pro ostrahu parků v případě Děčína), tak i z hlediska kvality odvedené práce. V Chomutově navíc správci dohlížejí na vykonavatele veřejné služby, kterých výkon hlídají o to pečlivěji, že v daném místě sami bydlí a cítí k tak k němu osobní vazbu. V případě dlouhodobého působení správců se díky postupnému posílení pozice v rámci komunity správci mohou stát prostředníky mezi obyvateli a veřejnými institucemi, napomáhat zvyšování vzájemné důvěry nebo plánování rozvoje dané oblasti.
Z hlediska obcí je úspěchem také rozvoj funkčních modelů obecního zaměstnávání, který umožňuje prostupnost výkonu veřejné služby, VPP a stabilního zaměstnání pod obcí, jako i jejich integrovaného managementu.
Rizika a možnosti rozvoje:
Stabilizace správců v určité pracovní pozici je možné brát zároveň jako úspěch, ale stále ještě i jako slabé místo. Přestože je v Chomutově snaha zaměstnat správce v rámci městského rozpočtu, tak se podařilo takto financovat zatím jen 6 daných pozic. Není jasné, zda stabilizace bude dosažena pro všechny správce a v jaké bude podobě i do budoucna. V obcích je také důležitá politická podpora, aby byl vytvořený skutečně robustní a trvalý systém obecního zaměstnávání využívající prvku správců lokalit. Financování činnosti přímo z obecního rozpočtu lze v tomto ohledu vnímat jako dobře nastoupenou cestu.
Podobně, přestože existuje určitá podpora správců lokalit ze strany zaměstnavatele (obcí) v otázkách související se zaměstnáním (bydlení, dluhy, péče o děti a jejich vzdělání, psychologická podpora apod.), tak její poskytování není zajištěné komplexně a systematicky. V současnosti ji poskytují, respektive často suplují její poskytování předáci, mistři nebo vedoucí, kteří ale na to nemají dostatečnou kapacitu, ani odbornost. V některých případech sice odkazují své zaměstnance na další (sociální) pracovníky či poradce, ale bylo by vhodné vymýšlet standardizovanější postupy podpory. Nabízí se zde také doplnit tyto pozice o sociální pracovníky, kteří by dokázali odkázat dané zaměstnance na další sociální služby typu dluhových poraden a podobně.
Zdroje financování:
V Chomutově jsou správci lokalit financování z projektu “Společně to dokážeme” a v rámci městského rozpočtu. V Děčíně jsou správci financování jako kmenoví zaměstnanci z rozpočtu města.
“Chodí sem fakt případy objektivně dost obtížně zaměstnavatelné a ty lidi jsou už trochu zoufalý, že jo, po takových letech, že by někde i chtěli být … A voni jsou rádi. I jsou zapojeni do něčeho, neseděj na ulici, doma. Stejně většinou nemaj kde bydlet…” – Laura Kopecká, personální vedoucí 7U s.r.o.
Jaká je situace v obci?
Téměř padesátitisícová Městská část Praha 7 se sice počtem obyvatel blíží středně velkým městům, bezprostřední ekonomický a sociální kontext hlavního města, jehož je organickou součástí, lze ovšem jenom stěží odmyslet. V oblasti trhu práce k němu patří velmi nízká míra nezaměstnanosti (v lednu 2019 pod 2%) kombinovaná s pestrou nabídkou nelegální práce lákající především ty, komu exekuční srážky se mzdy neumožňují zvýšení příjmu. Mezi palčivé jevy reflektované v rámci komunitních plánů Prahy 7 již nějakou dobu patří bezdomovectví a rizikové užívání drog mládeží.
Co se řešilo?
Do roku 2014 zabezpečovalo úklid veřejných prostor a správu zeleně v MČ Praha 7 několik různých firem podle toho, která instituce (MČ, magistrát, nebo dopravní podnik) daný úsek veřejného prostoru spravovala. Nebylo výjimkou, že se o různé části jedné ulice nebo okolí stanice metra starali tři různé firmy, nebo že úklid toho samého prostoru byl předmětem různých zakázek od různých zadavatelů. Koordinace výkonů i kvalita odvedených služeb byla nízká, odpovědnost za selhání nejasná a těžko vymahatelná.
Nové veřejné zadávání jako cesta k zlepšení poměru kvality a ceny v prospěch MČ zároveň skýtala riziko, že se v důsledku podcenění zakázek ze strany soutěžících firem kvalita úklidu ve výsledku nezvýší. Nízká cena zakázky by se navíc odrazila na kvalitě pracovních podmínek pro řadové zaměstnance úklidové firmy. Nové vedení radnice mělo vedle zlepšení služby veřejnosti naopak zájem vytvořit v rámci úklidu nízkoprahové pracovní příležitosti, které by obyvatelům potýkajícím se se sociálním vyloučením umožnili stabilizovat jejich životní situaci.
Jak se to řešilo?
Po komunálních volbách v roce 2014 se nové vedení MČ Praha 7 rozhodla postupně ukončit smlouvy s externími dodavateli a čištění ulic převzít do vlastní režie. Kromě vize lepší kontroly zde sehrálo roli také přesvědčení, že zatímco pro soukromou firmu bude práce pro město (slovy pozdější vedoucí úklidu) vždy “prostě další kšeft a jedem”, vykonavatel s přímou vazbou na obec se s úkolem bude více identifikovat – silnější pocit zodpovědnosti pak povede spontánně k čistějším ulicím.
Praha 7 tedy nejdříve zřídila asi pětičlennou pracovní četu VPP pod nově vytvořeným Odborem pro správu veřejných prostranství. Práce se sice ukázala jako zvládnutelná, organizace čety pod úřadem však byla kvůli interním pravidlům – od neflexibilně nastavených pravidel docházky, přes komplikované výpovědi až po zdlouhavý proces obstarávání pracovních pomůcek – těžkopádná. Jelikož založení sociálního podniku s účastí obcí (původní myšlenka) se vzhledem k legislativnímu omezení efektivní veřejné kontroly v podniku jevila jako příliš velké politické riziko, došlo v roce 2017 k rozhodnutí převést úklid pod již existující městskou firmu 7U s.r.o.. Společnost původně zřízená pro správu obecního majetku již díky dřívější dotaci měla dvě metací auta a dva pojízdné vysavače. Zbývalo dokoupit kropicí vůz, auto pro svoz odpadu, vybudovat zázemí pro uklízeče – a postupně zvyšovat počet pracovníků ručního úklidu.
Na odvedení městem požadované práce potřebovala 7U počátkem roku 2018 kolem 30 pracovníků VPP zaměstnaných na plný úvazek. Ačkoli část lidí vytipoval Úřad práce, uchazeči se často o práci hlásí sami přímo v sídle společnosti. Nezřídka jde o lidi, kteří žili celá léta bez stabilního zaměstnání, nachází se v obtížné bytové situaci, potýkají se se závislostí. Záměrem personálního vedení 7U je nabídnout práci s nízkým prahem a dát šanci i těm, kteří by ji jinde nedostali. Řada zájemců nastupuje nejdříve na veřejnou službu, po seznámení se s režimem a nároky práce pak pokračuje na místo veřejně prospěšných prací.
Klíčovou podmínkou, aby zaměstnávání lidí s kumulací bariér na trhu práce mohlo vůbec fungovat, je podle radního pro sociální oblast vysoká “frustrační tolerance” na straně zaměstnavatele. Ačkoli nad selháním v komunikaci, nízkým výkonem nebo nespolehlivostí zaměstnanců nelze prostě mávnout rukou, nekompromisní přísnost není nejlepším způsobem, jak zaměstnance vést ke stabilizaci životní situace – a zároveň jej udržet pro firmu.
Ochota porozumět sociální situaci zaměstnanců (a nezřídka také aktivně pomoci při jejím řešení řešit) není ovšem jenom otázkou dobré vůle – je částečně i jakousi manažerskou nutností. Aby se lidé s exekucemi nenechali zlákat finančně atraktivnější nabídkou nelegální práce, musí zaměstnání v 7U vnímat jako dobrou práci. Zde kromě výše platu hraje zásadní roli respektující přístup vedení, pomoc se získáním obecního bytu, nefinanční odměny, či třeba možnost účastnit se setkání se starostou, který jejich práci ocení.
Co to přineslo?
Ukončení vztahů s externími dodavateli a převedení čištění ulic pod firmu ve 100% vlastnictví městské části přineslo vyšší kvalitu úklidu za srovnatelnou cenu. Výkon úklidových služeb je výrazně spolehlivější a operativně dostupnější než tomu bylo při dodavatelském řešení. Na pozitivním hodnocení této změny, která se původně stala vlajkovou lodí nového vedení po volbách v roce 2014, se s odstupem shodli volení zástupci napříč politickým spektrem.
Neméně zajímavým společenským dopadem tohoto uspořádání je ovšem možnost zaměstnávat desítky obtížně zaměstnatelných lidí na standardní smlouvu – což v sektoru s masivním výskytem nelegálního zaměstnávání není málo.
Snaha MČ pomoci svým pracovníkům při stabilizaci životní situace dále vede k pokusům o koordinaci práce různých odborů s cílem poskytování sociálního bydlení, propojení na terénní sociální práci, dluhové poradenství a podobně.
Co dál?
Fungování zaměstnanců do značné míry závisí na chápavém a aktivním přístupu personální vedoucí. Přestože vedle managementu pracovních sil a výkonů pro zadavatele minimálně stejný objem energie věnuje sociální práci při řešení životních situací zaměstnanců, nemá k výkonu této implicitní role k dispozici přiměřenou průpravu a průběžnou podporu. Riziko přetížení nadměrnou zátěží pak nehrozí jenom jí osobně, ale ohrožuje také efektivitu celé firmy.
Zdroje financování:
Dotace na nákup strojů
Zisk městské firmy (investice do techniky)
Aktivní politika zaměstnaností ČR (30 míst pro VPP)